Podle názvu jsem čekala, že půjde o bílokvětinovku s převahou lilií, které nemám ráda. Po těch tady ale není ani památky, zato tu najdeme různé druhy vychlazeného čaje. Nejprve poklidný zelený s pudrovým zlatavým pylem, potom trpký černý a nakonec kombinaci obou, oslazenou a ohlazenou pryskyřicemi a balzamickou ambrou. Vůně není nijak třeskutě svěží, jak by člověk od čajovky čekal, nejsou v ní žádné citrusy ani koření, jen kombinace drobných kvítků, osvěžujícího čaje, balzámů a dřevitých podtónů.

další okořeněná vanilka. z té už se mi dělalo jemně nelibo.

Vůně, v níž se mísí tropická sladkost ylangu, jehož krémovost je ještě podpořena vanilkou smíchanou s tonkou. V žádné fázi ale nepřipomíná opalovací mléko. Výborně kontrastuje s pikantními tóny růžového pepře, štiplavého zázvoru, aromaticky zeleného vetiveru a větrově pryskyřičnaté elemi. Výsledná kombinace je sladce osvěžující a zajímavá. Jako dát si v létě vychlazenou zázvorovou limonádu a smetanovou vanilkovou zmrzlinu.

údajně pudrová. no já cítím kůži, broušenou, ale nepříliš jemnou, poprášenou hodně lehkým kosatcovým pudrem (variace ala Cuir Ottoman? oproti té nemá šanci! a zdá se mi podobnější spíš Citizen Queen, která je ovšem víc dámsky laděná). vyloženě nesladká (což se mi na ní líbí), autenticky semišová, s trochou krému na boty. rozmarného z názvu na ní není absolutně nic. čistě dámská ne, spíš unisex.

sladká, holčičí, ovocně žvýkačková. zespodu prostupuje zvláštní suchost, to se mi docela líbí (a určitě se to i nějak jmenuje, já bych to možná tipla i na ten indický papyrus/cypriol/nagarmotha – viz Dueto City Love nebo Lancome Magnifique). vlastně je hodně podobná jiné vůni od Dueta: Lady Cool. podle názvu jsem čekala spíš panenskou tuberózu než dítě světem nedotčené – ale myslím, že dospívá; jen potkat toho správného (nebo špatného?). Trocha touhy po nepoznaném.

a tuhle mi jednou doporučila Miru. a já konečně, konečně cítím v něčem slavné „vonné tyčinky“ :lol: no vážně. tabák (hooodně a rozhodně ne tak slaďoučký jako ve Fordově Tobacco Vanille nebo Kiliánově Back to Black), orientálně sladce zakouřeno, santalově dřevito a obstojně hutná atmosféra, co by se dala krájet. slušná orientálka. nabízí se mi asociace poměrně solidní konkurence Fumerie Turque (tematicky). unisex s nejčistším svědomím, na mně dost do pánska. lípněte si nikotinovou náplast a večer začíná…!

Tahle vůně je legendární svým začátkem v podobě naftalínových kuliček proti molům a já mám dodnes v živé paměti ten horor takového odéru i po letech od prvního setkání. I dnes začala takto, byť o poznání méně hororově. A pak. Nesladké bílé květiny. Prostě jen holá realita a lehké indoly jasmínu, nahořklého pomerančového květu a naprosto přirozený ovocný podtón tuberózy, co se nás nepokouší omámit nebo dokonce uvést do bezvědomí. Květin není záplava, jen několik pečlivě vybraných, stojí ve vázách se svými listy a lodyhami po jedné, jako solitéry, a jejich bílé květy září ve zšeřelé místnosti a vystupují ze stínu. Na podstavce jejich váz pomalu usedá kořenitý prach hřebíčku a muškátového oříšku, co se lehce zvířil naším příchodem. Když se usadí zase na své místo, ucítíme za květinami i staré zhaslé svíce, těžké závěsy, navoskovanou podlahu. Je tu ticho. TICHO. A nás polévá horko, snad z lehce znervózňující poetičností této scenérie - a jediné, co zase rozpohybuje čas, je, když si vzpomeneme, že máme v puse eukalyptový bonbón, který jsme samým údivem zapomněli cucat.

Pudrová tuberóza s ovocným nádechem. Mísí se se zeleným, měkce bílopižmovým jasmínem a tropickým máslovým ylangem. Vše je neomamné, příjemné a křehké jako porcelán. Tuberóza je trošku žvýkačková, spíš zábavně než protivně - hlavně zpočátku, než se do toho vloží další květiny. Je to poměrně vzdušná květinovka, na sladkém, hebkém základu se suchou vanilkou a mikrostopou jemného kouře. Právě ten základ, až se vůně rozvoní, je nejhezčí.