Parfumeurs du monde

Francouzská značka přírodních parfémů inspirovaných cestováním a poznáváním. U jejího zrodu stáli v roce 2016 Thierry Bernard a Qwenaëlle Chauvin, kteří spolupracují s dalšími nezávislými parfémáři. Proces tvorby popisují dnes již poněkud zprofanovanou metaforou o parfémáři coby vypravěči příběhů, jejichž slovy jsou použité ingredience.

Parfémy této značky mají koncentraci 8 až 14% vonných látek, jejich složky pocházejí z celého světa, ale vůně jsou vyráběny šetrnou cestou ve Francii, s ohledem na životní prostředí a udržitelnost.

Kashi

Kashi má být poctou indickým ženám, lehkosti ručně tkané pashminy a také pačuli, této ingredienci oblíbené v 70. letech a evokující hebkost kašmíru, který se z Indie dovážel prokládán a provoněn lístky pačuli.

Přezrálá chlupatá broskev a její teplá hustá šťáva se mísí s pačuli. Pačuli střídá polohu od kakaového prášku po zasychající temně černou oranici, do které se vpíjí ibiškový nálev, broskvový džus a rozvařené meruňky. Teplá, slunečná vůně, místy připomínající velké chyprové vůně typu Mitsouko.

Brin de Peau

Inspirováno svatojakubskou poutní cestou do Compostelly.

Popravdě cítím namísto slibovaného poetického a smyslného dialogu mezi vysokou trávou a rozehřátou pokožkou spíše polituru na starožitný nábytek. Není to vysloveně nepříjemné, ale je to vjem, který mám spojený s interiérem, kde starý nábytek vydává svou vůni v uzavřeném prostoru, ohřívaný sluncem pražícím přes zavřená okna. A pod tím noblesním vydechováním paravánů, komod a lakovaných stolků se najednou vynoří ostrý pach namočené slámy, tabáku, sena. Jako v pohádce, kde se úderem půlnoci promění kouzelný zámek v polorozpadlou stodolu.

Tsingy

Inspirace Madagaskarem, kde se zrodila princezna chodící po špičkách...

Rozjásanost mandarinkové šťávy je tlumená omamností plumérie a vanilky. Ta se ukazuje v celé kráse ohebného lusku, tmavá, vláčná, opravdová tančící černá princezna, která zlehka našlapuje i s tím nákladem jinak těžkotonážních ingrediencí jako tonka, tropické květy, pačuli... 

Vanilková vůně netypická v tom, že může přinášet osvěžení.

Izwe

Jižní Afrika, země se koupe ve slunečních paprscích, vůně santalu, pačuli, citrusů, savany, ovoce...

A ve skutečnosti na mé kůži? Citrusy spolu s davanou vytvářejí ostrý a zároveň trochu lepivý souzvuk, něco jako kanagom na bříšku ukazováčku a palce, když se bolestivě snaží rozpojit to, co spojeno být nemělo. Zelená bodavá tráva, pichlavý muškát, spálená šalvěj, teprve v závěru se všechna ta štiplavost uklidní v dřevitě švestkovém omamném oparu.

Nam Chaa

Čajový obřad

Čaj tam je, ale hodně aromatizovaný, skoro ovocný, s meruňkou, citrusy, zázvorem, rozvařenými jablky, proslazený pudrovou vanilkou. Zdánlivě jemná vůně, která se opírá o gurmánsky zpracované koření, díky němuž získává její ovocný tón velmi elegantní polohu. 

Odpověď na otázku, v čem spočívá asijská inspirace této vůně, se ukrývá právě v té její zdvořilé a nevtíravé uhlazenosti. Všechny ingredience úslužně krouží kolem čaje, až ho překryjí, aniž by samy vyjevily vlastní osobitost, přesto je celek příjemně vyznívající, uklidňující a v neproměnlivé nevzrušivosti i líbivý.

Val d´Orcia

Prý Toskánsko...

Citrónová želatina, pod ní vrstvička marmelády, piškotové těsto, sklenka dezertního červeného vína, všechno zteplalé v letním horku, na slibované cappuccino už nedošlo, medová slaměnka udělala za vším tečku. A kupodivu nakonec nezůstává žádná přeslazená pachuť, všechny dobroty jsou dávkovány umírněně.

Tundzha

Romantická procházka bulharským údolím, kde se pěstují růže?

Já jsem tedy určitě zabloudila, ocitám se spíše v nějaké asijské restauraci, cítím spařenou rýži a sladkokyselou omáčku se zázvorem, grepem a citrónovou trávou. Po tomto teple nakyslém entrée se vynoří bedýnka broskví i s listy na stopce a chvilku zkouší, co na tu kombinaci zeleného, kyselého a ovocně sladkého odvětí žaludek, potom vyklidí pole decentnímu pryskyřičnému závěru v oparu exotických květin.

A už nebudu pátrat, co se stalo s těmi růžemi, možná zůstaly na dně, rozmačkané pod těmi broskvemi, možná je vyhodili hned v kuchyni spolu s vymačkanými citrusy a odřezky zázvoru... 

Ačkoliv... ano, je tu růže, nitka růžového oleje, který se vine mezi květinami, jako kdyby se nějaký host v té asijské restauraci navoněl Nahemou...

Les larmes d´Aden

Inspirace jemenským přístavem Aden.

Pro mě je to ovšem Včelí modlitba. 

Jestli mají včely anděla strážného, pak tohle je jeho olfaktorický portrét. Tiše se zjeví v lesním průseku, jako kdyby sklouznul po citrusovém slunečním paprsku přímo z oblohy. Ze zlatých křídel pláství mu do trávy kanou krůpěje medu, který se okamžitě mění v kadidlové perly. 

Jemně vosková a zároveň svěží vůně tekutého medu, citrusové kůry, kadidla a špetky muškátového oříšku. Působivá, osobitá, uklidňující.

Pro mě zatím favorit celé značky, a to vůni medu a vosku v parfémech nevyhledávám.

Androgyne 16020

Američanka z Kansasu v 30. letech.

Boření genderových stereotypů si představuji jinak než jako uzenou kůži na mírně ohořelém dřevě. Po čase se sice zkultivuje do podoby pršutu na dřevěném prkénku, ale pro mě se stává akceptovatelnou až ve chvíli, kdy se pod březovým dehtem vyloupne květinově mýdlová složka. Trošku jako když ve filmových westernech natočených v 50. letech kmitají kolem těch zaprášených a propocených zálesáků úhledně nalíčené stepfordské paničky navlečené do dlouhých šatů s kanýry.

Makeda

Královna ze Sáby, Etiopie

A navzdory exotické inspiraci mi tato vůně připadá velmi evropská; nikoliv původem použitých ingrediencí, ale uhlazeným a elegantním vyzněním. Krémový kosatec, santal s kardamomem svařený v mléce, meruňková vonokvětka a špetka hořké mandle.

Petite fumée

Amazonie a její šamani...

Kdepak Amazonie, tohle jsou kamenné dlažební kostky ohlazené bezpočtem kroků během staletí, minerální vůně mořské soli, pepře a popela ze dřeva Palo Santo, kadidla a suché šalvěje. A vše, co prošlo ohněm, je lehounké, vítr to fouká mramorovým sochám do slepých očí, dokud neuroní slzu vonící badyánem, hřebíčkem a sladkou blanšírovanou mandlí.

Něčím podobná Fugit Amor...

Üjan

Borneo

Netuším, jak voní mangrovníky a tropický les, mohu se opřít jen o to, co znám. Kyselé a trpké citrusy v uschlé trávě, na jejíž žlutá stébla zapršelo. Semišová bunda s krabičkou cigaret v kapse. Šálek zeleného čaje s jasmínem a bezbarvý balzám na rty s příchutí švestky.

Tjärn

Inspirace švédskými jezery a lesy.

Ve vůni se přelévají složky jako v kymácející se loďce, a to od zeleně nasládlých ke svěže lihovým a tabákově hřejivým. Celek je zvláštně roztěkaný a nesourodý. Vodní meloun na hraně poživatelnosti, kyselý citrón, mokrý drn hlíny s trávou, vodka, tabák, i na jezeře se dá bohužel chytit mořská nemoc.

Agua Nativa

Peru, ceremoniální vůně pro uzdravovací rituály.

Bylinně citrusový začátek s mátou peprnou, grepem a mletým pepřem je ostřejší a vysloveně povzbuzující. Po rychlém přívalu energie následuje zklidnění, vůně se nenápadně zaobluje skořicí, která tvoří přirozený přechod mezi citrusy s pikantním kořením a dřevitě sladším základem vůně s hebkou vanilkou. Podle téhle vůně by se daly míchat i koktejly!

Úhrnem konstatuji, že zkoušet celou značku bylo velmi zajímavé a že navzdory různým tvůrcům lze vystopovat "DNA značky" ve všech kreacích.

Osobně mě nejvíc oslovila medově hebká vůně Les larmes d´Aden, vonokvětková čajovka Nam Chaa a překvapivě Agua Nativa, od které jsem čekala variaci na klasickou kolínskou, zatímco se z ní vylouplo osvěžení s pevnou dřevitou a kořeněnou konstrukcí.

Líbí se mi aktuální flakóny, koncept značky, jen ta cena za 50 ml je vzhledem k sillage na pováženou. Přece jen to jsou přírodní vůně, takže jejich prostorovost není nijak omračující, ačkoliv výdrž mě příjemně potěšila.

Fleur Těší mě, že se ti nejvíc zalíbila stejná vůně jako mně:) Navíc ji vlastní wendulka a ta je pro mě taky zárukou kvality

Korsičanka Ano , wendulka je spolehlivý kompas .