Humiecki & Graef

(http://himieckiandgraef.com)

Tuhle německou a nikoliv švýcarskou niche značku, jak je na fragrantice chybně uváděno, založili na podzim roku 2008 Sebastian Fischenich a Tobias Müksch v Kolíně nad Rýnem, kdy uvedli původní pětici vůní Skarb, Geste, Eau Radieuse, Multiple Rouge a Askew. Než se oba pánové střetli v roce 2007 v Mükschově kolínské agentuře Bel epok, kam byl Fischenich přijat jako kreativní ředitel, měli už oba pánové na svém kontě zkušenosti v módních a kosmetických značkách jako Clarins, Lancaster, Lacroix, IFF a další.

Všechny jejich vůně jsou věnovány základním lidským emocím, jelikož podle nich jsou parfémy jako pocity. Vypráví příběhy, zprostředkovávají emoce. Fischenich a Müksch proto chtěli, aby se v jejich vůních odrážel život a aby vzbuzovaly vzpomínky na mimořádné okamžiky, příběhy a pocity včetně jejich vlastních. Proto si do názvu zvolili příjmení svých babiček - Helena Humiecka z Humicina a Katharina Graef, k nimž měli velmi blízko - v případě Sebastiana jde i o olfaktorickou vzpomínku na vůni její zahrady.

(http://colognoisseur.com)

Pro uskutečnění jejich vize nebyl angažován nikdo jiný než Christoph Hornetz a hlavně Christophe Laudamiel, jeden z nejvizionářštějších nosů a enfant terrible v oboru, který už před tím vytvořil ojedinělou sběratelskou kolekci atmosfér "Příběhu vraha" pro Thierryho Muglera ke stejnojmennému filmu podle románu Patricka Süskinda. A Christophe Laudamiel nezklamal. Místo klasické olfaktorické pyramindy (hlava, srdce, základ) jsou tyto vůně vystavěny na principu tzv. hvězdy, která umožňuje jednotlivým složkám se diferencovaně rozvíjet, aniž by jakákoliv z nich vyprchala, jako je tomu v případě hlavy pyramidy.

(http://www.cafleurebon.com)

Aktuálně značka vyrábí celkem devět vůní ve flakonech o objemu 100 ml s moderním čistým designem, kdy k původní pětici přibyly ještě Clemency, Candour a ultimátní Bosque a Blask, přičemž čtyři z nich (Bosque, Clemency, Eau Radieuse a Geste) bylo možno si v roce 2011 pořídit ve sběratelském porcelánovém malovaném flakonu.

(zdroje: www.parfumo.de a www.ausliebezumduft.de)

Bosque

Nevím, proč jsem podle názvu čekala vůni lesa. Tohle se spíš podle mě mělo jmenovat Prairie, protože vyvolává představu letního dne na sluncem prozářené louce. Už ten jiskřivý grep na začátku mě překvapil. Jeho levnější varianty na mně často přípomínají prostředky na čištění koupelen, ale v Bosque je spolehlivě přírodní.

Ale zpátky k louce. Kromě vysoké trávy na ní právě kvete šafrán a slámově žluté narcisky se zemitými a kořenitými podtóny. Tím nejzajímavějším prvkem je tu však přítomnost mužského jedince, který tu nožem (vůně chladného kovu) rozřezává stvoly pampelišek a nechává z nich vytékat nepatrně medově nasládlou, mléčnou bílou mízu.

A do své práce zabraný až tak, že se mu na čele leskne několik krůpějí potu (pižmo se slaným a kouřovým tónem vetiveru), jak je celou dobu vystaven přímému slunci. Tedy jakkoliv jsem dosud hanila mainstreamovou tvorbu Christophe Laudamiela, s Bosque se mu povedl mistrovský kousek (platí i pro intenzitu a výdrž). A i když si nejsou voňavě vůbec podobné, nebojím se říct, že čím je pro Frederica Malleho Dans Tes Bras, tím je z pocitového hlediska Bosque pro Humiecki & Graef.

Blask

Jak uvádí složení, opravdu tu ucítíte vůni autentických vlašských ořechů, louhovaných v červeném víně, ale já osobně toho v Blask nacházím trochu víc. Vavřín ve vůních obvykle nesnáším a nevím, jestli je to jen jeho kombinací s ořechy a vínem anebo ještě něčím navíc, ale mně osobně evokuje i mokrý písek s mohutným nánosem mořských řas. Pro mě je to Bosque další důkaz toho, co už dávno tvrdí Mitzi, že Christophe Laudamiel je geniální parfumér.

Clemency

Hodně zvláštní vůně. Má prý vzdávat úctu osobě matky, respektive vlastnostem, které by každá měla mít: shovívavost, laskavost, velkorysost, schopnost odpouštět, zároveň však i hrdost a vážnost. Ze začátku je taková hodně neuspořádaná: citrusově kyselá, svěží i nahořkle zelená v doprovodu lučního medu a hodně nezvyklé růže. Ta je jednou stranou křehká, svěží, orosená, ale taky kovově chladná a odtažitá, což si já osobně s matkou nespojuji. Teprve po rozvinutí se to najednou celé uspořádá do vůně čerstvého křupavého pečiva, teplého mléka s kapkou medu, „pudrově“ květinových tónů a kořenitého santalu. Až zde v tom tu matku nacházím.

Geste

Skoro všechny vůně na bázi fialkových bonbónů jsem v poslední době zavrhla jako příliš ploché a vlezlé. No Geste je v tomhle ohledu jiná, ani na jediný okamžik nepůsobí přeslazeně nebo ulepeně. Zde jsou totiž velice šikovně zkombinovány s hřejivou ambrou a dalšími pryskyřicemi a sklenicí teplého mléka, oslazeného přiměřeně sladkým lučním medem. Hned vedle ní stojí na stole váza s jedlovými větvičkami. Celý obraz pak ještě dotváří čistě vypraný ubrus z bílého plátna (jemné pudrové pižmo). Příjemné překvapení.

Eau Radieuse

Tahle vůně má kromě touhy vyjadřovat poctu rodnému Kolínu Sebastiana Fischeniche a jako taková má být moderní variací na slavnou kolínskou vodu. A tou i skutečně je. Voní po čerstvě rozříznutých citrusech. Ty v kombinaci s rebarborou vytváří dojem kapek jiskřivé šťávy, které z nich vymačkáváme. Záhy se přidá máta a společně tak vytvoří vůni, co vás nejen příjemně osvěží, ale i dokonale ochladí v horkých letních dnech.

"Bosque. Nevím, proč jsem podle názvu čekala vůni lesa."

Protože bosque je španělsky les?  Mně se u téhle vůně ohromně líbí kombinace sladkého a hořkého. Voní to jako cesta parkem, v tašce nové boty, ze kterých je člověk naprosto unešený a nemůže se dočkat, až si je poprvé obuje. Kombinace vůně jarních rozkvetlých keřů, papírové krabice, kůže, kapky lepidla, a hlavně ta radost a těšení se.

No hlavně kvůli tomu.

Ale ono je to nakonec fuk, že tam ten les nemám. Ta vůně je i tak geniální. Pořád na ni myslím.

Za to Multiple Rouge, kterou jsem teď začala znova zkoušet, to je vegetariánská divočina. Já v ní totiž stejně jako pan Michal (druhý spolumajitel Odéru) cítím kompotovanou červenou řepu, což zřejmě dělá kombinace červeného pomeranče a zeleného ananasu.

Clemency

Je obecně známá věc, že drtivá většina recenzí má omezenou platnost, jelikož člověk se s odstupem času parfémově vyvíjí a přesně to platí pro Clemency. Když jsem tuhle vůni kdysi zkoušela, přišla mi hrozně neučesaná. Až teď s odstupem času jsem asi konečně pochopila, jak to Christophe Laudamiel s poctou osobě matky myslel. Matkou je tu růže a ne jen tak ledajaká.

Jednou stranou je křehká a svěží ve spojení s medem z lipového květu vřelá, druhou stranou je kovově chladná, hrdá, odtažitá a vážná, ale jen do chvíle, než se rozhodne zkrotit zlobivého synka v podobě zdrsnělé zakouřené kůže. A provede to vskutku šalamounsky s pomocí vůně čerstvého křupavého pečiva, sklenice teplého mléka s kapkou medu, které nám naservíruje na dřevěném podnosu hned vedle vázy s pudrově sladkou mimózou.

Askew

Je svěží zelenou vůni, která potěší zejména milovníky vetiveru. jelikož právě ten v ní tvoří hlavní složku. Je osvěžený grapefruitem, zázvorem a kardamomem a zároveň podbarvený jemným semišem, který tomuto energickému parfému dodává i elegantní rozměr. Ideální gentlemanská vůně na léto.

Candour

Podobně jako Bosque i tato vůně vyvolává představu sluncem prozářené louky. Jen tahle vypadá trochu jinak. Kvetou tu bylinky, především šalvěj a levandule. Procházíte se po ní a cucáte přitom mix zázvorových a fialkových bonbónů. Hlavně ty zázvorové vám příjemně perlí na jazyku. K tomu přezvykujete semínka kardamomu. Trochu dál narazíte i na této louce na několik pampelišek.

A i zde jich několik utrhnete, rozříznete jejich stvoly a necháte z nich vytékat mléčně bílou mízu. A stejně jako v Bosque se i na této louce zaberete do své činnosti tak, až vám vyskočí na čele několik krůpějí potu (slané pižmo), avšak tady už jste vybaveni mandlovo-olivovým opalovacím krémem, jímž se natřete, abyste se tak ochránili proti silným slunečním paprskům.

Multiple Rouge

Je vůní bláznivou, radostnou a stoprocentně vegetariánskou. Kromě mraženého červeného pomeranče, kostek kandovaného zeleného ananasu a broskvových pecek v ní totiž můžete postřehnout i kandované jahody, které ve vás v kombinaci s ozonickou svěžestí a předchozími složkami možná vyvolají pocit podobně jako u mně, že cítíte i kompotovanou červenou řepu s koriandrem.

Skarb

V téhle prvotině značky, která má mimo jiné melancholicky odrážet i temnou slovanskou duši, se snoubí osvěžující pelyňková hořkost se sušeným ječmenem, uklidňujícím heřmánek a libečkem, jehož vůni zkvašených citrusů krotí pálená myrha s kadidlem. A přestože ji oficiální složení nepřiznává, zřetelně cítím i hořkoslanou balzamickou ambru, která v kombinaci s pižmem dodává Skarb příjemnou živočišnost – ano, takhle nějak by podle mě mohl vonět statný slovanský dřevorubec.

(http://static.tvtropes.org)