Kdo zná Tanju Bochnig, ví, že je velkou vyznavačkou jógy, takže pro něj nebude překvapením fakt, že k vytvoření letošní, nyní už beznadějně vyprodané butikové limitky ji inspirovala bájná říše, ukrytá údajně kdesi uvnitř země, jejímž hlavním městem je tajemná Shamballa, známá též jako Shangri-La. Má představovat jakési místo míru a klidu, jinými slovy ráj. A jak si Tanja takové místo představuje?
Jako hustý ovocně-medový balzám. Na svých stránkách sice píše, že úvodní ovocné akordy s jemně štiplavým kardamomem by měly odkazovat na božské zahrady Edenu, ale já osobně cítím spíš směs přezrálého manga, kaki a dalšího tropického ovoce, která by v kombinaci s medem mohla představovat ambrózii jako božský pokrm/nápoj řeckých bohů, jíž Tanja tématizovala už v Tempted Muse.
Kvete tu i mimóza a suší se tu tabák. Najdeme tu i stohy čerstvě usušeného sena. Co je ovšem nejpodstatnější, že díky kouřovým tónům labdana a zemitosti pačuli se špetkou nahořklého oudu v základu působí nakonec přece jen i malinko tajemně, což by k mystickému místu jako Agarta mělo nepochybně patřit. Stejně jako Tempted Muse jde hezky do prostoru a má s ní i srovnatelnou výdrž. Opravdu velká škoda, že je to jen limitka.
Kdo zná Tanju Bochnig, ví, že je velkou vyznavačkou jógy, takže pro něj nebude překvapením fakt, že k vytvoření letošní, nyní už beznadějně vyprodané butikové limitky ji inspirovala bájná říše, ukrytá údajně kdesi uvnitř země, jejímž hlavním městem je tajemná Shamballa, známá též jako Shangri-La. Má představovat jakési místo míru a klidu, jinými slovy ráj. A jak si Tanja takové místo představuje?
Jako hustý ovocně-medový balzám. Na svých stránkách sice píše, že úvodní ovocné akordy s jemně štiplavým kardamomem by měly odkazovat na božské zahrady Edenu, ale já osobně cítím spíš směs přezrálého manga, kaki a dalšího tropického ovoce, která by v kombinaci s medem mohla představovat ambrózii jako božský pokrm/nápoj řeckých bohů, jíž Tanja tématizovala už v Tempted Muse.
Kvete tu i mimóza a suší se tu tabák. Najdeme tu i stohy čerstvě usušeného sena. Co je ovšem nejpodstatnější, že díky kouřovým tónům labdana a zemitosti pačuli se špetkou nahořklého oudu v základu působí nakonec přece jen i malinko tajemně, což by k mystickému místu jako Agarta mělo nepochybně patřit. Stejně jako Tempted Muse jde hezky do prostoru a má s ní i srovnatelnou výdrž. Opravdu velká škoda, že je to jen limitka.