Ráno pršelo. Déšť rozpustil zbytky starého sněhu a spláchl všechen prach; ve vzduchu zůstala jen vůně dešťových kapek. A vůně konvalinek, kterých je plný záhon, plná zahrada. Až někde vzadu se krčí růžová růžička. Nejprve jen opatrně vykukuje. Ale za chvíli se i růžový keř se osmělí a najednou je na něm záplava růžových květů a voní všechny, všechny do jednoho.