Šťastné spojení anglické venkovské noblesy a francouzského šarmu, ale i zemitosti. Budu stručná: začíná to jako (rozvoněný) Shalimar a končí jako Lavandula od Penhaligons. Chová se spíš jako kolínská. Nadčasová, s velkým příběhem, ale beze špetky nepřístupnosti, jakou vnímám třeba u Modré hodiny a jiných velkých parfémů. Žádné zdvořilostní tance a okolky, nasednout a jedem! Opatrně s ní musí zacházet ti, kdo jsou velmi citliví na živočišné tóny.

Pižmová, vanilková, pudrová vůně ozvláštněná levandulí. Štiplavý úvod brzy vyprchá a nastoupí květinové srdce. Svěží vlahostí květin začne po pár desítkách minut vzlínat a hlásit se o pozornost tu pižmo, tu vanilka. Na mojí kůži má vůně i nepřehlédnutelný pudrový nádech, který se, jak vanilka prachovatí a květiny vyprchávají, může chvilkami zdát až lehce dusivý. Naštěstí je tu pořád něco bylinně drsného, co vůni uzemňuje. Drží se spíš u těla, ale vím o ní. Vydrží nějakých pět šest hodin, mizí spořádaně všechny složky pospolu, nenechává ocásek. Elegantní a ženská vůně s jiskrou v oku.