... hned v úvodu přiznávám, že "uchopit" Volcanic Flowers a přiřadit k ní slova a myšlenky je pro mě nezvykle složité, ale chci se o to pokusit...
... tato vůně je prý inspirována tajemnými, neprozkoumanými hlubinami vulkánů, její kompozice založená na vzájemně se prolínajících tónech jasmínu, kávy a pačuli má být zpodobněním horizontu topícího se v modré noci... //Tím tedy v duchu upouštím od původní vize, v níž jsem počítala s možností, že vůně je inspirována květinami rostoucími ve vulkanické půdě, jakými jsou například argyroxiphium, mučenka, strelície či divoké horské orchideje.//
... dále zmíním, jaké složení uvádí Floraïku: jasmín, konvalinka, bergamot, madagaskarský zázvorový olej, olibanum, pepř, káva, kardamomový olej, cedrový olej, hřebíček, perník, levandulový absolut, olej z muškátového oříšku, pačuli, ambra, santal, kůže, čokoláda...
A teď moje dojmy.
Tahle vůně je komplikovaná.
Myslím, že je to dáno především množstvím složek, které jsou poměrně různorodé, přinejmenším zdánlivě, alespoň pro mě, bílé květy, aromatické koření, pryskyřice, levandule, pačuli, káva, čokoláda - teoreticky vidím tyto ingredience jako málo kompatibilní. Ale ve finále tomu tak v tomto konkrétním případě není. Všechny složky totiž téměř dokonale splývají, jako by je utopila a skryla noc.
Vizualizuji si tuto vůni jako velký, snový, lotosovitý květ plovoucí na temně modré hladině, vonící po neindolickém jasmínu a konvalinkovém mýdle, jeho vůně vystupuje nad hedvábně lesklý povrch černého fluidu, který je fúzí kouřových, téměř kadidlových stínů a odstínů sladce kafrové levandule, tinkturově bylinného pačuli, zemité kávy /a holandského kakaa/ a perníkového koření. Tento podklad je tmavý, hutný, hmatatelný, cítím koření i medově sladkou rašelinu. Je to neprvoplánová vůně, vůně pro femme fatale, skutečnou, nejen dobře zahranou. Nic pro světla reflektorů, nic okázalého a na efekt, nic cíleně líbivého.
//Tahle femme fatale musí být noční stvoření, sofistikovaná bosorka, která zná celou Grayovu anatomii zpaměti, v kapse nosí prstolam a notýsek, do nějž si ještě nikdy nic nezapsala.//
... hned v úvodu přiznávám, že "uchopit" Volcanic Flowers a přiřadit k ní slova a myšlenky je pro mě nezvykle složité, ale chci se o to pokusit...
... tato vůně je prý inspirována tajemnými, neprozkoumanými hlubinami vulkánů, její kompozice založená na vzájemně se prolínajících tónech jasmínu, kávy a pačuli má být zpodobněním horizontu topícího se v modré noci... //Tím tedy v duchu upouštím od původní vize, v níž jsem počítala s možností, že vůně je inspirována květinami rostoucími ve vulkanické půdě, jakými jsou například argyroxiphium, mučenka, strelície či divoké horské orchideje.//
... dále zmíním, jaké složení uvádí Floraïku: jasmín, konvalinka, bergamot, madagaskarský zázvorový olej, olibanum, pepř, káva, kardamomový olej, cedrový olej, hřebíček, perník, levandulový absolut, olej z muškátového oříšku, pačuli, ambra, santal, kůže, čokoláda...
A teď moje dojmy.
Tahle vůně je komplikovaná.
Myslím, že je to dáno především množstvím složek, které jsou poměrně různorodé, přinejmenším zdánlivě, alespoň pro mě, bílé květy, aromatické koření, pryskyřice, levandule, pačuli, káva, čokoláda - teoreticky vidím tyto ingredience jako málo kompatibilní. Ale ve finále tomu tak v tomto konkrétním případě není. Všechny složky totiž téměř dokonale splývají, jako by je utopila a skryla noc.
Vizualizuji si tuto vůni jako velký, snový, lotosovitý květ plovoucí na temně modré hladině, vonící po neindolickém jasmínu a konvalinkovém mýdle, jeho vůně vystupuje nad hedvábně lesklý povrch černého fluidu, který je fúzí kouřových, téměř kadidlových stínů a odstínů sladce kafrové levandule, tinkturově bylinného pačuli, zemité kávy /a holandského kakaa/ a perníkového koření. Tento podklad je tmavý, hutný, hmatatelný, cítím koření i medově sladkou rašelinu. Je to neprvoplánová vůně, vůně pro femme fatale, skutečnou, nejen dobře zahranou. Nic pro světla reflektorů, nic okázalého a na efekt, nic cíleně líbivého.
//Tahle femme fatale musí být noční stvoření, sofistikovaná bosorka, která zná celou Grayovu anatomii zpaměti, v kapse nosí prstolam a notýsek, do nějž si ještě nikdy nic nezapsala.//