První dojem: Čerstvě vykvetlá fialka v mladém dubnovém trávníku.
Fialku a mladou trávu rychle vystřídá karafiát poprášený lékořicí. Čistý karafiát postupně převládne. Po cca půlhodině se fialka vrátí a postupně se vypracuje do čistoskvoucí fialky.
K použití: Na suché a studené kůži v teple vydrží cca 4 hodiny, co do prostorovosti je to zlatý střed.
Shrnutí: Nejsem na květiny, ale tohle bylo dobré!
Suché fialkové listy a mezi nimi i pár fialkových kvítků, mezi které vpadl karafiát přepudrovaný výrazně hřebíčkovým pudrem. Po rozvonění nečekaný výlet do guerlainovského hájemství - Apres L´Ondée si dala rande s L´Heure Bleue a nasládlý karafiátek jim dělá křena.
Jo, svým způsobem připomíná Modrou hodinu - kořenitější.
Kořenitý karafiátek v hutné kosatcovo fialkové hmotě ala Ombre Mercure (Terry de Gunzburg) přechází do anýzové husté vanilky s máslovým ylangem a fialkovým pudrem. Vůně je tmavě modrofialová, klidná, retro. Sladké, hřejivé, husté, kořenité. I kmín tam bude, ten klasický. Závěr navíc kořenitě dřevitý, hřejivě ambrový, s fialkou temnou, Vjolovou (Nishane), a jemným pudrem z kosatcového kořene. A pak to ještě postupně tělově měkne.
Velmi přírodní dojem z vůně mě přenesl na rozkvetlou skalku na začátku léta. Fialky se zelenými lístky už odkvétají, drobné karafiátky v omamných polštářích vydechují svou sladce kořeněnou vůni. Mmezi nimi sem tam rozkvetlá pampeliška, které se podařilo uniknout jarnímu trhání plevele a nyní svými zlatými hlavičkami přidávají trochu medového pylu. Vivacious je veselá a něžná květinovka, která má v sobě něco nostalgicky klasického (ano, taky mě napadly vůně Guerlain) a která i při své zjevné přírodnosti velmi dobře drží. Moc povedené. A těch karafiátků je mnohem více než fialek :)
Má být poctou fialce, ale ta tady pro můj nos nehraje hlavní roli - o tu se dělí karafiát s kosatcem. Karafiát je řádně kořeněný, v jednu chvíli vůně připomíná až perníčky nebo nějaký vánoční čaj, kromě hřebíčku cítím docela výrazně i badyán. Tohle všechno přispívá k pocitu hřejivého útulna, který z vůně mám. Ale taky je tady kosatec - ten se prosadí nejvíc po důkladném rozvonění, lehce drhnoucí a přiměřeně pudrový, dává vůni nádech strohé noblesy. Pokud jde o fialku, cítím spíš její lístky, nebo přímo celou rostlinu i s hrstí zeminy. Snad odtud se bere zemitý, semišový nádech, kterým mi vůně v jisté fázi připomíná Fordovu Violet Blonde. Jako další přirovnání se nabízí L'Heure Bleue (spíš EdT), ale mnohem civilnější a vřelejší. Celkově mi vůně evokuje dům zařízený ve stylu francouzského venkova: je bytelná a zároveň vzdušná, možná až rozverná tím, jak se její jednotlivé fasety během nošení střídají a vyvíjejí. Při prvním zkoušení jsem popsané podoby vnímala odděleně (včetně krátkého intermezza průsvitného bergamotu), ale jak vůní blíž poznávám, přece jen tvoří jeden celek. Přes všechny aluze na parfémovou klasiku je Vivacious ryze současná a velmi milá vůně, hřejivé světlo, v kterém se lámou všechny barvy duhy.
Fialky a fialky. S bergamotem, zelené a krásně pudrové. Zabalené do máslového kosatce, sladkého medu a prachově vanilkového otočníku. Pudrová vůně, ve které se rozvine do krásy kořenitý červený karafiát. Je v tom trocha nostalgie, karafiáty se dnes ve vůních trochu opomíjejí. A je tu i Hiramova oblíbená ambra, pryskyřičný hustý balzám.
Apropos, nostalgie. Vivacious mi připomíná guerlainovské klasiky.
S fialkovými vůněmi mívám dost často potíže zejména, jsou-li zpracovány na bonbónkový způsob. Pro Vivacious to naštěstí neplatí. Není to Lorelai Gilmore, je to Anna Elliotová s neodmyslitelným šálkem bergamotového čaje, který k dámě jejího postavení patří. Je milá a citlivá jako samet. Už to ale není dvacetileté děvče, co se nechalo přemluvit ke zrušení zásnub s kapitánem Wenthworthem, je to oduševnělá mladá dáma, jejíž zemitě kosatcové odhodlání jí nakonec přinese vytouženou kytici hvozdíků a hřejivý ambrový polibek.
Zelený fialkový list osvěžený bergamotem přechází přes lehoulince hřebíčkový karafiát, banánový ylang-ylang a pudrový zemitý kosatec na medově sladký pampeliškový pyl, který mi připomíná Ostaru od Penhaligon's. Povedená dámská vůně – unisex ne, to však její kvality nesnižuje. Výdrž přesahuje 4 hodin.
Pokud pominu čajový bergamot v úvodu, jehož samostatná vláda je na mé kůži opravdu velmi krátká, tak pro mne je vůně téměř od počátku květinově pudrová. Jemně, ale opravdu příjemně jemně drhne kosatec, fialka je nesmělá, ale odhodlaná, sem tam zapadl fialkový zelený lístek. Jenomže vládu převezme hřebíčkový karafiátek - hvozdík. (Podotýkám, že na mojí kůži pepř a hřebíček vždy více vyniknou než na jiných, určitě je potřeba vyzkoušet.) Tahle jemná nektarově nasládlá kytička plná růžových karafiátků je jako vyšitá na satén šikovnou ručkou uhlazené dámy v krinolíně a korzetu. Jantarový konec je pro mne velmi překvapivý, protože je podobný jiné vůni od Hirama Greena - medové Slowdive. Asi budu muset zkoušet a porovnávat vícekrát, jestli mě smysly neošálily. Ve vůni není ani náznak použití složek chypre parfémů pro docílení zdání vůně z dob dávno minulých. Má jen (díky kosatci) lehce sentimentální nádech, ovšem s fialkovým úsměvem na rtech.
Kdybych si teď znovu mohla vybrat, tak místo Slowdive koupím raději Vivacious, protože je jako dvě vůně v jedné - jemná lehce pudrová kytička vonička + sentimentální medové pohlazení. Výdrž parfému je do druhého dne.
První dojem: Čerstvě vykvetlá fialka v mladém dubnovém trávníku.
Fialku a mladou trávu rychle vystřídá karafiát poprášený lékořicí. Čistý karafiát postupně převládne. Po cca půlhodině se fialka vrátí a postupně se vypracuje do čistoskvoucí fialky.
K použití: Na suché a studené kůži v teple vydrží cca 4 hodiny, co do prostorovosti je to zlatý střed.
Shrnutí: Nejsem na květiny, ale tohle bylo dobré!
Suché fialkové listy a mezi nimi i pár fialkových kvítků, mezi které vpadl karafiát přepudrovaný výrazně hřebíčkovým pudrem. Po rozvonění nečekaný výlet do guerlainovského hájemství - Apres L´Ondée si dala rande s L´Heure Bleue a nasládlý karafiátek jim dělá křena.
Jo, svým způsobem připomíná Modrou hodinu - kořenitější.
Kořenitý karafiátek v hutné kosatcovo fialkové hmotě ala Ombre Mercure (Terry de Gunzburg) přechází do anýzové husté vanilky s máslovým ylangem a fialkovým pudrem. Vůně je tmavě modrofialová, klidná, retro. Sladké, hřejivé, husté, kořenité. I kmín tam bude, ten klasický. Závěr navíc kořenitě dřevitý, hřejivě ambrový, s fialkou temnou, Vjolovou (Nishane), a jemným pudrem z kosatcového kořene. A pak to ještě postupně tělově měkne.
Velmi přírodní dojem z vůně mě přenesl na rozkvetlou skalku na začátku léta. Fialky se zelenými lístky už odkvétají, drobné karafiátky v omamných polštářích vydechují svou sladce kořeněnou vůni. Mmezi nimi sem tam rozkvetlá pampeliška, které se podařilo uniknout jarnímu trhání plevele a nyní svými zlatými hlavičkami přidávají trochu medového pylu. Vivacious je veselá a něžná květinovka, která má v sobě něco nostalgicky klasického (ano, taky mě napadly vůně Guerlain) a která i při své zjevné přírodnosti velmi dobře drží. Moc povedené. A těch karafiátků je mnohem více než fialek :)
Má být poctou fialce, ale ta tady pro můj nos nehraje hlavní roli - o tu se dělí karafiát s kosatcem. Karafiát je řádně kořeněný, v jednu chvíli vůně připomíná až perníčky nebo nějaký vánoční čaj, kromě hřebíčku cítím docela výrazně i badyán. Tohle všechno přispívá k pocitu hřejivého útulna, který z vůně mám. Ale taky je tady kosatec - ten se prosadí nejvíc po důkladném rozvonění, lehce drhnoucí a přiměřeně pudrový, dává vůni nádech strohé noblesy. Pokud jde o fialku, cítím spíš její lístky, nebo přímo celou rostlinu i s hrstí zeminy. Snad odtud se bere zemitý, semišový nádech, kterým mi vůně v jisté fázi připomíná Fordovu Violet Blonde. Jako další přirovnání se nabízí L'Heure Bleue (spíš EdT), ale mnohem civilnější a vřelejší. Celkově mi vůně evokuje dům zařízený ve stylu francouzského venkova: je bytelná a zároveň vzdušná, možná až rozverná tím, jak se její jednotlivé fasety během nošení střídají a vyvíjejí. Při prvním zkoušení jsem popsané podoby vnímala odděleně (včetně krátkého intermezza průsvitného bergamotu), ale jak vůní blíž poznávám, přece jen tvoří jeden celek. Přes všechny aluze na parfémovou klasiku je Vivacious ryze současná a velmi milá vůně, hřejivé světlo, v kterém se lámou všechny barvy duhy.
Fialky a fialky. S bergamotem, zelené a krásně pudrové. Zabalené do máslového kosatce, sladkého medu a prachově vanilkového otočníku. Pudrová vůně, ve které se rozvine do krásy kořenitý červený karafiát. Je v tom trocha nostalgie, karafiáty se dnes ve vůních trochu opomíjejí. A je tu i Hiramova oblíbená ambra, pryskyřičný hustý balzám.
Apropos, nostalgie. Vivacious mi připomíná guerlainovské klasiky.
S fialkovými vůněmi mívám dost často potíže zejména, jsou-li zpracovány na bonbónkový způsob. Pro Vivacious to naštěstí neplatí. Není to Lorelai Gilmore, je to Anna Elliotová s neodmyslitelným šálkem bergamotového čaje, který k dámě jejího postavení patří. Je milá a citlivá jako samet. Už to ale není dvacetileté děvče, co se nechalo přemluvit ke zrušení zásnub s kapitánem Wenthworthem, je to oduševnělá mladá dáma, jejíž zemitě kosatcové odhodlání jí nakonec přinese vytouženou kytici hvozdíků a hřejivý ambrový polibek.
Zelený fialkový list osvěžený bergamotem přechází přes lehoulince hřebíčkový karafiát, banánový ylang-ylang a pudrový zemitý kosatec na medově sladký pampeliškový pyl, který mi připomíná Ostaru od Penhaligon's. Povedená dámská vůně – unisex ne, to však její kvality nesnižuje. Výdrž přesahuje 4 hodin.
Pokud pominu čajový bergamot v úvodu, jehož samostatná vláda je na mé kůži opravdu velmi krátká, tak pro mne je vůně téměř od počátku květinově pudrová. Jemně, ale opravdu příjemně jemně drhne kosatec, fialka je nesmělá, ale odhodlaná, sem tam zapadl fialkový zelený lístek. Jenomže vládu převezme hřebíčkový karafiátek - hvozdík. (Podotýkám, že na mojí kůži pepř a hřebíček vždy více vyniknou než na jiných, určitě je potřeba vyzkoušet.) Tahle jemná nektarově nasládlá kytička plná růžových karafiátků je jako vyšitá na satén šikovnou ručkou uhlazené dámy v krinolíně a korzetu. Jantarový konec je pro mne velmi překvapivý, protože je podobný jiné vůni od Hirama Greena - medové Slowdive. Asi budu muset zkoušet a porovnávat vícekrát, jestli mě smysly neošálily. Ve vůni není ani náznak použití složek chypre parfémů pro docílení zdání vůně z dob dávno minulých. Má jen (díky kosatci) lehce sentimentální nádech, ovšem s fialkovým úsměvem na rtech.
Kdybych si teď znovu mohla vybrat, tak místo Slowdive koupím raději Vivacious, protože je jako dvě vůně v jedné - jemná lehce pudrová kytička vonička + sentimentální medové pohlazení. Výdrž parfému je do druhého dne.