Začátek vzdušný, vetiverový, v některých momentech jde skoro až do pánska. Během pár minut ale vetiver sládne, objeví se měkoučký nadýchaný pudrový polštářek. A do toho občas taková lehce strouhnutá citronová kůra. A nakonec najemno nastrouhané oříšky posypané pudrem. Opravdu nádhera - taková skoro až andělská. Má bohužel jednu chybu - na mě nechce držet.
Vetiver není přítel.
Vetiver není ani ceněná známost.
Vetiver není kamarád.
Vetiver v mém světě prostě a pouze je.
Ale ve Vetiver pour Elle je moc hezky.
On se totiž tváří a chová, jakože to vlastně ani vetiver není.
Je to takové mládě.
Něžné zelené kuře.
Svěží a štěbetavý snílek, rád by měl bílé květy jako jasmín, pravda, voněly by na něm lehce slaně, ale to by přece nevadilo!
Ne, jistěže ne…
Mám pro tenhle vetiver slabost, přiznávám.
Obejmout bych ho chtěla.
A zpívat mu: „To nebylo mi ani šestnáct let, když mladý lesní zřízenec mě sved….“
Je jednou z nejkultivovanějších a nejhezčích vetiverovek, jaké znám, jelikož vetiver v ní na mně nevoní jako popelník. Vetiver je tu osvěžený nahořklým bergamotem a neroli a kořeněný trochou růžového pepře, ale především muškátovým oříškem, díky němuž vyzní sušše dřevitě. Zásluhou jemné konvalinky a jasmínu, který se přidá po rozvonění jde hezky do zelena a zároveň nepostrádá svoji typickou slanost. Avšak aby té slanosti nebylo přespříliš, vůni v základu zapudruje hebké bílé pižmo s téměř neznatelnou tonkovou nasládlostí.
Začátek vzdušný, vetiverový, v některých momentech jde skoro až do pánska. Během pár minut ale vetiver sládne, objeví se měkoučký nadýchaný pudrový polštářek. A do toho občas taková lehce strouhnutá citronová kůra. A nakonec najemno nastrouhané oříšky posypané pudrem. Opravdu nádhera - taková skoro až andělská. Má bohužel jednu chybu - na mě nechce držet.
Vetiver není přítel.
Vetiver není ani ceněná známost.
Vetiver není kamarád.
Vetiver v mém světě prostě a pouze je.
Ale ve Vetiver pour Elle je moc hezky.
On se totiž tváří a chová, jakože to vlastně ani vetiver není.
Je to takové mládě.
Něžné zelené kuře.
Svěží a štěbetavý snílek, rád by měl bílé květy jako jasmín, pravda, voněly by na něm lehce slaně, ale to by přece nevadilo!
Ne, jistěže ne…
Mám pro tenhle vetiver slabost, přiznávám.
Obejmout bych ho chtěla.
A zpívat mu: „To nebylo mi ani šestnáct let, když mladý lesní zřízenec mě sved….“
Je jednou z nejkultivovanějších a nejhezčích vetiverovek, jaké znám, jelikož vetiver v ní na mně nevoní jako popelník. Vetiver je tu osvěžený nahořklým bergamotem a neroli a kořeněný trochou růžového pepře, ale především muškátovým oříškem, díky němuž vyzní sušše dřevitě. Zásluhou jemné konvalinky a jasmínu, který se přidá po rozvonění jde hezky do zelena a zároveň nepostrádá svoji typickou slanost. Avšak aby té slanosti nebylo přespříliš, vůni v základu zapudruje hebké bílé pižmo s téměř neznatelnou tonkovou nasládlostí.