Kombinace pačuli a pižma důvěrně známá – přidat růži a máme Narcisa Rodrigueze For Her. Do jisté míry připomíná i pižmo v Jasmin Kama (Rania J.). Taková zemitá bílopižmová vláha s kořenitou špičkou, jako sotva vytažené, ještě mokré prádlo s hřebíčkovou vůní klasické italské aviváže Felce Azzurra, co rozvěsíme na spoustu šňůr na čerstvém horském vzduchu a ono pomalu začíná schnout a my stojíme uprostřed mezi všemi těmi cíchy, jak je vítr rozevlává a ony měkce vlhce voní, jenom bez nějaké vzdušné svěžesti, spíš poněkud v předbouřkovém dusnu.
Semišová hladká vůně se sladce ovocným pižmovým semínkem v mlze tvořené květinovým oparem a kokosovou vodou. Ne tím hustým krémem z nastrouhaného kokosu ani tím opalovacím, ale opravdu vodou z čerstvě otevřeného kokosového ořechu. A ta, jak známo, vlastně moc kokosově nevoní. A to je asi dobře, protože v kombinaci s pačuli si to moc nechci představit. Zelené pačuli je posypané nahořklým kakaovým práškem a pak už se začíná rozprostírat bílé pižmo, čisté a teplé, i když poněkud syntetické.
Původně jsem si chtěla zařadit tuto kreaci Byreda k těm méně zajímavým. Ale v průběhu dne kolem mě tato vůně jemně povlávala a bylo to docela příjemné. Něco na ní bude.
Pižmová pačuliovka nebo pačuliová pižmovka? Sladká, s gurmánskými tóny lehkého kokosu a drcených kakaových bobů a lehkou krémovou gardénií. Už už jsem se začala radovat, že toto by bylo pojetí pačuli přesně pro mě. Bohužel radost se ukázala jako předčasná - po rozvonění pačuli nabrala směr "mokrá hlína" a to byl konec naděje. Bohužel na tom nic nezměnil ani dřevitě ambrový dojezd ve stylu Narciso Rodriguez for her - přes fázi mokré hlíny se nepřenesu.
Pačuliovky mám obvykle ráda a nutno dodat, že pačuli samotné je tu zpracované pěkně v klasických mechovým tónech chypre, které prohřívá mošusové semínko. Kamenem úrazu je zde pro mě bohužel zatrápený kokos, která v kombinaci s ním vytváří zcela příchuť zubní pasty. A co uděláme o čerstvém vyčištění chrupu? Díky gurmánskému kakau, si dáme čokoládovou tyčinku Koko, aby z nás měl náš zubař radost.
Je svěží, je mírně sladká, je elegantní i hravá.
Kokos provází vůni jen ve své jemné podobě. Není to nastrouhaný kokos, proslazený vůní cukroví. Je to kokosová voda, nijak výrazná, nijak sladká ani vlezlá.
Lehká, zelená svěžest, to je pačuli a přesto, že nejsou uváděné žádné květiny, tak mírný náznak tam je. Spíš než fialky vidím bílé květiny.
Kakao je vůně čokolády a trocha sladkosti aby si na své přišli i milovníci gurmánek.
Pižmo to je samet, pudr a jemnost.
Vše dohromady je povedená kompozice, která ve mně sice nevyvolává pocit šedesátek a nevidím Jimiho Hendrixe ani Cher, ale určitou omamnost a okouzlení ji musím nechat.
fialky, hodně fialek. fialky v mokré kypré hlíně, čerstvě vypletý záhon fialek po dešti. časem trochu.. mandlí? možná kokosové mléko. ale fialky převládají. krásná.
Kombinace pačuli a pižma důvěrně známá – přidat růži a máme Narcisa Rodrigueze For Her. Do jisté míry připomíná i pižmo v Jasmin Kama (Rania J.). Taková zemitá bílopižmová vláha s kořenitou špičkou, jako sotva vytažené, ještě mokré prádlo s hřebíčkovou vůní klasické italské aviváže Felce Azzurra, co rozvěsíme na spoustu šňůr na čerstvém horském vzduchu a ono pomalu začíná schnout a my stojíme uprostřed mezi všemi těmi cíchy, jak je vítr rozevlává a ony měkce vlhce voní, jenom bez nějaké vzdušné svěžesti, spíš poněkud v předbouřkovém dusnu.
Semišová hladká vůně se sladce ovocným pižmovým semínkem v mlze tvořené květinovým oparem a kokosovou vodou. Ne tím hustým krémem z nastrouhaného kokosu ani tím opalovacím, ale opravdu vodou z čerstvě otevřeného kokosového ořechu. A ta, jak známo, vlastně moc kokosově nevoní. A to je asi dobře, protože v kombinaci s pačuli si to moc nechci představit. Zelené pačuli je posypané nahořklým kakaovým práškem a pak už se začíná rozprostírat bílé pižmo, čisté a teplé, i když poněkud syntetické.
Původně jsem si chtěla zařadit tuto kreaci Byreda k těm méně zajímavým. Ale v průběhu dne kolem mě tato vůně jemně povlávala a bylo to docela příjemné. Něco na ní bude.
Pižmová pačuliovka nebo pačuliová pižmovka? Sladká, s gurmánskými tóny lehkého kokosu a drcených kakaových bobů a lehkou krémovou gardénií. Už už jsem se začala radovat, že toto by bylo pojetí pačuli přesně pro mě. Bohužel radost se ukázala jako předčasná - po rozvonění pačuli nabrala směr "mokrá hlína" a to byl konec naděje. Bohužel na tom nic nezměnil ani dřevitě ambrový dojezd ve stylu Narciso Rodriguez for her - přes fázi mokré hlíny se nepřenesu.
Pačuliovky mám obvykle ráda a nutno dodat, že pačuli samotné je tu zpracované pěkně v klasických mechovým tónech chypre, které prohřívá mošusové semínko. Kamenem úrazu je zde pro mě bohužel zatrápený kokos, která v kombinaci s ním vytváří zcela příchuť zubní pasty. A co uděláme o čerstvém vyčištění chrupu? Díky gurmánskému kakau, si dáme čokoládovou tyčinku Koko, aby z nás měl náš zubař radost.
Je svěží, je mírně sladká, je elegantní i hravá.
Kokos provází vůni jen ve své jemné podobě. Není to nastrouhaný kokos, proslazený vůní cukroví. Je to kokosová voda, nijak výrazná, nijak sladká ani vlezlá.
Lehká, zelená svěžest, to je pačuli a přesto, že nejsou uváděné žádné květiny, tak mírný náznak tam je. Spíš než fialky vidím bílé květiny.
Kakao je vůně čokolády a trocha sladkosti aby si na své přišli i milovníci gurmánek.
Pižmo to je samet, pudr a jemnost.
Vše dohromady je povedená kompozice, která ve mně sice nevyvolává pocit šedesátek a nevidím Jimiho Hendrixe ani Cher, ale určitou omamnost a okouzlení ji musím nechat.
fialky, hodně fialek. fialky v mokré kypré hlíně, čerstvě vypletý záhon fialek po dešti. časem trochu.. mandlí? možná kokosové mléko. ale fialky převládají. krásná.