Bylinkářství se svazky pověšených usušených bylin, pár suchých tabákových listů, v papírovém sáčku anýz a na stole stará svíčka ze včelího vosku, A tím vším se prolíná sladká vůně čerstvě usušeného sena (neboli prachově-krémového kosatce par excellence) uloženého na půdě dřevěné staré stodoly. V dojezdu pak sladce dřevitý kosatcový peříčkový pudr s kadidlem takřka identickým s Boid d´Iris (Van Cleef & Arpels). Krása nesmírná, ze které vyzařuje klid, bezstarostnost, pohoda, nostalgie...a pro mě láska na první počich.
Zjednodušeně řečeno dřevitá pochoutka, tabák s anýzem a vanilkou. Suchá, nasládlá tabáková vůně, tak chutná po koření a medové ambře. Myslím si na ni. V práci mi byla při zkoušení vzorku velmi pochválena. Jde úžasně do prostoru.
Asi jsem byla v minulém životě lékárnice. Parfém mi evokuje voskem pečlivě naleštěné šuplíky ve staré světlem zalité lékárně. Zásuvky jsou mírně zašlé a oprýskané, trochu zatuchlé a voní po průduškovém čaji, směsi proti dětskému bolení bříška, bylinných pastilkách na kašel, mastech na revma a jiné neduhy, co tu prodáváme. A taky po voňavém tabáku v balíčcích s barevnými etiketami, které si z dalekých krajin nechává posílat můj muž. Vždy když si s kamarády balí cigaretku, tak se tou exotikou před nimi vytahuje a já ho na oko okřikuju, ať už s tím dá pokoj. Ale přitom před ním pečlivě tajím, že si občas chodím do těch přihrádek s tabákem přivonět, nazpaměť znám všechny barevné cizokrajné nápisy na etiketách a představuju si, jaké to je na Kubě nebo ve Virginii.
Vůně dřevěné chaty poslední víkend před zazimováním. Venku prší. Uvnitř se ještě drží teplo nasbírané za letních dní. Vymést pečlivě všechny kouty, stébla suché trávy, rezavé jehličí, rozsypaný tabák a rooibos. Vyhodit improvizovaný svícen z láhve od vína pokrytý voskem, scvrklou mrkev, ulepenou sklenici se zbytkem zcukernatělého medu a nakousnutou čokoládovou pralinku. Zavřít dřevěné okenice. Ocitnout se ve tmě a nadechnout se důvěrně známé a přesto už na několik měsíců cizí vůně: bylinky, vosk, tabák, navlhlé dřevo...
Dokonalá podzimní vůně.
Tá vôňa je fialová, nie fialková. Tak ako Belodgia je pre mňa zamat červený a L´Heure Bleue zamat modrý, toto je zamat fialový. Pôsobí mierne tajomne, mierne mysticky, mierne nostalgicky. Nesladko spracovaný anýz má niečo z fialky bez fialky, z levandule bez levandule, mimózu strieda fáza nie nepodobná čínskej gume v starom dobrom Jaipure Saphir. Vôňa vhodná pre rozprávkovú kráľovnú vo fialovom plášti.
Bylinkářství se svazky pověšených usušených bylin, pár suchých tabákových listů, v papírovém sáčku anýz a na stole stará svíčka ze včelího vosku, A tím vším se prolíná sladká vůně čerstvě usušeného sena (neboli prachově-krémového kosatce par excellence) uloženého na půdě dřevěné staré stodoly. V dojezdu pak sladce dřevitý kosatcový peříčkový pudr s kadidlem takřka identickým s Boid d´Iris (Van Cleef & Arpels). Krása nesmírná, ze které vyzařuje klid, bezstarostnost, pohoda, nostalgie...a pro mě láska na první počich.
Zjednodušeně řečeno dřevitá pochoutka, tabák s anýzem a vanilkou. Suchá, nasládlá tabáková vůně, tak chutná po koření a medové ambře. Myslím si na ni. V práci mi byla při zkoušení vzorku velmi pochválena. Jde úžasně do prostoru.
Asi jsem byla v minulém životě lékárnice. Parfém mi evokuje voskem pečlivě naleštěné šuplíky ve staré světlem zalité lékárně. Zásuvky jsou mírně zašlé a oprýskané, trochu zatuchlé a voní po průduškovém čaji, směsi proti dětskému bolení bříška, bylinných pastilkách na kašel, mastech na revma a jiné neduhy, co tu prodáváme. A taky po voňavém tabáku v balíčcích s barevnými etiketami, které si z dalekých krajin nechává posílat můj muž. Vždy když si s kamarády balí cigaretku, tak se tou exotikou před nimi vytahuje a já ho na oko okřikuju, ať už s tím dá pokoj. Ale přitom před ním pečlivě tajím, že si občas chodím do těch přihrádek s tabákem přivonět, nazpaměť znám všechny barevné cizokrajné nápisy na etiketách a představuju si, jaké to je na Kubě nebo ve Virginii.
Vůně dřevěné chaty poslední víkend před zazimováním. Venku prší. Uvnitř se ještě drží teplo nasbírané za letních dní. Vymést pečlivě všechny kouty, stébla suché trávy, rezavé jehličí, rozsypaný tabák a rooibos. Vyhodit improvizovaný svícen z láhve od vína pokrytý voskem, scvrklou mrkev, ulepenou sklenici se zbytkem zcukernatělého medu a nakousnutou čokoládovou pralinku. Zavřít dřevěné okenice. Ocitnout se ve tmě a nadechnout se důvěrně známé a přesto už na několik měsíců cizí vůně: bylinky, vosk, tabák, navlhlé dřevo...
Dokonalá podzimní vůně.
Tá vôňa je fialová, nie fialková. Tak ako Belodgia je pre mňa zamat červený a L´Heure Bleue zamat modrý, toto je zamat fialový. Pôsobí mierne tajomne, mierne mysticky, mierne nostalgicky. Nesladko spracovaný anýz má niečo z fialky bez fialky, z levandule bez levandule, mimózu strieda fáza nie nepodobná čínskej gume v starom dobrom Jaipure Saphir. Vôňa vhodná pre rozprávkovú kráľovnú vo fialovom plášti.