Vůně temná, až démonická - horké přesušené dřevo, jemné kadidlo a nasládlá skořice. Akorát mi nepřipadá jako unisex, ale vysloveně pánská (a na nějakém pánovi bych si ji ráda očuchala v reálu...).
kořeněný sametový pryskyřičný lektvar, který se vpíjí do země... začíná živočišným tabákem prostoupeným vlhkým kouřem a lepkavou ambrovou tekutinou s náloží čerstvě drceného hřebíčku a špetkou pepře a štiplavé skořice... pak začne vykukovat dřevo, které je naopak docela lehoučké... pačuli tu není vůbec nasládlé, ani stopa tlení, je tu ve formě suché a kypré zeminy, která to všechno polyká... z kouřícího lektvaru je postupem času doutnající hřejivá mast - pryskyřice stahuje tabák i koření zpátky, krémové dřevo dostává více prostoru, kouř se drží při něm, jako by si oheň dřeva jen tak lehce líznul... stále je v ní přítomna i trocha živočišna, potu... chce to umírněné dávkování - po rozvonění je z ní hladivá, hřejivá vůně, do které se dá zabalit jako do medvědího kožichu...
Uaaaa…temná, ťažkotonážne drevená nálož, ešte aj pačuli tam pôsobi sucho, temne a úderne, žiaden upotený zelenáč…a ambra neolejovo…TOTO chcem cítiť bud na poriadnom chlapovi, takom aspoň dvojmetrovom, alebo si to kúpim ja a budem tým miasť prípadného protivníka (alebo skôr kohokoľvek, čo si trúfne priblížiť na menej ako dva metre )…vymakané!
Ouvej, to zas můj nos dostal díky doporučení co proto . Začíná to sice dřevy a kouřícími pryskyřicemi, jenže potom přijde taková pecka: to není pták fénix, to je živočich, který povstal z popela – Koublai se může jít zahrabat. A on se mi ještě ke všemu vydatně namazal kafrovou mastí a vyválel v zatuchlé zemině a koření, tomu říkám noir divočina a padám do kolen.
Kde je, prosím, ta kolébavá uklidňující vůně? … A vida, přece je tu, uragán se přehnal a přinesl s sebou špetku skořice, jemný hřebíček, ambru a suchá dřeva – pohodlně strávený večer u dohořívajícího krbu. Takovou vůni dvou tváří jsem tedy zatím ještě nepotkala, ale za tu zkoušku to rozhodně stálo.
"Temňák" jak se patří. Obrovská spousta koření (pepř, hřebíček, koriandr), pár polívkových bylinek z Ambre Sultan, trocha kadidla a značně očouzené dřevo. Později se objeví ambra a skořice a vůně zesládne a trochu se zaoblí.
Vůně temná, až démonická - horké přesušené dřevo, jemné kadidlo a nasládlá skořice. Akorát mi nepřipadá jako unisex, ale vysloveně pánská (a na nějakém pánovi bych si ji ráda očuchala v reálu...).
kořeněný sametový pryskyřičný lektvar, který se vpíjí do země... začíná živočišným tabákem prostoupeným vlhkým kouřem a lepkavou ambrovou tekutinou s náloží čerstvě drceného hřebíčku a špetkou pepře a štiplavé skořice... pak začne vykukovat dřevo, které je naopak docela lehoučké... pačuli tu není vůbec nasládlé, ani stopa tlení, je tu ve formě suché a kypré zeminy, která to všechno polyká... z kouřícího lektvaru je postupem času doutnající hřejivá mast - pryskyřice stahuje tabák i koření zpátky, krémové dřevo dostává více prostoru, kouř se drží při něm, jako by si oheň dřeva jen tak lehce líznul... stále je v ní přítomna i trocha živočišna, potu... chce to umírněné dávkování - po rozvonění je z ní hladivá, hřejivá vůně, do které se dá zabalit jako do medvědího kožichu...
Závan borovicové pryskyřice, nasládlé suché tabákové listy, špetka sladké skořice, plná náruč palčivého hřebíčku prohřátého živočišným kmínem, dřevité kadidlo z parfému Zagorsk (Comme des Garçons) a jemně živočišné sametové pižmo. Výdrž přesahuje 6 hodin.
Uaaaa…temná, ťažkotonážne drevená nálož, ešte aj pačuli tam pôsobi sucho, temne a úderne, žiaden upotený zelenáč…a ambra neolejovo…TOTO chcem cítiť bud na poriadnom chlapovi, takom aspoň dvojmetrovom, alebo si to kúpim ja a budem tým miasť prípadného protivníka (alebo skôr kohokoľvek, čo si trúfne priblížiť na menej ako dva metre )…vymakané!
Ouvej, to zas můj nos dostal díky doporučení co proto . Začíná to sice dřevy a kouřícími pryskyřicemi, jenže potom přijde taková pecka: to není pták fénix, to je živočich, který povstal z popela – Koublai se může jít zahrabat. A on se mi ještě ke všemu vydatně namazal kafrovou mastí a vyválel v zatuchlé zemině a koření, tomu říkám noir divočina a padám do kolen.
Kde je, prosím, ta kolébavá uklidňující vůně? … A vida, přece je tu, uragán se přehnal a přinesl s sebou špetku skořice, jemný hřebíček, ambru a suchá dřeva – pohodlně strávený večer u dohořívajícího krbu. Takovou vůni dvou tváří jsem tedy zatím ještě nepotkala, ale za tu zkoušku to rozhodně stálo.
"Temňák" jak se patří. Obrovská spousta koření (pepř, hřebíček, koriandr), pár polívkových bylinek z Ambre Sultan, trocha kadidla a značně očouzené dřevo. Později se objeví ambra a skořice a vůně zesládne a trochu se zaoblí.