Velmi pěkná dospělá růžová vůně. Růže propletená s mošusovým semínkem a tabákem. V úvodu odlehčená petitgrainem, v srdci zase lístky fialky, oboje přidává nepatrný nádech zelené. Netíživá vůně, neolejovitá. Připsala bych ji dámám, které umí nosit vázanku, a přitom neztratí nic ze své ženskosti. Na poličce by se mi "Ruže v černé" líbila.
Růže, tmavá, černá, kořeněná a malinko zakouřená. Omamná, ale přitom zajímavá. Později výrazně zjemní a též se vydá směrem krémovo-pudrovým, stejně jako Terre d´Iris. Jednu chvíli se mi zdá, že mám na ruce dvě stejné vůně ....tedy stejný podklad a malinko jiné složky. Tahle růžová vyhrává.
Tahle růže to bezprostředně po nástřiku vybalí až překvapivě jásavě. Alespoň tak vnímám ten malinový džem s nazelenalou citrusovou svěžestí petitgrainu, který ji doprovází. Po chvilce se díky muškátovému oříšku a vetiveru změní v suše dřevitou.
Tmavnout začíná až pod nánosem poprašku drceného pepře a sušeného tabáku, aniž by při tom přišla o tuto svou ovocnou šťavnatost. V základu se navíc spojením s dobře zapracovanou pačuli a zelenými lístky fialkek projeví i jako moderní sametová chypre, což nikdy není na škodu.
Myslím si, že právě skrze tu pikantní marmeládu by se mohla líbit třeba přiznivcům Boisé Torride, i když zrovna v té růže není. Případně by mohla oslovit i ty, komu se zamlouvala Rouge Nocturne s tím, že Rose en Noir je kořenitější, propracovanější a tím pádem i dospělejší. Intenzita a výdrž jsou v tomto případě více než uspokojivé.
Velmi pěkná dospělá růžová vůně. Růže propletená s mošusovým semínkem a tabákem. V úvodu odlehčená petitgrainem, v srdci zase lístky fialky, oboje přidává nepatrný nádech zelené. Netíživá vůně, neolejovitá. Připsala bych ji dámám, které umí nosit vázanku, a přitom neztratí nic ze své ženskosti. Na poličce by se mi "Ruže v černé" líbila.
Růže, tmavá, černá, kořeněná a malinko zakouřená. Omamná, ale přitom zajímavá. Později výrazně zjemní a též se vydá směrem krémovo-pudrovým, stejně jako Terre d´Iris. Jednu chvíli se mi zdá, že mám na ruce dvě stejné vůně ....tedy stejný podklad a malinko jiné složky. Tahle růžová vyhrává.
Jednoznačně dámská vůně. Svěží růže oslazená meruňkami přechází na jemně květinový pudr, který v závěru zdrsní prašně štiplavé pačuli.
Tahle růže to bezprostředně po nástřiku vybalí až překvapivě jásavě. Alespoň tak vnímám ten malinový džem s nazelenalou citrusovou svěžestí petitgrainu, který ji doprovází. Po chvilce se díky muškátovému oříšku a vetiveru změní v suše dřevitou.
Tmavnout začíná až pod nánosem poprašku drceného pepře a sušeného tabáku, aniž by při tom přišla o tuto svou ovocnou šťavnatost. V základu se navíc spojením s dobře zapracovanou pačuli a zelenými lístky fialkek projeví i jako moderní sametová chypre, což nikdy není na škodu.
Myslím si, že právě skrze tu pikantní marmeládu by se mohla líbit třeba přiznivcům Boisé Torride, i když zrovna v té růže není. Případně by mohla oslovit i ty, komu se zamlouvala Rouge Nocturne s tím, že Rose en Noir je kořenitější, propracovanější a tím pádem i dospělejší. Intenzita a výdrž jsou v tomto případě více než uspokojivé.