Tahle francouzská značka se nechala inspirovat u všech vůní filmovým festivalem v Cannes, konkrétně pak Rocher Princier oficiální stránky uvádí popisem zajímavé scény: je večer, slunce už pomalu zapadá, on má elegantní černý večerní žaket, ona okázalé zlaté večerní šaty a chystají se spolu na jednu z domnělých recepcí na knížecí skále.
Já vidím spíš tohle: potemnělý přístav, vlhký mořský vzduch (chladivě svěží nasládlá máta s aldehydy), kamenné útesy (studené kadidlo). Přítomen je pouze on a není to Monte Carlo ani Cannes, ale Casablanca. Má na sobě smoking a voní po téměř nesladké skořici.
Ač bývá normálně hladce oholen, v mojí představě si při blížším pohledu všimnete, že mu na tváři přece jen už nějaké to strniště raší. V jedné drží cigaretu (oud) a v druhé sklenku luxusního kořeněného koňaku. Řekla bych, že teprve vyčkává a doufá, že ho přijde navštívit Ilsa, zatímco sedí u dřevěného stolu (santal s dřevitou ambrou) a hraje šachy. Tahle určitě musel Rick vonět.
Tahle francouzská značka se nechala inspirovat u všech vůní filmovým festivalem v Cannes, konkrétně pak Rocher Princier oficiální stránky uvádí popisem zajímavé scény: je večer, slunce už pomalu zapadá, on má elegantní černý večerní žaket, ona okázalé zlaté večerní šaty a chystají se spolu na jednu z domnělých recepcí na knížecí skále.
Já vidím spíš tohle: potemnělý přístav, vlhký mořský vzduch (chladivě svěží nasládlá máta s aldehydy), kamenné útesy (studené kadidlo). Přítomen je pouze on a není to Monte Carlo ani Cannes, ale Casablanca. Má na sobě smoking a voní po téměř nesladké skořici.
Ač bývá normálně hladce oholen, v mojí představě si při blížším pohledu všimnete, že mu na tváři přece jen už nějaké to strniště raší. V jedné drží cigaretu (oud) a v druhé sklenku luxusního kořeněného koňaku. Řekla bych, že teprve vyčkává a doufá, že ho přijde navštívit Ilsa, zatímco sedí u dřevěného stolu (santal s dřevitou ambrou) a hraje šachy. Tahle určitě musel Rick vonět.