Jemné drobné kytičky v čele s nasládlou pudrovou mimózou s trochou nektaru a se zelenými lístky. Lehká něžná vůně, která se mi líbí mnohem víc než verze původní (což je ale výjimka potvrzující pravidlo, že každá reformulace je k horšímu).
…je to jak malej rozmazlenej spratek. Je na seřezání vařečkou, ale přesto ho matka miluje…
Aneb
PETIT GUERLAIN 2014
…ano, je to protivné, otravné, skoro to vzbuzuje lehký vztek,
jako když mrně tahá za sukni mámu, která v jedné pěně vaří, smaží, pere, uklízí…
Ona ho sice podrážděně odhání, ale i tak – pořád se po něm otáčí…, zbožňuje ho, je její…
Zelené tóny, v dlani drcený tmavohnědorezavý anýz, jehož aroma přechází až jakoby do chlebova.
Houstne to.
Nad tím rozkvétá mimóza, mimóza ale v chladném až studeném pozdně jarním povětří.
A pak – teplo, med a dřeviny.
Ta kombinace je zvláštně lehce navalující…,
ale současně přitažlivá.
Voní to přesně tak, jak voda na domeničině fotografii – průzračně.
Průzračně s mikro pastelovými zelenkavě zlatavými pablesky.
Voní to vodně, rostlinně, nasládle. Nasládle květovými nektary přecházejícími až do medových tónů.
Jestli může být voda i krémová, tak tahle je. Krémově hladivá a chladivá.
Chladivá, ale s vnitřním teplem.
Voda, ale má stabilitu z dřev.
Tahle kombinace dřev, medu a všeho bílozelenozlatě rostlinného není pro malé děti, jako jejich parfém,
ale podle mě je to vůně, která vyjadřuje, znázorňuje malé škvrně.
Jakoby máma chtěla vůní stručně popsat své dítě…
…dítě, které někdy zlobí, ale i tak ho, samozřejmě, miluje.
Ta vůně není můj typ, po čem bych vyloženě toužila,
ale současně – nemůžu říct, že by byla ošklivá.
Je osobitá, osvěžující, uklidňující, lehce protivná, svým způsobem pěkná a jakoby známá…
Je to dítě od Guerlain…
Není nad kultivované necitrusové osvěžení a nová Petit Guerlain k nim rozhodně patří. Není tu po nich známky, jen křehká svěží zeleň. Duch Petit Guerlain se připomíná pouze nasládlým jemně pikantním anýzem. Jestli někdo čekáte mimózu typu Farnesiana či Une Fleur de Cassie, tady jsme rozhodně jinde, toto je jen něžný pudrový obláček, smíchaný s podobně laděným pižmem držící se u těla.
Co je zde však zvláštní, to je šumivý tón, který nám tu pudrovost načechrává. Netuším, jaká složka ho způsobuje, typově bych ho vzdáleně přirovnala ke Coca-Cola tónu, jenž mívá na svědomí otočník. Jenže zatímco ten je sladký, zde se díky pomerančovému květu, s nímž umí Thierry Wasser tak skvěle pracovat, pohybujeme v rovině nahořklé svěžesti.
Pokud jde o avizovaný med, ani ten nedělá vůni nikterak sladkou, spíš dodává té nahořklosti jen jiskrnost a jemnou hřejivost, jakou můžete najít např. ve vůních typu Beige, tady ovšem ve velmi odlehčené formě. Na druhou stranu se nám ten med v kombinaci s pistáciemi - ty jediné vnímám jako sladké - starají o jistý gurmánský podtón ve vůni, jak už naznačila domenica.
Ale nepředstavujte si celé čerstvě vyloupané pistácie, tady nám je zpracovali rovnou na pistáciovou pěnu, v níž najdeme onu nepatrnou (vzdušnou) stopu dřevitosti, o níž se zmiňuje Monsieur Guerlain, a která zřejmě pochází z najemno nastrouhaných oříšků. A ani stopa po fialce, ani zakuklené, jestli se někdo bál.
Pokud jde o intenzitu, ano, jedná se jednoznačně o tělovou vůni, ovšem s mnohem lepší výdrží než jakou má Eau de Lingerie. A nikde to nedrhne. Tím pádem pro mě ideální řešení a jeden z mých úspěšných nákupů naslepo v letošním roce.
Jemné drobné kytičky v čele s nasládlou pudrovou mimózou s trochou nektaru a se zelenými lístky. Lehká něžná vůně, která se mi líbí mnohem víc než verze původní (což je ale výjimka potvrzující pravidlo, že každá reformulace je k horšímu).
…je to jak malej rozmazlenej spratek. Je na seřezání vařečkou, ale přesto ho matka miluje…
Aneb
PETIT GUERLAIN 2014
…ano, je to protivné, otravné, skoro to vzbuzuje lehký vztek,
jako když mrně tahá za sukni mámu, která v jedné pěně vaří, smaží, pere, uklízí…
Ona ho sice podrážděně odhání, ale i tak – pořád se po něm otáčí…, zbožňuje ho, je její…
Zelené tóny, v dlani drcený tmavohnědorezavý anýz, jehož aroma přechází až jakoby do chlebova.
Houstne to.
Nad tím rozkvétá mimóza, mimóza ale v chladném až studeném pozdně jarním povětří.
A pak – teplo, med a dřeviny.
Ta kombinace je zvláštně lehce navalující…,
ale současně přitažlivá.
Voní to přesně tak, jak voda na domeničině fotografii – průzračně.
Průzračně s mikro pastelovými zelenkavě zlatavými pablesky.
Voní to vodně, rostlinně, nasládle. Nasládle květovými nektary přecházejícími až do medových tónů.
Jestli může být voda i krémová, tak tahle je. Krémově hladivá a chladivá.
Chladivá, ale s vnitřním teplem.
Voda, ale má stabilitu z dřev.
Tahle kombinace dřev, medu a všeho bílozelenozlatě rostlinného není pro malé děti, jako jejich parfém,
ale podle mě je to vůně, která vyjadřuje, znázorňuje malé škvrně.
Jakoby máma chtěla vůní stručně popsat své dítě…
…dítě, které někdy zlobí, ale i tak ho, samozřejmě, miluje.
Ta vůně není můj typ, po čem bych vyloženě toužila,
ale současně – nemůžu říct, že by byla ošklivá.
Je osobitá, osvěžující, uklidňující, lehce protivná, svým způsobem pěkná a jakoby známá…
Je to dítě od Guerlain…
Delikátně pikantní bílozelená tělová vůně.
Hladivě osvěžující.
03/03/14
Není nad kultivované necitrusové osvěžení a nová Petit Guerlain k nim rozhodně patří. Není tu po nich známky, jen křehká svěží zeleň. Duch Petit Guerlain se připomíná pouze nasládlým jemně pikantním anýzem. Jestli někdo čekáte mimózu typu Farnesiana či Une Fleur de Cassie, tady jsme rozhodně jinde, toto je jen něžný pudrový obláček, smíchaný s podobně laděným pižmem držící se u těla.
Co je zde však zvláštní, to je šumivý tón, který nám tu pudrovost načechrává. Netuším, jaká složka ho způsobuje, typově bych ho vzdáleně přirovnala ke Coca-Cola tónu, jenž mívá na svědomí otočník. Jenže zatímco ten je sladký, zde se díky pomerančovému květu, s nímž umí Thierry Wasser tak skvěle pracovat, pohybujeme v rovině nahořklé svěžesti.
Pokud jde o avizovaný med, ani ten nedělá vůni nikterak sladkou, spíš dodává té nahořklosti jen jiskrnost a jemnou hřejivost, jakou můžete najít např. ve vůních typu Beige, tady ovšem ve velmi odlehčené formě. Na druhou stranu se nám ten med v kombinaci s pistáciemi - ty jediné vnímám jako sladké - starají o jistý gurmánský podtón ve vůni, jak už naznačila domenica.
Ale nepředstavujte si celé čerstvě vyloupané pistácie, tady nám je zpracovali rovnou na pistáciovou pěnu, v níž najdeme onu nepatrnou (vzdušnou) stopu dřevitosti, o níž se zmiňuje Monsieur Guerlain, a která zřejmě pochází z najemno nastrouhaných oříšků. A ani stopa po fialce, ani zakuklené, jestli se někdo bál.
Pokud jde o intenzitu, ano, jedná se jednoznačně o tělovou vůni, ovšem s mnohem lepší výdrží než jakou má Eau de Lingerie. A nikde to nedrhne. Tím pádem pro mě ideální řešení a jeden z mých úspěšných nákupů naslepo v letošním roce.