Vůně se otevírá závanem mátově svěží pelargónie, jejíž štiplavost vzápětí pohltí labdanový kouř se špetkou sušeného tabáku. A pak to přijde. Po čenichu dostanete od pořádně zemité, navlhlé a malinko nazelenalé pačuli s drhnoucí kůží - vůně jak stvořená pro motorkáře. K tomu se přidává kombinace kouřového vetiveru, pikantního cedru a drcených krystalků hořkosladkého medu, díky čemuž je opravdu poznat spřízněnost s Ambre Muscadin.
Jen v tomto případě se nám ty krystalky po rozvonění rozpustí a přemění hřejivý táhlý nugát, který vůni změkčí, jak už psala kinoma. Dokonce i samotná pačuli ztratí svoji zatuchlost. Přesto je tam to drhnutí a kouřovost znát i nadále, jen je to najednou, zřejmě i zásluhou trochy "pudrového" pižma i temně semišové. V žádném případě však nedoporučuji kupovat naslepo, jelikož zejména ta první polovina s motorkářskou fází působí skutečně hodně pánsky a zejména v MHD a uzavřených prostorách by vám mohla hrozit exkomunikace spoluobčany.
Zpočátku hodně silná vůně sestávající z neuhlazené až drsné kůže, pačuli a dřev, kdy kůže má jasně navrch. Po pár minutách se ale vůně zklidní a občas probleskne nějaký příjemný svěžejší tón (že by egyptská pelargónie uvedená ve složení?). Na scéně se objevuje špetička tabáku a kouře z něj, a o chvíli později také svěže zemité pačuli. V pozadí lze stále zachytit tón původní ostřejší kůže. Až do této fáze vnímám Patchouy Bohéme jako vůni ryze pánskou, když se ale k tomu všemu přidá vanilka, vůně najednou změkne, zkrotne, zněžní (je-li to zde vůbec možné) a stává se více ženštější, resp. nositelnější také pro dámy . Rovněž ubírá na intenzitě a je více intimnější. Výdrž na mé kůži je spíše slabší, cca 3 hodiny. Pokud tedy přežiju velmi intenzivní úvod vůně, rozvine se Patchouly Bohéme do krotké a moc hezké pačuliovky.
Vůně se otevírá závanem mátově svěží pelargónie, jejíž štiplavost vzápětí pohltí labdanový kouř se špetkou sušeného tabáku. A pak to přijde. Po čenichu dostanete od pořádně zemité, navlhlé a malinko nazelenalé pačuli s drhnoucí kůží - vůně jak stvořená pro motorkáře. K tomu se přidává kombinace kouřového vetiveru, pikantního cedru a drcených krystalků hořkosladkého medu, díky čemuž je opravdu poznat spřízněnost s Ambre Muscadin.
Jen v tomto případě se nám ty krystalky po rozvonění rozpustí a přemění hřejivý táhlý nugát, který vůni změkčí, jak už psala kinoma. Dokonce i samotná pačuli ztratí svoji zatuchlost. Přesto je tam to drhnutí a kouřovost znát i nadále, jen je to najednou, zřejmě i zásluhou trochy "pudrového" pižma i temně semišové. V žádném případě však nedoporučuji kupovat naslepo, jelikož zejména ta první polovina s motorkářskou fází působí skutečně hodně pánsky a zejména v MHD a uzavřených prostorách by vám mohla hrozit exkomunikace spoluobčany.
Zpočátku hodně silná vůně sestávající z neuhlazené až drsné kůže, pačuli a dřev, kdy kůže má jasně navrch. Po pár minutách se ale vůně zklidní a občas probleskne nějaký příjemný svěžejší tón (že by egyptská pelargónie uvedená ve složení?). Na scéně se objevuje špetička tabáku a kouře z něj, a o chvíli později také svěže zemité pačuli. V pozadí lze stále zachytit tón původní ostřejší kůže. Až do této fáze vnímám Patchouy Bohéme jako vůni ryze pánskou, když se ale k tomu všemu přidá vanilka, vůně najednou změkne, zkrotne, zněžní (je-li to zde vůbec možné) a stává se více ženštější, resp. nositelnější také pro dámy . Rovněž ubírá na intenzitě a je více intimnější. Výdrž na mé kůži je spíše slabší, cca 3 hodiny. Pokud tedy přežiju velmi intenzivní úvod vůně, rozvine se Patchouly Bohéme do krotké a moc hezké pačuliovky.