L'artisanovsky jemné a křehké pačuli, jako jednotlivé lístečky opatrně rozložené na tenounkém papíře. Suché a dřevité, zemité, s hlínou, uleželé a takové… solipačuliové :) Zpracované je to pěkně, ale myslím, že takhle bych „mezi lidi“ vonět nechtěla – použití leda na „domácí aromaterapii“.
Tahle jinak podle mě kultivovaná pačuliovka, dá-li se tak tento typ vůně nazvat, začíná trochu netradičně mohutným závanem větrově zemitého anýzu. Samotné pačuli tu kromě navlhlé zemitosti, avšak bez tónů plesnivějícího sklepa voní i po surovém kakau.
Po rozvonění ho zjemní hrst bílého pižma a pudrového kosatce. Přidají se i slupky broskví (vonokvětka?) a z vůně vznikne pěkná sametová pačuliovka s jemným nádechem vetiverového kouře. Bohužel se jako většina "tradičních" l´artisanovek začne brzo rozpadat a do hodiny po ní nezůstane na kůži skoro ani památky.
Pačuliový soliflor aneb pačuliová smršť - hlava zabořená do hromady důkladně proschlé hlíny. Všeho moc škodí....i pačuli v solifloru.
L'artisanovsky jemné a křehké pačuli, jako jednotlivé lístečky opatrně rozložené na tenounkém papíře. Suché a dřevité, zemité, s hlínou, uleželé a takové… solipačuliové :) Zpracované je to pěkně, ale myslím, že takhle bych „mezi lidi“ vonět nechtěla – použití leda na „domácí aromaterapii“.
Tahle jinak podle mě kultivovaná pačuliovka, dá-li se tak tento typ vůně nazvat, začíná trochu netradičně mohutným závanem větrově zemitého anýzu. Samotné pačuli tu kromě navlhlé zemitosti, avšak bez tónů plesnivějícího sklepa voní i po surovém kakau.
Po rozvonění ho zjemní hrst bílého pižma a pudrového kosatce. Přidají se i slupky broskví (vonokvětka?) a z vůně vznikne pěkná sametová pačuliovka s jemným nádechem vetiverového kouře. Bohužel se jako většina "tradičních" l´artisanovek začne brzo rozpadat a do hodiny po ní nezůstane na kůži skoro ani památky.