Vůně nese název po stejnojmenném odstínu černé barvy PBk11, používaném v malířství. No a na čem jiném vystavět noir vůni než na oudu a tmavých dřevech, že? No ale tady ho tedy máme. Za takovou bombu mezi oči, co dostanete bezprostředně po nástřiku by se nemusela stydět leckterá arabka. Oud je zde neskutečně medicinální, dřevy vysušená, spálená na troud.
Celkově to připomíná nevětranou koželužnou dílnu, kde se koželuh chystá připravený materiál teprve vydělat a vyčinit nejrůznějšími zvláčňovadly a namastit všemožnými balzámy. Přitom má na okenním parapetu hromádku suché trávy, hořkých neloupaných mandlí a sušených bylinek, do níž pere slunce přes sklo tak mocně, až začne doutnat.
Ano, je to vůně černá a jednoznačně pánská, ale i tak si podobně jako třeba u Eau du Fier nedovedu představit, kam by ji takový chlap vlastně nosil než jen do té dílny, aby splynul s okolím :).
Vůně nese název po stejnojmenném odstínu černé barvy PBk11, používaném v malířství. No a na čem jiném vystavět noir vůni než na oudu a tmavých dřevech, že? No ale tady ho tedy máme. Za takovou bombu mezi oči, co dostanete bezprostředně po nástřiku by se nemusela stydět leckterá arabka. Oud je zde neskutečně medicinální, dřevy vysušená, spálená na troud.
Celkově to připomíná nevětranou koželužnou dílnu, kde se koželuh chystá připravený materiál teprve vydělat a vyčinit nejrůznějšími zvláčňovadly a namastit všemožnými balzámy. Přitom má na okenním parapetu hromádku suché trávy, hořkých neloupaných mandlí a sušených bylinek, do níž pere slunce přes sklo tak mocně, až začne doutnat.
Ano, je to vůně černá a jednoznačně pánská, ale i tak si podobně jako třeba u Eau du Fier nedovedu představit, kam by ji takový chlap vlastně nosil než jen do té dílny, aby splynul s okolím :).