Ta vůně má naprosto nemýtické koule,něco mezi nevydýchatelností pánské Figment,sílou Interlude a kožeností nejtvrdších trashmetalových kakofonií.Je to síla,useň,dým,zetlelé dřevo,rovnou se rozvoní uvedeným základem,teprve po dlooouhých hodinách zesládne a přestane štípat do očí,je z toho sama celá nasraná tak se kysele potí a snaží se urvat,cucek se tlačí ať už se proboha dostanu k srdci ,k hlavě a hraje ruskou ruletu jestli skončí jako infarkt nebo jako mrtvice,ten trombus se totiž zákonitě urve! To zjištění je hořký,jednou tam stejně musí každej (růže na víku rakve,chryzantema u hřbitovní zdi),sladká píseň na rozloučenou,kar,rum,popel popelu,zem zemi...
Ta vůně je krásná,není pro každýho a můžu s ní flirtovat jen když na to fakt mám jinak mě zadupe do prachu,v prvních chvílích mě chce stáhnout z kůže,když se nedám vyhraju lahev Martelu Cohiba
Myths začíná podobně jako parfém Alizarin (Penhaligon's) vodními tóny s pomerančem, kterými navíc probleskuje romadúrová živočišnost. Pokračuje krémovou a následně prašnou zakouřenou kůží. A končí sladkým balzamickým labdanem. Výdrž při 25 °C přesahuje 8 hodin.
Kotelník, co přikládá uhlí na parní lokomotivě usnul. Usnul, jelikož přebral. Výhybka drcla trochu víc a kotelník se odporoučel z vlaku rovnou do pangejtu. Když hladinka klesla, začal se probírat k světu. Ty rozpálené pražce v srpnovém létě, to je síla. A ta stará kožená pohorka, tisíckrát rozjetá soupravoutomu dodá říz. Bouchlo ho to do nosu, tak, že se úplně probral a začal hledat cestu od kolejí někam pryč. Záhy, jak přelezl přes násep, jak měl ještě trochu hladinku, zakopl a svalil se na louku plnou rozkvetlých květin. V hlavě mu ještě zůstává vzdáleně ten pocit roztavených pražců, který se výrazně zjemnil vůní květin a popílku, který je součástí jeho každodenního života u kotle.
Ta vůně má naprosto nemýtické koule,něco mezi nevydýchatelností pánské Figment,sílou Interlude a kožeností nejtvrdších trashmetalových kakofonií.Je to síla,useň,dým,zetlelé dřevo,rovnou se rozvoní uvedeným základem,teprve po dlooouhých hodinách zesládne a přestane štípat do očí,je z toho sama celá nasraná tak se kysele potí a snaží se urvat,cucek se tlačí ať už se proboha dostanu k srdci ,k hlavě a hraje ruskou ruletu jestli skončí jako infarkt nebo jako mrtvice,ten trombus se totiž zákonitě urve! To zjištění je hořký,jednou tam stejně musí každej (růže na víku rakve,chryzantema u hřbitovní zdi),sladká píseň na rozloučenou,kar,rum,popel popelu,zem zemi...
Ta vůně je krásná,není pro každýho a můžu s ní flirtovat jen když na to fakt mám jinak mě zadupe do prachu,v prvních chvílích mě chce stáhnout z kůže,když se nedám vyhraju lahev Martelu Cohiba
Myths začíná podobně jako parfém Alizarin (Penhaligon's) vodními tóny s pomerančem, kterými navíc probleskuje romadúrová živočišnost. Pokračuje krémovou a následně prašnou zakouřenou kůží. A končí sladkým balzamickým labdanem. Výdrž při 25 °C přesahuje 8 hodin.
Kotelník, co přikládá uhlí na parní lokomotivě usnul. Usnul, jelikož přebral. Výhybka drcla trochu víc a kotelník se odporoučel z vlaku rovnou do pangejtu. Když hladinka klesla, začal se probírat k světu. Ty rozpálené pražce v srpnovém létě, to je síla. A ta stará kožená pohorka, tisíckrát rozjetá soupravoutomu dodá říz. Bouchlo ho to do nosu, tak, že se úplně probral a začal hledat cestu od kolejí někam pryč. Záhy, jak přelezl přes násep, jak měl ještě trochu hladinku, zakopl a svalil se na louku plnou rozkvetlých květin. V hlavě mu ještě zůstává vzdáleně ten pocit roztavených pražců, který se výrazně zjemnil vůní květin a popílku, který je součástí jeho každodenního života u kotle.