Kouř s pryskyřicí a zapařený živočich - po rozvonění sice živočišnost značně ustoupila, ale výsledná směs kouřové pryskyřice a nepříliš sladkého pendreku nemá daleko k patentované balzamovací směsi na mumie.
tak tohle je milé: vůně malé dřevěné chaty zaskládané harampádím (nevím proč mi vyskočily kukačkové hodiny, ale ty tam musí být), když se otevře po zimě...je dřevitá, je voskovitá, je pryskyřičná, je dost anýzová, trochu kafrová a medová (jako medová svíčka), trochu hašlerková, benzoin a tonka dávají dohromady známý tulivý vanilkový pudr... dosaďte si do té chaty libovolného dědečka z ilustrací Heleny Zmatlíkové (přednost dostávají ti ve vlněných kalhotách a s kouřící fajfkou) a udělejte z toho všeho bonbonek... myrrha je tam taky, v pozadí se svým suchým lékárenským výrazem, jako dospělý dozor téhle regrese do předškolního věku
Rumový a následně sametově sladký benzoin se prolíná s hřebíčkovou dřevitou myrhou, kterou podbarvuje jemná stopa kouře a nahořklých bylin. Je to návštěva dřevěného chrámu, v němž se pálí směs myrhy a vonných bylin. Výdrž se pohybuje kolem 4 hodin. Zkoušel jsem EdP v původním hranatém čirém flakónu.
Poprvé jsem zkoušela tuto vůni předloni v únoru v koncentraci EDP, chvilku před tím, než byla definitivně stažená z trhu a už tehdy jsem věděla, že z orientální řady bude má nejméně oblíbená, takže po jejím konci nebudu tesknit, ale shodou okolností se mi dostal do ruky vzorek čistého parfému z limitované edice, který můj pohled na ni docela vylepšil alespoň v té druhé polovině.
Pravda, na začátek je tam toho sladce štiplavého anýzu až přespříliš a skutečně má tendenci vonět jako sirup proti kašli s větrově-třešňovou příchutí, smíchaný s hořkými zelenými bylinkami, což pořád není moc lákavé.
Po rozvonění se však konečně projeví suchá dřevitá, lehce zakouřená myrha (v jistých okamžicích dokonce i malinko prašná) s gurmánskými tóny. Tvoří je jednak jen nepatrně připálená lékořice, opět jen s tím příjemným tmavě sladkým tónem, a vanilkově-medový benzoin s krémovou tonkou.
Kouř s pryskyřicí a zapařený živočich - po rozvonění sice živočišnost značně ustoupila, ale výsledná směs kouřové pryskyřice a nepříliš sladkého pendreku nemá daleko k patentované balzamovací směsi na mumie.
tak tohle je milé: vůně malé dřevěné chaty zaskládané harampádím (nevím proč mi vyskočily kukačkové hodiny, ale ty tam musí být), když se otevře po zimě...je dřevitá, je voskovitá, je pryskyřičná, je dost anýzová, trochu kafrová a medová (jako medová svíčka), trochu hašlerková, benzoin a tonka dávají dohromady známý tulivý vanilkový pudr... dosaďte si do té chaty libovolného dědečka z ilustrací Heleny Zmatlíkové (přednost dostávají ti ve vlněných kalhotách a s kouřící fajfkou) a udělejte z toho všeho bonbonek... myrrha je tam taky, v pozadí se svým suchým lékárenským výrazem, jako dospělý dozor téhle regrese do předškolního věku
Rumový a následně sametově sladký benzoin se prolíná s hřebíčkovou dřevitou myrhou, kterou podbarvuje jemná stopa kouře a nahořklých bylin. Je to návštěva dřevěného chrámu, v němž se pálí směs myrhy a vonných bylin. Výdrž se pohybuje kolem 4 hodin. Zkoušel jsem EdP v původním hranatém čirém flakónu.
Poprvé jsem zkoušela tuto vůni předloni v únoru v koncentraci EDP, chvilku před tím, než byla definitivně stažená z trhu a už tehdy jsem věděla, že z orientální řady bude má nejméně oblíbená, takže po jejím konci nebudu tesknit, ale shodou okolností se mi dostal do ruky vzorek čistého parfému z limitované edice, který můj pohled na ni docela vylepšil alespoň v té druhé polovině.
Pravda, na začátek je tam toho sladce štiplavého anýzu až přespříliš a skutečně má tendenci vonět jako sirup proti kašli s větrově-třešňovou příchutí, smíchaný s hořkými zelenými bylinkami, což pořád není moc lákavé.
Po rozvonění se však konečně projeví suchá dřevitá, lehce zakouřená myrha (v jistých okamžicích dokonce i malinko prašná) s gurmánskými tóny. Tvoří je jednak jen nepatrně připálená lékořice, opět jen s tím příjemným tmavě sladkým tónem, a vanilkově-medový benzoin s krémovou tonkou.