Červený a černý rybíz, sladkokyselý a zapuštěný do osvěžujícího zmrzlinového poháru s kouskem přezrálé broskve. Postupně vůně sládne a krémovatí, v jedlém slova smyslu (stále ten pohár, jen zmrzlina je dávno rozpuštěná a spíše horká), i ve smyslu kosmetického krému (letmé závany mi chvílemi připomněly dokonce modrou Indulonu). Krásná vůně, ani mi nevadilo, že se z ní v jednu dobu stávala "davovka" a potkávala jsem ji v práci i venku každou chvíli.
Špatná zpráva - My Burberry Black = kandovaná růže + broskvový nektar + ambra + pačuli. Dobrá zpráva - stojí za tím Kurkdjian, což skýtá určitou naději. A ano - jsou tu medově proslazené plátky rudých růží, broskvová šťáva a kořenitě dřevitá pryskyřice. To vše v relativně příjemném, nekomplikovaném souladu.
Kdyby tyhle komponenty obmýšlel někdo jiný, mohlo to dopadnout hůř...
První přivonění je jasmín naložený do ovocného sirupu (něco jako byla kdysi lesní směs), potom se přivalí ohromná broskev (jako z knížky Roalda Dahla Jakub a obří broskev, kde dokonce převálcovala dvě nehodné tety), která je na jedné straně ještě nezralá a kyselá, zatímco na té druhé už změkla a začíná se nebezpečně kazit. Když tu broskev konečně někdo odkopne stranou, zůstane po ní čvachtavá loužička v hlíně. Rozháranost složek, kterou jsem konstatovala již u My Burberry, je zde ještě výraznější a neslepí to dohromady ani cukr, jenž se marně snaží překrýt agresivní ovoce. Zajímalo by mě už jenom, jestli to takhle strašně voní pouze na mně...
Tak zase další variace na La Vie Est Belle...alespoň prvních deset minut určitě. Poté LVEB odkvačila do povzdálí a nastoupila krystalovým cukrem posypaná, poněkud syntetická, jakožedřevoambra s nějakými rozmačkanými nakyslými červenými bobulemi. Ovšem konec v podobě kyselého dřeva je syntetický až na půdu.
Červený a černý rybíz, sladkokyselý a zapuštěný do osvěžujícího zmrzlinového poháru s kouskem přezrálé broskve. Postupně vůně sládne a krémovatí, v jedlém slova smyslu (stále ten pohár, jen zmrzlina je dávno rozpuštěná a spíše horká), i ve smyslu kosmetického krému (letmé závany mi chvílemi připomněly dokonce modrou Indulonu). Krásná vůně, ani mi nevadilo, že se z ní v jednu dobu stávala "davovka" a potkávala jsem ji v práci i venku každou chvíli.
Špatná zpráva - My Burberry Black = kandovaná růže + broskvový nektar + ambra + pačuli. Dobrá zpráva - stojí za tím Kurkdjian, což skýtá určitou naději. A ano - jsou tu medově proslazené plátky rudých růží, broskvová šťáva a kořenitě dřevitá pryskyřice. To vše v relativně příjemném, nekomplikovaném souladu.
Kdyby tyhle komponenty obmýšlel někdo jiný, mohlo to dopadnout hůř...
Mnohem hůř.
První přivonění je jasmín naložený do ovocného sirupu (něco jako byla kdysi lesní směs), potom se přivalí ohromná broskev (jako z knížky Roalda Dahla Jakub a obří broskev, kde dokonce převálcovala dvě nehodné tety), která je na jedné straně ještě nezralá a kyselá, zatímco na té druhé už změkla a začíná se nebezpečně kazit. Když tu broskev konečně někdo odkopne stranou, zůstane po ní čvachtavá loužička v hlíně. Rozháranost složek, kterou jsem konstatovala již u My Burberry, je zde ještě výraznější a neslepí to dohromady ani cukr, jenž se marně snaží překrýt agresivní ovoce. Zajímalo by mě už jenom, jestli to takhle strašně voní pouze na mně...
Tak zase další variace na La Vie Est Belle...alespoň prvních deset minut určitě. Poté LVEB odkvačila do povzdálí a nastoupila krystalovým cukrem posypaná, poněkud syntetická, jakožedřevoambra s nějakými rozmačkanými nakyslými červenými bobulemi. Ovšem konec v podobě kyselého dřeva je syntetický až na půdu.