Hořká davana smíchaná se suchým, sladce kouřovým dřevem přechází přes kyselé tóny švestek na sladce oříškový suchý kouř. Špatně snáším značnou monotónnost vůně v kombinaci s jejím syntetickým složením. Podle recenzí se má podobat parfému Black Afgano (Nasomatto), ten však neznám, zato nacházím podobnost s parfémy Solis (Kemi) a Laudano Nero (Tiziana Terenzi).
Hodně suché sladce kouřové dřevo s balzámovým sladkým jemným oudem se rozvonělo do jemně oříškového vetiveru a následně do pozvolně doutnajícího sladkého konopného dýmu. Z 1/3 Bal d´Afrique a ze 2/3 Black Afghano.
Vůně opravdové Bombaje? Ale kdeže. Tohle je Bombaj tak, jak se ji světu snaží prezentovat Bollywood. Hlučná Bombaj s ukřičenými večírky, kde to cinká sklenkami se švestkovým likérem, stoly z navoskovaného dřeva se prohýbají pod fíkovou marmeládou, čerstvě upraženou kávou s vůní vanilky a strouhaným kokosem a kde Shakrukh Khan křepčí ve značkových kožených botech a zpívá o lásce.
Indický milionář, který snad vzešel z chatrče, těžko říct, jenže to už je dávno, teď má ty svoje luxury bags a špína a prach už jsou jenom ve vzpomínkách, co se choulí někde pod pomačkaným vlnitým plechem, mezi sladkým prachem a pigmenty barev pro v stínu tkané pašmíny, ztmavly a zjemněly tyhle vzpomínky, je v nich prach, který nešpiní, jsou v něm neprošlapané koberce, které hřejí, je v něm káva, už ne ta páté kategorie, ale čerstvě pražená z Karnataky, k tomu malé kousky přezrálého amalaki a vůně vyschlé kůry fíkovníků z míst, kde bývalo doma. Hořko a sladko a bolno. Jako bys ve starém ručním mlýnku na kávu drtil kávová zrna s pylem, vanilkou, stromovou kůrou a sušeným ovocem. Robustní vůně. Ne, není krémová, smetanová, je kompaktní a koncentrovaná, jako bys ji k sobě stáhnul ze všech světových stran a silou ji stlačil jako sníh do sněhové koule. Obklopující vůně. Krásná. Protože zidealizovaná. Radio Bombay D.S. & Durga, to je ta retro živočišná a špinavá vůně bombajského bytu s rozbitou klimatizací, vůně starých kin a sporých mužů v bílých košilích a šusťákových bundičkách. Tohle je apartmá hotelu Taj Palace v Novém Dillí. No a to není Indie snů a skutečnosti.
Hořká davana smíchaná se suchým, sladce kouřovým dřevem přechází přes kyselé tóny švestek na sladce oříškový suchý kouř. Špatně snáším značnou monotónnost vůně v kombinaci s jejím syntetickým složením. Podle recenzí se má podobat parfému Black Afgano (Nasomatto), ten však neznám, zato nacházím podobnost s parfémy Solis (Kemi) a Laudano Nero (Tiziana Terenzi).
Hodně suché sladce kouřové dřevo s balzámovým sladkým jemným oudem se rozvonělo do jemně oříškového vetiveru a následně do pozvolně doutnajícího sladkého konopného dýmu. Z 1/3 Bal d´Afrique a ze 2/3 Black Afghano.
Vůně opravdové Bombaje? Ale kdeže. Tohle je Bombaj tak, jak se ji světu snaží prezentovat Bollywood. Hlučná Bombaj s ukřičenými večírky, kde to cinká sklenkami se švestkovým likérem, stoly z navoskovaného dřeva se prohýbají pod fíkovou marmeládou, čerstvě upraženou kávou s vůní vanilky a strouhaným kokosem a kde Shakrukh Khan křepčí ve značkových kožených botech a zpívá o lásce.
Indický milionář, který snad vzešel z chatrče, těžko říct, jenže to už je dávno, teď má ty svoje luxury bags a špína a prach už jsou jenom ve vzpomínkách, co se choulí někde pod pomačkaným vlnitým plechem, mezi sladkým prachem a pigmenty barev pro v stínu tkané pašmíny, ztmavly a zjemněly tyhle vzpomínky, je v nich prach, který nešpiní, jsou v něm neprošlapané koberce, které hřejí, je v něm káva, už ne ta páté kategorie, ale čerstvě pražená z Karnataky, k tomu malé kousky přezrálého amalaki a vůně vyschlé kůry fíkovníků z míst, kde bývalo doma. Hořko a sladko a bolno. Jako bys ve starém ručním mlýnku na kávu drtil kávová zrna s pylem, vanilkou, stromovou kůrou a sušeným ovocem. Robustní vůně. Ne, není krémová, smetanová, je kompaktní a koncentrovaná, jako bys ji k sobě stáhnul ze všech světových stran a silou ji stlačil jako sníh do sněhové koule. Obklopující vůně. Krásná. Protože zidealizovaná. Radio Bombay D.S. & Durga, to je ta retro živočišná a špinavá vůně bombajského bytu s rozbitou klimatizací, vůně starých kin a sporých mužů v bílých košilích a šusťákových bundičkách. Tohle je apartmá hotelu Taj Palace v Novém Dillí. No a to není Indie snů a skutečnosti.