Z původní Miss Dior už zůstal jen tvar flakónu a název. Zatímco ve verzi Le Parfum (2012) mě ta hra na schovávanou ještě bavila a našla jsem tam aspoň růži s pačuli, ve verzi Blooming Bouquet (2014) bylo příjemné sledovat navzdory květinovému názvu významné ovocné vyznění, ale pořád zajímavé a milé, tady je to nikoli vykrádání sebe sama, ale vykrádání těch nejběžnějších přeslazených středněproudých polívaček všech ostatních značek. Škoda peněz, škoda slov, škoda rukávu, na kterém by měla tahle slečna ulpět na pár hodin a otravovat nudným štěbetáním o ničem.
Peřinka, to první mě napadlo. Ne duchna, která vás zavalí, ale jemňounká, růžovoučká princeznovská peřinka jako obláček pro slečnu s porcelánovou pletí, která snídá makronky a při pobíhání za motýly si nikdy neumaže střevíčky. Je sladká, a fest, ale nadýchaným způsobem. Něžná, ale odolnější, než by se mohla zdát, asi jako ten porcelán. Na papírku vyznívá lehce mýdlově a pikantně, cítím tu i květiny, na ruce se v dnešním teplém počasí po pár hodinách už trochu rozpadla a vymyla do neurčité bledé sladkosti. Vidím ji na velmi mladé dívce nebo na dospělejší ženě v kontrastu se strohou elegancí outfitu. V neopatrných rukou má potenciál být zbraní hromadného ničení jen o něco slabšího kalibru, než je LVEB - v autobusu bych ji opravdu potkat nechtěla. A pokud pláčete po některé z předchozích verzí, ani ji nezkoušejte, ušetříte si zklamání.
Z původní Miss Dior už zůstal jen tvar flakónu a název. Zatímco ve verzi Le Parfum (2012) mě ta hra na schovávanou ještě bavila a našla jsem tam aspoň růži s pačuli, ve verzi Blooming Bouquet (2014) bylo příjemné sledovat navzdory květinovému názvu významné ovocné vyznění, ale pořád zajímavé a milé, tady je to nikoli vykrádání sebe sama, ale vykrádání těch nejběžnějších přeslazených středněproudých polívaček všech ostatních značek. Škoda peněz, škoda slov, škoda rukávu, na kterém by měla tahle slečna ulpět na pár hodin a otravovat nudným štěbetáním o ničem.
Peřinka, to první mě napadlo. Ne duchna, která vás zavalí, ale jemňounká, růžovoučká princeznovská peřinka jako obláček pro slečnu s porcelánovou pletí, která snídá makronky a při pobíhání za motýly si nikdy neumaže střevíčky. Je sladká, a fest, ale nadýchaným způsobem. Něžná, ale odolnější, než by se mohla zdát, asi jako ten porcelán. Na papírku vyznívá lehce mýdlově a pikantně, cítím tu i květiny, na ruce se v dnešním teplém počasí po pár hodinách už trochu rozpadla a vymyla do neurčité bledé sladkosti. Vidím ji na velmi mladé dívce nebo na dospělejší ženě v kontrastu se strohou elegancí outfitu. V neopatrných rukou má potenciál být zbraní hromadného ničení jen o něco slabšího kalibru, než je LVEB - v autobusu bych ji opravdu potkat nechtěla. A pokud pláčete po některé z předchozích verzí, ani ji nezkoušejte, ušetříte si zklamání.