Sametově jemná čokoláda se sušenou pomerančovou kůrou se postupně prolnula s vanilkovými rohlíčky obalenými v cukrovém prachu a ozdobené kousky karamelu. A to jsem si dosud myslela, že mě gurmánky nechávají chladnou.....
Luxus.
Vyvalí se na Vás mega nálož složek, zpočátku zmuchlaných dohromady, jen vnímáte, uvědomujete si, že tam toho je strašně moc a že to je dobré a že to určitě ještě něco ukáže, že se to usadí, zklidní a představí se Vám...
...a po dlouhé době opět souhlasím s recenzí Vendulky.
Do puntíku.
Jestli jste si jako já myslely, že levandule a sladké není nic pro vás, tak Lira vás to odnaučí. Zatímco na stole před námi leží skleněný džbán se sladkou pomerančovou limonádou, který je ozdobený hořkou pomerančovou kůrou, a dvě sněhové pusinky posypané nepříliš sladkou, najemno namletou skořicí, na parapetu u otevřeného okna se nám na poledním slunci, přikrytá peřinkou z "prachového" pižma, sušší levandule. Je krásně hebká až mohérová.
A tím se sladkostmi ještě nekončíme, neboť na plotně jsme právě vypnuli rendlík se směsí tekutého karamelu s krémovou vanilkou a necháváme tu lákavě kouřící pochoutku vychladnout. Zvláštní na této směsi je to, že vůbec není ani trochu přeslazená, jelikož jsme ji na závěr zalili mlékem a přidali špetku nepřipálené lékořice, která vůni dodává ten perfektní lehounký tmavě sladký tón jako např. v Myrrhiadu. A protože je dnes víkend, odcházíme si tuhle laskominu vychutnat pěkně to peřin (opět to měkounké bílé pižmo). U téhle vůně tedy rozhodně přecpání či svírání útrob opravdu nehrozí.
Máte rádi karamel a lékořici? Nemáte? To je úplně jedno, protože Lira vás to naučí, a to bez stínu pochybnosti, že byste nakonec oproti svému původnímu přesvědčení neskončili klečící na zemi a žadonící, že chcete ještě jednu tuhle rajcovní karamelku. Lira štědře dopřává ochutnat luxusu sladké, ale nepřeslazené vůně, kdy karamel důkladně promíchaný s bílým pižmem a hladivou vanilkou tvoří nadýchanou, nasládlou, hebkou směs, ze které vystrkuje růžky suchá skořice a dokonale odměřená dávka lékořice, to vše pěkně malebně umístěno na venkově ve Středomoří, kde za oknem kvetou lány levandule, jejíž bylinnost je sametově ohlazena výše popsanou nasládlostí. A přitom absolutně nehrozí, že by Lira komukoli převrátila žaludek. Ono to stejně není ještě všechno. Z jejích mnoha vrstev dýchá květinová zahrada i zakouřené dřevo, odhalují se na kůži důsledně skryté za hlavními aktéry. Zdají se vám gurmánky nevinné a někdy docela prostoduché? Tahle není. Za závojem dlouhých černých řas schovává jiskřičky v očích. Lira se chce vdechovat s přivřenými víčky, a chce, abyste za ní neomylně zamířili v davu. Takže je libo ještě jednu rajcovní karamelku? Mně teda jo. P.S.: výdrž a intenzita ohromující.
Sametově jemná čokoláda se sušenou pomerančovou kůrou se postupně prolnula s vanilkovými rohlíčky obalenými v cukrovém prachu a ozdobené kousky karamelu. A to jsem si dosud myslela, že mě gurmánky nechávají chladnou.....
Luxus.
Vyvalí se na Vás mega nálož složek, zpočátku zmuchlaných dohromady, jen vnímáte, uvědomujete si, že tam toho je strašně moc a že to je dobré a že to určitě ještě něco ukáže, že se to usadí, zklidní a představí se Vám...
...a po dlouhé době opět souhlasím s recenzí Vendulky.
Do puntíku.
Jestli jste si jako já myslely, že levandule a sladké není nic pro vás, tak Lira vás to odnaučí. Zatímco na stole před námi leží skleněný džbán se sladkou pomerančovou limonádou, který je ozdobený hořkou pomerančovou kůrou, a dvě sněhové pusinky posypané nepříliš sladkou, najemno namletou skořicí, na parapetu u otevřeného okna se nám na poledním slunci, přikrytá peřinkou z "prachového" pižma, sušší levandule. Je krásně hebká až mohérová.
A tím se sladkostmi ještě nekončíme, neboť na plotně jsme právě vypnuli rendlík se směsí tekutého karamelu s krémovou vanilkou a necháváme tu lákavě kouřící pochoutku vychladnout. Zvláštní na této směsi je to, že vůbec není ani trochu přeslazená, jelikož jsme ji na závěr zalili mlékem a přidali špetku nepřipálené lékořice, která vůni dodává ten perfektní lehounký tmavě sladký tón jako např. v Myrrhiadu. A protože je dnes víkend, odcházíme si tuhle laskominu vychutnat pěkně to peřin (opět to měkounké bílé pižmo). U téhle vůně tedy rozhodně přecpání či svírání útrob opravdu nehrozí.
Máte rádi karamel a lékořici? Nemáte? To je úplně jedno, protože Lira vás to naučí, a to bez stínu pochybnosti, že byste nakonec oproti svému původnímu přesvědčení neskončili klečící na zemi a žadonící, že chcete ještě jednu tuhle rajcovní karamelku. Lira štědře dopřává ochutnat luxusu sladké, ale nepřeslazené vůně, kdy karamel důkladně promíchaný s bílým pižmem a hladivou vanilkou tvoří nadýchanou, nasládlou, hebkou směs, ze které vystrkuje růžky suchá skořice a dokonale odměřená dávka lékořice, to vše pěkně malebně umístěno na venkově ve Středomoří, kde za oknem kvetou lány levandule, jejíž bylinnost je sametově ohlazena výše popsanou nasládlostí. A přitom absolutně nehrozí, že by Lira komukoli převrátila žaludek. Ono to stejně není ještě všechno. Z jejích mnoha vrstev dýchá květinová zahrada i zakouřené dřevo, odhalují se na kůži důsledně skryté za hlavními aktéry. Zdají se vám gurmánky nevinné a někdy docela prostoduché? Tahle není. Za závojem dlouhých černých řas schovává jiskřičky v očích. Lira se chce vdechovat s přivřenými víčky, a chce, abyste za ní neomylně zamířili v davu. Takže je libo ještě jednu rajcovní karamelku? Mně teda jo. P.S.: výdrž a intenzita ohromující.