značka: |
Yves Saint Laurent
|
parfumér: |
Benaïm, Carlos
,
Flipo, Anne
|
rok: |
2019
|
určení: |
pro ženy
|
hlava:
|
neroli, mandarinka
|
srdce:
|
absolut marockého pomerančového květu, francouzská levandule, absolut jasmínu sambac
|
základ:
|
madagaskarská vanilka, cedr, pravá ambra, pižmo
|
A mně se Libre líbí, na mé kůži totiž tropí vyložené nepředloženosti a hlouposti - a to mě baví.
Její entrée je veskrze sofistikované a po francouzsku elegantní, ale po chvíli pozapomene na etiketu, střevíčky od Manola letí do kouta, křehké plissé se povážlivě mačká, protože Libre si začíná hrát a trochu zlobit. Staví si vzdušné zámky z play-doh, jejich střechy zdobí pusinkami z dětské zubní pasty, pak mi nabídne voňavý banán - a rozesměje se na celé kolo, když s údivem zjistím, že je to jen dokonalá plastová napodobenina z Kratochvílných kejklí. Pak se ale lehce uvědomí a nakonec po anglicku zmizí, zanechá po sobě vůni šamponu /mého šamponu - podotýkám/ - a mně je po ní za chvíli už docela smutno.
Tak taková je moje Libre - prvoplánově líbivá i hravě nevyzpytatelná. To beru.
Úvod je lahodný - pomerančový a levandulový a jasmínový, propletený lehkou vanilkou, skoro by se dalo i ovocně květinově svěží. Říkám si: "Tak to se vážně povedlo." Ale když se k vůni za pár chvil vrátím, ztěžkne a něco mi připomíná. Mám to! Tady se opisovalo od Guerlainu - Mon Guerlain. Jen je Libre méně hutná než Mon. A jakmile začíná uvadat, tak se vynoří až vlezlý syntetický cedropižmový plastový základ.
Tak toto mě hodně tahá za nos! Jak již zmíněno v jiných recenzích, začátek je slibný. Moc pěkné citrusy, pomerančový květ i ten jasmín s levandulí se zajímavě doplňují. Ovšem během chvíle se nade vším vyloupne kus plastu a dobrý úvod je v tahu. Najednou je to celé takové divné, a navíc i ošklivě vlezlé. Nic pro mě.
Tak začátek Libre je pěkný.
Pomerančový květ, jasmín, fajn, potom vanilka s levandulí, taky fajn, jak tu levanduli moc nemusím, tak zde, v této jemné podobě podmalovávána vanilkou a tím ostatním, vytvářela na mě příjemný krémový nasládlý tón, který se mi zamlouval; v chladnu vážně pěkná, hladká vůně na den, nekonfliktní a přitom ne nudná, to asi ta levandule, já ji snad ještě vezmu na milost.
Nějakou dobu to tak vydrželo. A pak už toho bylo nějak moc a vloudil se tam cedrovo-pižmovo-něco tón, který se mi nelíbil a pak už jsem to nesledovala, začalo to být votravný.
O co více mě nadchl flakón, o to méně mě zaujala vůně. Po hodně slibném začátku se na mojí kůži Libre rozvinula do nepříjemného (a nebojím se použít i slovo "otravného") akordu. Jako by jednotlivé složky nedržely pohromadě. Prostě to neladí. Vadí mi zejména zbytečná sladkost. Kladné body jen za úvod a za opravdu krásný a elegantní vzhled,
Řízným pomerančovým květem se vskutku nešetřilo. A jemným sladce pudrově dřevitým jasmínem jakbysmet. Zklamal mě pouze dojezd, kdy vůně sklouzla do generického sladce pižmového cedru.