Vůně se otevírá hořkou svěžestí. Cítím citrusy se vším všudy, jejich šťavnatou dužinu i nahořklé aroma citrusové kůry. Za chvíli se však objeví květiny. Omamná růže, krémový ylang ylang a pudrový kosatec a celé květinové trio je zlehka podbarveno broskví. V základu vnímám především suchý a jemně kouřový akord zemitosti se špetkou zeleně, tedy pačuli a vetiver.
Les Anées 25 Bis má jemný vintage charakter. Je to vůně květinová, lehce kořeněná a trochu pudrová.
Hm,
je to
krásné!.
...pylová prachovost z petitgrainu topená v řidším pomerančovém oleji, nadýchaně olejovitý i kosatec přecházející až do příjemně sladkých fialkových tónů
...labdanum, benzoin - prachově vláčná hedvábnost pryskyřic s podprahovými tóny matné černé kůže, jež se chvílemi přelévají do roviny semiše odstínů nude...
...a tenhle líně táhlý, fialkou ochucený, velejemně vetiverem drhnoucí semiš jakoby skrýval gumu - delikátně iritující prvek, něco jak přičichnout k novým pneumatikám u černý stylový káry.
...nelze rozpitvat na konec jednotlivé ingredience - prostě se smíchají, vaří, jak benzín v nádrži při driftování. Jen... ..."jen" je to lahodný, rajcovní, svobodný...
Vůně do filmu "Fast & Furious"...
Cool vůně!.
Broskve jsou parfémově velmi zrádným druhem ovoce zvláště v kombinaci s pačuli a Andymu se práce s ní tentokrát tak úplně nepovedla. Žena po válce sice radikálně zkrátila délku vlasů a sukni vyměnila za kalhoty a nově získanou emancipaci oslavuje u baru, kde o sebe cinkají kovové pohárky s broskvovou vodkou. Jenže je to bar lehce omšelý, zaprášený od padající omítky. Růže ve váze, co na něm stojí pozvolna usychají.
Tmavé skvrny na banánech v míse vedle ní jsou nefalšovaným důkazem jejich přezrálosti a broskev, jejíž slupka s drhnoucími chloupky na první pohled vypadala autenticky, je ve skutečnosti pačuliově umělá jako v Caresse (Fragonard). Zručný barman Andy z toho ale nakonec vybruslil tak, že ji kromě již zmíněného máslově ovocného ylangu prosladil vanilkovým benzoinem a lehce podbarvil slaným podtónem balzamické ambry.
Začíná šťavnatou broskví, jakou známe z jiných Tauerových vůní (Une Rose de Kandahar, Fruitchouli Flash) smíchanou s nesladkým, trochu omítkovým pudrem jako v Peche Cardinal od MDCI. Postupně se vkrádá hladká, světlá semišová kůže a pár hoblinek hořké citrusové kůry. Vůně se víc zahřeje, ovocnost se zjemní, hřejivost je tělová, pižmovo ambrově nasládlá, ale jen jemná, vzdálená. Jedna po druhé se kolem producírují květiny, tu růže, tu jasmín, tu muškát a nakonec i ylang… Natřou se broskvovým sirupem, zasypou pudrem a jdou zase dál.
Nu, podle mě je docela rozdílná od první Années, a osobně tu první preferuju. Vůně je objektivně vydařená, ale nějak mě nezasáhla.
Nostalgická, uhlazená, jemná. Kovové citrusy na začátku sice hlásaly, že to bude vůně evokující ženu, která po válce radikálně zkrátila délku vlasů i sukní, ba dokonce vyměnila sukně za kalhoty a domáhá se volebního práva, ale jakmile se vynoří broskev, je jasné, že to s tou emancipací a unisexem nebude tak horké. Broskev ve spojení s květinami a dřevem nepatrně připomíná Giò (Armani), ovšem v tomto případě je květinový tón výrazně sušší a broskve si ponechaly tuhou slupku s drhnoucími chloupky. Broskev s usychající růží jsou nejvytrvalejšími složkami a v závěru splynou s nesladkou vanilkovou ambrou. Vůně v sépiovém odstínu starých fotografií. Nemá průraznost a intenzitu většiny Tauerových kompozic, zato přetrvává v čase a jako odkaz k polovině 20. let minulého století zůstane i po deseti letech nadčasová - tedy zůstala by, pokud by se nejednalo o limitovanou edici.
I Bis, stejně jako původní Les Années, působí dojmem moderní vintage, je ale jemnější, ovocnější a květinovější.
Kromě bergamotu a pomeranče přidal Andy tentokrát broskev, která s pačuli a dřevitým vetiverem vytvoří takřka klasickou chypre. Chybí tady koření, zato květinová složka s růží a pudrovým kosatcem je posílená ylang ylangem. Balzamický benzoin nakonec vše zakulatí, ale jeho sladkost je doplněná suchou slaností ambry.
A v každém případě je to opět nepopiratelně tauerovský rukopis.
Vůně se otevírá hořkou svěžestí. Cítím citrusy se vším všudy, jejich šťavnatou dužinu i nahořklé aroma citrusové kůry. Za chvíli se však objeví květiny. Omamná růže, krémový ylang ylang a pudrový kosatec a celé květinové trio je zlehka podbarveno broskví. V základu vnímám především suchý a jemně kouřový akord zemitosti se špetkou zeleně, tedy pačuli a vetiver.
Les Anées 25 Bis má jemný vintage charakter. Je to vůně květinová, lehce kořeněná a trochu pudrová.
Hm,
je to
krásné!.
...pylová prachovost z petitgrainu topená v řidším pomerančovém oleji, nadýchaně olejovitý i kosatec přecházející až do příjemně sladkých fialkových tónů
...labdanum, benzoin - prachově vláčná hedvábnost pryskyřic s podprahovými tóny matné černé kůže, jež se chvílemi přelévají do roviny semiše odstínů nude...
...a tenhle líně táhlý, fialkou ochucený, velejemně vetiverem drhnoucí semiš jakoby skrýval gumu - delikátně iritující prvek, něco jak přičichnout k novým pneumatikám u černý stylový káry.
...nelze rozpitvat na konec jednotlivé ingredience - prostě se smíchají, vaří, jak benzín v nádrži při driftování. Jen... ..."jen" je to lahodný, rajcovní, svobodný...
Vůně do filmu "Fast & Furious"...
Cool vůně!.
Broskve jsou parfémově velmi zrádným druhem ovoce zvláště v kombinaci s pačuli a Andymu se práce s ní tentokrát tak úplně nepovedla. Žena po válce sice radikálně zkrátila délku vlasů a sukni vyměnila za kalhoty a nově získanou emancipaci oslavuje u baru, kde o sebe cinkají kovové pohárky s broskvovou vodkou. Jenže je to bar lehce omšelý, zaprášený od padající omítky. Růže ve váze, co na něm stojí pozvolna usychají.
Tmavé skvrny na banánech v míse vedle ní jsou nefalšovaným důkazem jejich přezrálosti a broskev, jejíž slupka s drhnoucími chloupky na první pohled vypadala autenticky, je ve skutečnosti pačuliově umělá jako v Caresse (Fragonard). Zručný barman Andy z toho ale nakonec vybruslil tak, že ji kromě již zmíněného máslově ovocného ylangu prosladil vanilkovým benzoinem a lehce podbarvil slaným podtónem balzamické ambry.
Začíná šťavnatou broskví, jakou známe z jiných Tauerových vůní (Une Rose de Kandahar, Fruitchouli Flash) smíchanou s nesladkým, trochu omítkovým pudrem jako v Peche Cardinal od MDCI. Postupně se vkrádá hladká, světlá semišová kůže a pár hoblinek hořké citrusové kůry. Vůně se víc zahřeje, ovocnost se zjemní, hřejivost je tělová, pižmovo ambrově nasládlá, ale jen jemná, vzdálená. Jedna po druhé se kolem producírují květiny, tu růže, tu jasmín, tu muškát a nakonec i ylang… Natřou se broskvovým sirupem, zasypou pudrem a jdou zase dál.
Nu, podle mě je docela rozdílná od první Années, a osobně tu první preferuju. Vůně je objektivně vydařená, ale nějak mě nezasáhla.
Nostalgická, uhlazená, jemná. Kovové citrusy na začátku sice hlásaly, že to bude vůně evokující ženu, která po válce radikálně zkrátila délku vlasů i sukní, ba dokonce vyměnila sukně za kalhoty a domáhá se volebního práva, ale jakmile se vynoří broskev, je jasné, že to s tou emancipací a unisexem nebude tak horké. Broskev ve spojení s květinami a dřevem nepatrně připomíná Giò (Armani), ovšem v tomto případě je květinový tón výrazně sušší a broskve si ponechaly tuhou slupku s drhnoucími chloupky. Broskev s usychající růží jsou nejvytrvalejšími složkami a v závěru splynou s nesladkou vanilkovou ambrou. Vůně v sépiovém odstínu starých fotografií. Nemá průraznost a intenzitu většiny Tauerových kompozic, zato přetrvává v čase a jako odkaz k polovině 20. let minulého století zůstane i po deseti letech nadčasová - tedy zůstala by, pokud by se nejednalo o limitovanou edici.
I Bis, stejně jako původní Les Années, působí dojmem moderní vintage, je ale jemnější, ovocnější a květinovější.
Kromě bergamotu a pomeranče přidal Andy tentokrát broskev, která s pačuli a dřevitým vetiverem vytvoří takřka klasickou chypre. Chybí tady koření, zato květinová složka s růží a pudrovým kosatcem je posílená ylang ylangem. Balzamický benzoin nakonec vše zakulatí, ale jeho sladkost je doplněná suchou slaností ambry.
A v každém případě je to opět nepopiratelně tauerovský rukopis.