Z bílých oken vítr, jenž nemá jméno, sfoukává prach z modrých kosatců, padá mi do očí, tak je nechávám zavřené, mé představy běží jako film, malá Zazie zase tančí v metru, v kapse žlutého svetříku barevné želé, co vypadá jako miniaturní ovocné plody, jsou měkké, voní sladce jako dětství, co nikdy nenastalo, nikdy neskončí...
... chansonově melancholická...
Z bílých oken vítr, jenž nemá jméno, sfoukává prach z modrých kosatců, padá mi do očí, tak je nechávám zavřené, mé představy běží jako film, malá Zazie zase tančí v metru, v kapse žlutého svetříku barevné želé, co vypadá jako miniaturní ovocné plody, jsou měkké, voní sladce jako dětství, co nikdy nenastalo, nikdy neskončí...
= kosatcový prach + ovocné želé + jemné tělové pižmo