Dosud jsem se až na pár výjimek stavěla k vůním MH docela vlažně. A tahle vůně, která má být jakousi ódou na Konstantinopol, je po Rose en Noir další, která mě nutí se na tímto postojem vážně zamyslet. Kardamom s krotkým kmínem a trpkým bergamotem má zřejmě odkazovat na krámky s kořením, kostelní kadidlo s prašnými podtóny zase na zdejší mešity.
Růži s pačuli si vypůjčila z již zmiňované Rose en Noir (po rozvonění se u ní projeví stejný ovocný tón). Jediné, co by se snad teoreticky dalo vytknout, je cedr, protože tu a tam přece jen sklouzává k ostrouhaným tužkám, i když opravdu jen velmi slabě. Ale stačí vydržet na mandlovou tonku s vanilkou a jemně kořeněným santalem v základu a pomůžou z La Fumée Ottoman dotvořit plnotučnou orientálku.
Dosud jsem se až na pár výjimek stavěla k vůním MH docela vlažně. A tahle vůně, která má být jakousi ódou na Konstantinopol, je po Rose en Noir další, která mě nutí se na tímto postojem vážně zamyslet. Kardamom s krotkým kmínem a trpkým bergamotem má zřejmě odkazovat na krámky s kořením, kostelní kadidlo s prašnými podtóny zase na zdejší mešity.
Růži s pačuli si vypůjčila z již zmiňované Rose en Noir (po rozvonění se u ní projeví stejný ovocný tón). Jediné, co by se snad teoreticky dalo vytknout, je cedr, protože tu a tam přece jen sklouzává k ostrouhaným tužkám, i když opravdu jen velmi slabě. Ale stačí vydržet na mandlovou tonku s vanilkou a jemně kořeněným santalem v základu a pomůžou z La Fumée Ottoman dotvořit plnotučnou orientálku.