značka: |
Agonist
|
parfumér: |
Pellegrin, Fabrice
|
rok: |
2013
|
určení: |
unisex
|
hlava:
|
anýz, zelená tangerinka, zázvor, broskev, černý pepř,
ylang-ylang, labdanum
|
srdce:
|
ambra, otočník, karamel, muškát, pižmo
|
základ:
|
benzoin, labdanum, vanilkový absolut, lorenox (syntetická molekula
s lesno-pižmovým aroma)
|
Touhle vůní prý Christine a Niclas chtěi oslavit narození svého prvního potomka, proto i oficiální stránky hovoří o inspiraci momentem právě rozvitého poupěte, začátkem nového života. A v egyptské mytologii jsou tyto vlastnosti přisuzovány právě bohyni Isis. Bývá označována jako vládkyně nad životem a smrti, jelikož to byla ona, která unesla svého manžela, boha Osirida, jehož ze závisti zavraždil jeho bratr Sutech, z podsvětí a na pár chvil jej oživila, aby s ním mohla zplodit syna Hora. Kromě spousty dalších věcí je tedy i symbolem plodnosti a mateřství.
Zní to všechno moc hezky, ale podle mě se úkol nějak nezdařil, takhle vznosně v mém případě emoce nezafungovaly, takže to vezmu čistě technicky: začíná explozí chladné jiskřivě svěží mandarinky s jemně štiplavým kořením, následovaný šumivým „Coca-Cola“ tónem otočníku. Ovšem žádná oživující přeháňka, která by přinesla ten slibovaný moment zrození stále nepřichází. Místo toho tu máme tekutý karamel s pudrovou vanilkou a broskví, připomínající vůni ovocného lipa, co se vám právě rozpouští v ústech.
Teprve v základu přichází něco, co bych, pokud zapojím fantazii, mohla považovat za okamžik zrození a to hřejivou pryskyřičnatou ambru. Tón ovocného lipa mizí a pudrová vanilka se spolu s podobně laděným pižmem mění v chomáčky žlutého pylu, vznášejících se ve větru za slunečného dne. Proč se s tímhle nemohli vytasit rovnou a nacpali do vůně tu nesmyslnou gurmánskou omáčku?