Tauerovsky výrazná ambrová květinovka. Pomerančový květ, zpočátku sladký a s kousky citronové kůry, sotva dává šanci jasmínu a tuberóze. I když ta se přece jenom později prosadí. A pak Tauerův lehce orientální ambrovo dřevitý, trochu prašně pačuliový a cistově sametový drydown.
Už s prvním nádechem cítím to, čím mne zaujalo navoněné peříčko - závan jiné Tauerovy slavné vůně - 02 L'Air du Desert Marocain. Obě vůně obsahují něco, čemu já říkám Tauerade a v čem jistě velkou roli hraje pravá ambra, kterou Andy používá. Vzduch marocké pouště je prašný, zemitě navlhlý i ambrově nasládlý. Ale díky tomu pocitu vlhkého písku ho mohu nosit jenom v teplém a slunečném počasí. Oproti tomu Golestan na pozadí Tauerade akcentuje více bílo květinové a krémové tóny, (ty zemité jsou zde spíše suché), a proto si myslím, že by pro mne mohl být variantou Vzduchu marocké pouště do zimních měsíců. Má totiž takové prázdninově letní "těšící" vibrace. Nejvíce se prosazuje pomerančový květ a tuberóza, která má sladce ovocný nádech, podpořený hlavně bergamotem, obvyklou tuberózovou žvýkačku bych musela hledat. Osobně bych uvítala i červené bobule - dnes ráno se vůně Golestanu zkombinovala s levným ovocným čajem s ibiškem a bylo to moooc pěkné. Určitá nektarová medovost může být někým vnímána i jako živočišnost.
Andyho Golestan si představuju jako veliký smetanově bílý dužnatý tuberózový květ plný nektaru s obří zelenou bliznou a spoustou zlatých pylem obtěžkaných pestíků. Desítky pestrobarevných kolibříků uchvácených opojnou vůní ho obsypaly, víření měňavých křídel vytváří až kaleidoskopické obrazce. To mávání peříček vůni těžkého velkého květu nadlehčuje a zjemňuje. Parfém je to velmi ženský, ale nosil-li by ho muž, asi by si mě tím získal.
Dlouho jsem ji chtěla pořádně vyzkoušet na kůži, dneska se konečně podařilo. Krátce po úvodní "staré aromalampě s náloží zbytků letitých esenciálních olejů" (přesně jak popisuje Fleur) vnímám úplně jasně "růžovou" tuberózu, což je můj oblíbený tón. Rozhodně bych si tohoto parfému na sebe nemohla aplikovat víc než stopové množství, to by mi neudělalo dobře, ale ráda bych ji použila jako tuning nějaké běžné citrusové kolínské. Po rozležení vznikne na kůži milý, vcelku "povědomý" orientální obláček. Chceš-li vonět jako prodavač(ka) z obchodu s předměty vyrobenými "na východ od Západu", Golestan je hodně dobrý způsob. Líbí se mi, ale není to vůně pro mě. Klasické orientálky mi nikdy neseděly.
Citrusový olej do aromalampy. Jenže evidentně její misku nikdo dlouho nevyčistil, takže se prostorem začnou šířit a přebíjet indolický jasmín, nasládlý pomerančový květ, trochu vyšeptalá tuberóza a chvílemi je cítit dokonce rozpouštějící se vosk s živočišně medovou stopou. Koho nezadusí olejnaté citrusy a mastná omamnost bílých květin, ten může otestovat, jak voní tavící se med s plastelínou.
Na začátku cítím zejména pomerančový květ. Intenzivní, pocitronovaný, omamný. Pak se přidá trochu poťouchlýn způsobem gardenie v kombinaci s cistem..a větvičky pomerančového květu vyhodí z vázy, zbyde po nich jen lehce navinulá a trochu živočišně zavánějící voda ve váze. No, tohle rozhodně nebude líbivka obecná, spíš kontroverzně pojatá bílokvětinovka s typickým rukopisem Tauera - i když ve složení není uveden, v podkresu jako by byl i jemně nařezaný tabák a v závěru cítím ozvěnu Une Rose Chypree. Tuberózu jsem vůbec nevystopovala. Asi tam někde je, ale schovává se mi za pomerančovým květem. A i když se mi celá ta kompozice vlastně ohromně líbí, tak konkrétně kombinaci gardenie a cistu bohužel nedávám.
Kéž by bergamot a citronová kůra vydržely déle! Pak by to mohla být nádherně vyvážená vůně.. Bohužel se wendulčina předpověď vyplnila, neboť ona "žvýkačková" tuberóza nastoupí a vše převálcuje. Raději ji nazvu krémovou, jež mi připomíná Love Tuberose od Amouage. Jakoby tam byl ylang, který můžu, proto mi krémovost zas tolik nevadí. Ale převratné to opravdu není, Andy, spíš možný bolehlav:(Možná k layeringu s nějakou citrusovkou. Doufám, že tam někdo vyčuchá víc...
Tauerovsky výrazná ambrová květinovka. Pomerančový květ, zpočátku sladký a s kousky citronové kůry, sotva dává šanci jasmínu a tuberóze. I když ta se přece jenom později prosadí. A pak Tauerův lehce orientální ambrovo dřevitý, trochu prašně pačuliový a cistově sametový drydown.
Už s prvním nádechem cítím to, čím mne zaujalo navoněné peříčko - závan jiné Tauerovy slavné vůně - 02 L'Air du Desert Marocain. Obě vůně obsahují něco, čemu já říkám Tauerade a v čem jistě velkou roli hraje pravá ambra, kterou Andy používá. Vzduch marocké pouště je prašný, zemitě navlhlý i ambrově nasládlý. Ale díky tomu pocitu vlhkého písku ho mohu nosit jenom v teplém a slunečném počasí. Oproti tomu Golestan na pozadí Tauerade akcentuje více bílo květinové a krémové tóny, (ty zemité jsou zde spíše suché), a proto si myslím, že by pro mne mohl být variantou Vzduchu marocké pouště do zimních měsíců. Má totiž takové prázdninově letní "těšící" vibrace. Nejvíce se prosazuje pomerančový květ a tuberóza, která má sladce ovocný nádech, podpořený hlavně bergamotem, obvyklou tuberózovou žvýkačku bych musela hledat. Osobně bych uvítala i červené bobule - dnes ráno se vůně Golestanu zkombinovala s levným ovocným čajem s ibiškem a bylo to moooc pěkné. Určitá nektarová medovost může být někým vnímána i jako živočišnost.
Andyho Golestan si představuju jako veliký smetanově bílý dužnatý tuberózový květ plný nektaru s obří zelenou bliznou a spoustou zlatých pylem obtěžkaných pestíků. Desítky pestrobarevných kolibříků uchvácených opojnou vůní ho obsypaly, víření měňavých křídel vytváří až kaleidoskopické obrazce. To mávání peříček vůni těžkého velkého květu nadlehčuje a zjemňuje. Parfém je to velmi ženský, ale nosil-li by ho muž, asi by si mě tím získal.
Dlouho jsem ji chtěla pořádně vyzkoušet na kůži, dneska se konečně podařilo. Krátce po úvodní "staré aromalampě s náloží zbytků letitých esenciálních olejů" (přesně jak popisuje Fleur) vnímám úplně jasně "růžovou" tuberózu, což je můj oblíbený tón. Rozhodně bych si tohoto parfému na sebe nemohla aplikovat víc než stopové množství, to by mi neudělalo dobře, ale ráda bych ji použila jako tuning nějaké běžné citrusové kolínské. Po rozležení vznikne na kůži milý, vcelku "povědomý" orientální obláček. Chceš-li vonět jako prodavač(ka) z obchodu s předměty vyrobenými "na východ od Západu", Golestan je hodně dobrý způsob. Líbí se mi, ale není to vůně pro mě. Klasické orientálky mi nikdy neseděly.
Citrusový olej do aromalampy. Jenže evidentně její misku nikdo dlouho nevyčistil, takže se prostorem začnou šířit a přebíjet indolický jasmín, nasládlý pomerančový květ, trochu vyšeptalá tuberóza a chvílemi je cítit dokonce rozpouštějící se vosk s živočišně medovou stopou. Koho nezadusí olejnaté citrusy a mastná omamnost bílých květin, ten může otestovat, jak voní tavící se med s plastelínou.
Na začátku cítím zejména pomerančový květ. Intenzivní, pocitronovaný, omamný. Pak se přidá trochu poťouchlýn způsobem gardenie v kombinaci s cistem..a větvičky pomerančového květu vyhodí z vázy, zbyde po nich jen lehce navinulá a trochu živočišně zavánějící voda ve váze. No, tohle rozhodně nebude líbivka obecná, spíš kontroverzně pojatá bílokvětinovka s typickým rukopisem Tauera - i když ve složení není uveden, v podkresu jako by byl i jemně nařezaný tabák a v závěru cítím ozvěnu Une Rose Chypree. Tuberózu jsem vůbec nevystopovala. Asi tam někde je, ale schovává se mi za pomerančovým květem. A i když se mi celá ta kompozice vlastně ohromně líbí, tak konkrétně kombinaci gardenie a cistu bohužel nedávám.
Kéž by bergamot a citronová kůra vydržely déle! Pak by to mohla být nádherně vyvážená vůně.. Bohužel se wendulčina předpověď vyplnila, neboť ona "žvýkačková" tuberóza nastoupí a vše převálcuje. Raději ji nazvu krémovou, jež mi připomíná Love Tuberose od Amouage. Jakoby tam byl ylang, který můžu, proto mi krémovost zas tolik nevadí. Ale převratné to opravdu není, Andy, spíš možný bolehlav:(Možná k layeringu s nějakou citrusovkou. Doufám, že tam někdo vyčuchá víc...