databáze 110780 vůní od 8244 značek a 1541 parfumérů

Fifi Chachnil (Eau de Parfum) Fifi Chachnil

Fifi Chachnil (Eau de Parfum)
značka: Fifi Chachnil
parfumér:
rok: 2004
určení: pro ženy
hlava: citrusy, koriandr, mandarinka
srdce: růže, konvalinka
základ: ambra, tabák
Diskuze:
Komentáře k vůni (8)
Avatar
euridike (22.2.2020 )

Jestli můžeš při mně stát
V noci s tebou chci se bát
Ostrý hrany temný strany
Spolu nejsme sami
Jestli tě můžu s sebou vzít
Tam kam sám se bojím jít
Na ostrý hraně odhodlaně s tebou nečekaně být
She's gotta dance, gotta dance
Víme totiž že nám asi
Nepůjde to vždycky snadno...
/Circus Ponorka - Dance/

Cha! Tak tohle opravdu není žádná Fifinka s růžovou mašličkou mezi oušky /pardon, vyrostla jsem na Čtyřlístku/! Tohle je krasavice svůdná a inteligentní, kouří drahý cigarety /Viktorko, já Ti dám tabačku v Kutné Hoře.../, vždy a všude - i přes „no smoking sign“ na dveřích, na rtěnku musí být, i kdyby na chleba nebylo, jak za časů bezstarostného mládí říkala Zuzana Stivínová – a když růže, tak utržená v noci v parku, stisknout její stonek mezi zuby a tančit paso doble až do rána, klidně i v tom jeho suterénním bytě na periferii, odkud z kolemjdoucích vidíš jen kotníky, to je jedno, ale žít – žít se musí!

Avatar
viktorka_od splavu (20.5.2019 )

tvůrce téhle vůně si z nás (ze mě!:-)) prostě dělá legraci. kontrast flakonu a obsahu by snad nemohl být větší. a navíc má vůně dvě tváře, ani jedna z nich ovšem s flakonem nesouzní. mám v něm muže a ženu, v závislosti na počasí
v chladnu to je po počátečním bergamotu jak vystřiženém ze shalimaru tabáková mentolka
jako chlápek jdoucí po ránu z kasina, prosycený vůní noci, tabáku a medu, hodí do pusy mentolku, přejede rukou ostré strniště na bradě, a sebejistě nakráčí do práce:D
a když se oteplí, tak cítím mírnější, trochu květinovou, vzdušnou vůni s tabákem...
Fifi bývala v mládí docela dračice. Teď už se trochu zklidnila a pracuje v Kutné Hoře v továrně na cigarety. Celý den stojí u linky, kde se řežou tabákové listy, takže je úplně prosáklá vůní tabáku, i když se po práci umyje a převlékne do čistých šatů. Její vlasy, kůže, všechny póry vydechují uklidňující vůni, připomínající objetí toho velkého silného muže, po kterém vždycky toužila a hledala ho ve všech, které měla... Jakkoliv krásným parfémem se po práci navoní, objetí toho ramenatého milovníka tabáku ji provází kamkoliv se hne. Cítí se s ním moc dobře. Cestou domů se staví za kamarádkou v zahradnictví, mají tam i velkosklad ovoce, vybere si pár velkých sladkých mandarinek... po prstech stéká sladká mandarinková šťáva, skoro až lepkavá
a
tabák:-)
prostě je to tak.

Avatar
jerry (10.2.2019 )

Název prapodivný, růžový flakón s balónkem jak pro panenku, zato obsah překrásný. Z recenzí jsem nabyla dojem, že se jedná o nějakou sladkou gurmánku. Sladší - to ano, trochu gurmánská - to taky. Lehce pudrová, lehce květinová (růže připomínají hladivou podobu v Coco Mademoiselle), lehce ambrovo medová, malinko mléčně čokoládová.

Avatar
Dalia (10.2.2019 )

Slečna Ro …

Říkám si slečna Ro, pro ty co mě neznaj. I když si vlastně nejsem jistá, jestli vůbec chci, aby někdo tyhle moje výlevy četl. Zatím o nich ví jen můj deník, do kterýho teda nepíšu denně, jelikož lenost je moje pokrevní sestra. A rozhodně ho neoslovuju „můj deníčku“. Neříkám mu nijak. Většinou. Občas mu ovšem říkám „šmejde“, a to když ho nemůžu najít, nebo když mě moje zápisky přimějou k slzám. Což se děje skoro vždycky, protože „šmejda“ využívám vlastně jen v životních krizích.
Z toho, co píšu, by někdo mohl nabýt dojmu, že furt bulím a můj život, že jedna velká krize. Omyl! "Šmejd" je dobrej psychoterapeut a co spolkne, zůstane nakonec v něm. Krize se překoná a já se můžu neomylně vydat k nějaký další. Přičemž to mezidobí bývá docela fajn.
Teď by šlo možná vydedukovat, že mezidobí opět úspěšně vyústilo v nějakou pěknou slzama prosolenou ztrátu iluzí o veškerým bytí, ale i „šmejd“ se diví – nic takovýho se neděje. Jen mám chuť si na věčný časy zaznamenat, že jsem v sobě objevila svoje černý já, kterýho zrod si může na svý konto připsat pan umělec z podkroví.
Madam „Syčící růže“, jejíž vůně se mi na věky věků zaryla do podvědomí, včera za velkýho „haló“ zvedla kotvy. Řekla bych, že k tomuhle konci směřovalo její soužití s Reném hned od začátku. Prvotní cukrování, kterým dost trapně prezentovali světu svou nehynoucí lásku, postupně jaksi vyšumělo a místo něj se náš barák začal stávat svědkem docela hustejch výměn názorů mezi panem výtvarníkem a slečnou „nóbl“. A výsledkem bylo včerejší večerní staccato podpatků po starým schodišti doprovázený hysterickými vzlyky a slovníkem, za kterej by se nemusel stydět ani odchovanec nápravnýho zařízení. Kdo čeká, že jsem v tu chvíli cejtila nějaký pocity uspokojení, tak se samozřejmě nemejlí. Bylo to tam, uvnitř mě, pocit blaženýho zadostiučinění. Ale taky něco dalšího, něco, o čem jsem do té chvíle neměla ani šajn a co bych možná i úplně zazdila kdyby …
Je pozdní večer, ale bohužel né máj a ani lásky čas, spíš čas pomalu zabalit dnešní snahu nalejt si do hlavy něco literárních vědomostí a věnovat se něčemu míň traumatizujícímu, třeba horký vaně a měkoučký posteli. Doma vylidněno, protože teta podlehla neutuchajícímu tokání svýho pracovního kolegy a někde s ním randí, a venku hezkej teplej červnovej večer. Okna dokořán, vzduch voní, zase cejtím růže z dědkovic záhonu. Musím uznat, že s růžema to fakt umí. Má je krásný, s velikejma květama, rudý, oranžový i růžový, prostě krása! Stojím v šeru pokoje, nerozsvěcím, nasávám tu venkovní omamnost a je mi děsně fajn. Dokonce mi hlavou bleskne vzpomínka na vůni Reného ex, ale necejtím žárlivost. To něco se ve mně pohne, něco temnýho, poživačnýho … ona přece voněla tak krásně! A ta její vůně se k ní hodila. Byla tak zvláštní, elegantní a smyslná … jako ona. Třeba jsem jí křivdila. Proč jsem ji vlastně nenáviděla? Vždycky, když jsem ji potkala, tak jí to děsně slušelo, vždycky mě pozdravila a usmála se na mě i přes můj škleb, kterým jsem její vstřícnost oplácela. Chci jednou bejt jako ona. Chci mít její sebevědomí … z myšlenek mě vytrhne opatrný zaťukání na dveře.
René stojí na zápraží jako hromádka neštěstí a vejrá na mě psím pohledem. Musím uznat, že několik dnů neoholený strniště mu sluší, ale nesluší mu odér chlastu, kterej ho provází jak věrnej nohsled a nesluší mu ani póza, do který se stylizuje. Teda jestli to póza vůbec je? Cpe se dovnitř a blekotá něco o tom, že teď nemůže bejt sám. Pak se na moment zarazí a nasaje vzduch mezi náma. Jo, voním. To je totiž moje vůně, blbečku, ne její. Můj obláček z růží a špetky citrusů a taky sladkýho pudru, moje identita. A ve chvíli, kdy mě osloví „Růžičko voňavá“, se to něco defintivně probudí. Pohladím Reného po tváři, přitáhnu si ho k sobě a hlasem sametově zastřeným mu do ucha zašeptám: „Buď hodnej kluk, a běž si rány lízat jinam ...“
Venku už je tma a moje černý já, co se před chvílí vyklubalo na svět, se slastně protahuje a já s ním. Předu jako kočka. Vždyť já nemusím bejt jako ona. Zavřu oči a nadechnu se svojí vůně, do který se vtírá aroma tabáku. To je ono! Růžička voňavá, co má i trny. Hmm, ale už dost přemejšlení. Zapálím si to brko, co žmoulám v prstech a jdu spát ...

Avatar
alibi (08.6.2017 )

Je kolem roku 1920 a ona je na prázdninách na letním sídle svých rodičů. S bratrem zrovna hraje tenis, když ji služebná odvolá. Prý přijela nečekaná návštěva, obchodní partner jejího otce a jeho synové. Ti nepokrokoví floutkové! Spěchá se převléknout. U toaletky se navoní... a zapálí si cigaretu v dlouhé špičce. Pro nezávislého pozorovatele to vypadá asi nepatřičně, ale ona se tak cítí sebejistěji. Hodlá totiž u odpoledního čaje udělat dojem a konverzovat s těmi balíky o ženské emancipaci. :)

Ten parfém, který slečna použila, je nejspíš Coco Mademoiselle (2001), nebo Miss Dior Le Parfum (z roku 2012). Vím, ty roky mi tam moc nesedí. Ale ve Fifi Chachnil tyto vůně cítím, plus vůni tabáku. Citrusy (snad mandarinky a pomeranče) tu nejsou svěží, ale sladké a dřevité. Jestli je to koriandrem, který je psaný ve složení, nevím. K tomu růže, ambra a všechno prolíná vůně tabáku. Kořeněná šťáva z citrusů vydrží dlooouho, tabák to taky vzdá až skoro na konec. No a největší držák je tu sladká ambra. Výdrž výborná.
Při prvním zkoušení v kanceláři mě ten tabák rušil. Dnes na sluníčku a při pohybu to bylo fajn. Pro mě vůně do společnosti a tam, kde se "korzuje"

Avatar
Miru (19.9.2015 )

…ta vůně je
ROZKOŠNÁ.
Má hebké kakao z Gourmand Coquin,
delikátní kůži z vůně Anglomania,
gurmánskou šťavnatost z Miss Dior Cherie Edp nebo i z Sweet Oriental Dream.
…a z našpulených rtíků se vzduchem kroutí velmi, velmi decentní a skoro také rozkošný cigaretový kouř…
Prostě
– přesně jak píší –
růžové volánkové kalhotky,
pantoflíčky s peříčky a
vyzobávat ty nejlepší bonbonkové čokoládky z hedvábných papírových košíčků.
Pokud umíte dostatečně naivně a bezbranně koulet očima – bude to dokonalé, k sežrání…
Krásná gurmánská vůně.!

Jedna z mála vůní, která je gurmánská a elegantní.
Je to kontrast – představte si tu sladkou kočičku popisovanou výše a
když se naštve, zvážní a hodí tvrdým, jemně opovržlivým pohledem…,
tak to není tupá blbka,
ale dáma s jiskřivým lehkým pobavením v očích…
…a je elegantní.
20/01/11

Avatar
kwitek (12.2.2015 )

Co tahle překrásná vůně komu udělala, že jí nadělili tak hnusný flakon a název jak pro pitomce? Přijít náhodou k origo balení, tak si snad obsah přeliju do něčeho normálního a napíšu na to "parfém, jehož jméno nesmíme vyslovit".

Každopádně se jedná o sytou, sebevědomou vůni pro sebevědomou nositelku, které bude úplně šumák, jak se vůně jmenuje, a jak flakon blbě vypadá. Bude ji nosit s noblesou a bude se za ní linout stopa gurmánské růže s kořením a špetkou tabáku. A bude tomu tak dlouho, protože, jak už zmínila wendulka, Fifi je velký držák.

Avatar
wendulka (09.1.2015 )

Přestože má tato vůně namůj vkus poměrně infantilní flakon, samotný obsah dětský není. Jemně štiplavé citrusy ozvlášťňuje špetka nasládlého koriandru, pak nastoupí růže s našlehaným oříškovým likérem (cítím podobu s Tonkou Imperiale, i výdrž mají stejně výbornou, jen není tak hustá). V základu se schovává tabák proslazený ambrovým prachem a kakaem.