Delikátně oudová orientálka.
Bez vývoje.
Je to takové nahned. Jakože vám naběračkou nalejou všechno najednou.
Žádný aperitiv, předkrm, polévka, hlavní jídlo, dezert, digestiv.
Ne.
Miska s jídlem hned.
Nic víc.
...ještěže je to také hodně intimní.
jinak by mi lezla na nervy nejen ta lineárnost, ale i oudokyslost.
Toto sa mi páči trochu menej než meltmyheart, ale znova je tu oud zapracovaný veľmi umne, premyslene a nekrikľavo. V tomto prípade do zmesi kvetov, predovšetkým medového narcisu, jemného dreva a zmesi sladších živíc. Je to rovnako pekné ako predošlá, ale menej ma prekvapila yložením. Proste oud v kvetoch a živiciach je predsa len kombinácia, ktorú človek cíti častejšie, aj keď táto je mimoriadne vydarená.
Můžeš žít cokoliv, jakkoliv, když jsi připraven nést následky.
I divná láska je lepší než žádná – snad pro ty okamžiky, kdy spolu v černobílé noci stojíte na kraji kamenité přímořské pláně, nad zakloněnou hlavou hvězdná hladina, tak neskutečně širá, že do ní můžete skočit střemhlav.
//A říkáš si v duchu – v tom vzletu, v tom pádu – že třeba není větší láska, tak miluj toho, s nímž jsi teď. Miluj toho, s nímž jsi teď...//
Když padáš mezi hvězdy, tak... Tak někdy je to demonstrace existence absolutna, jindy ohňostroj marnosti. Velká podívaná pro lačné oči, ale ve skutečnosti jsou to jen ligotavé odlesky světla, tak pomíjivé, tak neskutečné. Jako tahle vůně…
Zdá se být velká.
Vůně manifest.
Deklamovat by se dala.
A vzletnými, okázalými slovy.
Tak co to je?
Co mi brání propadnout jí?
Krásná je přece…
Ví to o sobě, dává se znát, nepochybuje o své ceně //proč by taky, to jen já, malověrná...//.
Jen jí chybí ten durasovsky hmatatelný život.
Já vím…
Ingredience z futuristických skleníků a Petriho misek.
Dokonalé.
V nevídané harmonii.
A já se mezi nimi ztrácím.
Na počátku je – jak jinak – světlo, hebce leštěné agarové dřevo tisíckrát pohlazené prvotřídním bergamotovým olejem //s lehkým náznakem frangipani//, pak hedvábně máslové narcisy s bylinně-medovou náladou a pryskyřičným usínáním.
Mohu něco vytknout, podotknout?
Ne. Jistě ne.
Mohu se zamilovat?
Ano.
Tak nějak divně.
Do morku kostí.
Přesto necele.
Asi jako Narcis do své vlastní tváře spatřené na vodní hladině, jen tak je možné se zahledět do neskutečného odrazu jakékoliv dokonalosti.
Romanticky laděná oudová arabka s kořenitým růžovým dřevem a koženým labdanem, která vás zavede do vyhřívaných koňských stájí vyzdobených slámově žlutými narciskami a pačuliovými růžemi a kde to voní sametovou vanilkou z Midnight Poisonu.
Krásná a temná balzamická vůně. Narcis je okořeněný pepřem, ale ukáže se tu jen na chvíli. Překryje ho oud a růžové dřevo s hustými balzámy a labdanem, a nakonec i s krémovou vanilkou.
Delikátně oudová orientálka.
Bez vývoje.
Je to takové nahned. Jakože vám naběračkou nalejou všechno najednou.
Žádný aperitiv, předkrm, polévka, hlavní jídlo, dezert, digestiv.
Ne.
Miska s jídlem hned.
Nic víc.
...ještěže je to také hodně intimní.
jinak by mi lezla na nervy nejen ta lineárnost, ale i oudokyslost.
Toto sa mi páči trochu menej než meltmyheart, ale znova je tu oud zapracovaný veľmi umne, premyslene a nekrikľavo. V tomto prípade do zmesi kvetov, predovšetkým medového narcisu, jemného dreva a zmesi sladších živíc. Je to rovnako pekné ako predošlá, ale menej ma prekvapila yložením. Proste oud v kvetoch a živiciach je predsa len kombinácia, ktorú človek cíti častejšie, aj keď táto je mimoriadne vydarená.
I divná láska je lepší než žádná.
Ano.
Snad ano…
Můžeš žít cokoliv, jakkoliv, když jsi připraven nést následky.
I divná láska je lepší než žádná – snad pro ty okamžiky, kdy spolu v černobílé noci stojíte na kraji kamenité přímořské pláně, nad zakloněnou hlavou hvězdná hladina, tak neskutečně širá, že do ní můžete skočit střemhlav.
//A říkáš si v duchu – v tom vzletu, v tom pádu – že třeba není větší láska, tak miluj toho, s nímž jsi teď. Miluj toho, s nímž jsi teď...//
Když padáš mezi hvězdy, tak... Tak někdy je to demonstrace existence absolutna, jindy ohňostroj marnosti. Velká podívaná pro lačné oči, ale ve skutečnosti jsou to jen ligotavé odlesky světla, tak pomíjivé, tak neskutečné. Jako tahle vůně…
Zdá se být velká.
Vůně manifest.
Deklamovat by se dala.
A vzletnými, okázalými slovy.
Tak co to je?
Co mi brání propadnout jí?
Krásná je přece…
Ví to o sobě, dává se znát, nepochybuje o své ceně //proč by taky, to jen já, malověrná...//.
Jen jí chybí ten durasovsky hmatatelný život.
Já vím…
Ingredience z futuristických skleníků a Petriho misek.
Dokonalé.
V nevídané harmonii.
A já se mezi nimi ztrácím.
Na počátku je – jak jinak – světlo, hebce leštěné agarové dřevo tisíckrát pohlazené prvotřídním bergamotovým olejem //s lehkým náznakem frangipani//, pak hedvábně máslové narcisy s bylinně-medovou náladou a pryskyřičným usínáním.
Mohu něco vytknout, podotknout?
Ne. Jistě ne.
Mohu se zamilovat?
Ano.
Tak nějak divně.
Do morku kostí.
Přesto necele.
Asi jako Narcis do své vlastní tváře spatřené na vodní hladině, jen tak je možné se zahledět do neskutečného odrazu jakékoliv dokonalosti.
Kde chybí opravdový život, ani láska nebere.
Ne nadlouho.
Ne navždy.
Romanticky laděná oudová arabka s kořenitým růžovým dřevem a koženým labdanem, která vás zavede do vyhřívaných koňských stájí vyzdobených slámově žlutými narciskami a pačuliovými růžemi a kde to voní sametovou vanilkou z Midnight Poisonu.
Krásná a temná balzamická vůně. Narcis je okořeněný pepřem, ale ukáže se tu jen na chvíli. Překryje ho oud a růžové dřevo s hustými balzámy a labdanem, a nakonec i s krémovou vanilkou.