Sladce kouřovou pryskyřicí provoněné kořeněné suché dřevo, od samého počátku připomínající variaci na Laudano Nero.....tedy až na tu svěží malinovou růži. A je to právě ta růže, která na mě působí rušivě, Naštěstí v dojezdu se konal návrat k L.N. - zakouřené suché dřevo se sladkým nepatrně koženým oudem.
Les by tu tedy byl,vysoké jehličnaté stromy kymácející se ze strany na stranu pod poryvy letního vzduchu,na mýtinu s mraveništěm prosvítají paprsky ranního slunce,Ferdové kmitají,přináší královně dary,fialku i s kouskem hlíny,žlutý ocucaný kokino,slzu zaprášenýho jantaru,žampik na jehličí,studenej uhlík z ohniště po trempíkách,žádný dým co štípe do očí-jen vizuální rozžhavené rudo 3D krbů
Ta vůne je mravenčivá,jinošsky vymydlená,neposedná,jakoby "uzený" ze Shalimaru bylo na slano,jehličí na kterým ulpěl střelnej prach(možná šel okolo jelen s brokovnící)
{Je spíš pánská ale vzhledem k tomu,že se teď mísí s Pausou z druhé ruky ,mi dnes,myslím,mimořadně sedne a sluší :D }
Ako sa im ešte aj z tohoto zloženia podarilo vyžmýkať ovocné tóny netuším. Ale do toho sa vyvŕbila vlhká lesná hlina, čím mi pripomenula jeden dnes už neexistujúci hustý slivkový sad, ktorý nikto neoberal a na jeseň po daždi boli slivky na zemi v v stave ... blízkom splynutiu s prírodou, ehm. Mám podozrenie, že v zložení bude niečo, čím sa pančuje "oud". No a ako som si na ten sad spomenula, tak sa mi vnútila do pozornosti aj trocha stromovej kôry, my sa snáď k tomu lesu ešte prepracujeme! No, neprepracujeme, lebo v tomto bode sa rozhodla rozlúčiť. Ako fakt sa snažím, už sa mi podarilo detekovať na ústupe aj trochu kadidla, ale bohužiaľ. Toto je proste pre niekoho iného.
Tohle je skutečně les, ale tak hluboký a temný, že jestli tudy běžely děti, tak nenašly ani cestu domů, ani perníkovou chaloupku a pravděpodobně skončily hned první večer v tlamě medvědí smečky.
I když ve složení není uvedený, cítím ve vůni oud a (bohužel pro mě) jen tak nezmizí.
Už složení napovídalo, že by mohlo jít o lesní vůni, ale to jsem netušila, jak bude temný až čarodějný. V tomhle lese nám hoří jehličí, které se kdosi snaží uhasit nakyslými aldehydy a prachem a daří se mu to. Narazíme tu i na lehce tlející listnaté stromy (pačuli) a na jeskyni čarodějnice, co zde v kotlíku, z něhož se vydatně kouří, pálí teplé kadidlo a rozpouští v něm lehce olejovitou růži. Přihodí i několik zrnek fialkového pudru.
Oheň pod kotlíkem jí příjemně ambrově plápolá, jak přidává další a další dřevěná polínka. Najdeme mezi nimi i kořenitý santal. Mezitím sezobne i pár kostiček bílé čokolády (tonka). V tom si však uvědomí, že lektvar je už hotový, takže jej zprudka uhasí, až to zasyčí a vznese se z něj obláček páry a suchého kouře (labdanum) a dá tak vyniknout jejímu chladnému kamennému a prašnému obydlí.
Sladce kouřovou pryskyřicí provoněné kořeněné suché dřevo, od samého počátku připomínající variaci na Laudano Nero.....tedy až na tu svěží malinovou růži. A je to právě ta růže, která na mě působí rušivě, Naštěstí v dojezdu se konal návrat k L.N. - zakouřené suché dřevo se sladkým nepatrně koženým oudem.
Les by tu tedy byl,vysoké jehličnaté stromy kymácející se ze strany na stranu pod poryvy letního vzduchu,na mýtinu s mraveništěm prosvítají paprsky ranního slunce,Ferdové kmitají,přináší královně dary,fialku i s kouskem hlíny,žlutý ocucaný kokino,slzu zaprášenýho jantaru,žampik na jehličí,studenej uhlík z ohniště po trempíkách,žádný dým co štípe do očí-jen vizuální rozžhavené rudo 3D krbů
Ta vůne je mravenčivá,jinošsky vymydlená,neposedná,jakoby "uzený" ze Shalimaru bylo na slano,jehličí na kterým ulpěl střelnej prach(možná šel okolo jelen s brokovnící)
{Je spíš pánská ale vzhledem k tomu,že se teď mísí s Pausou z druhé ruky ,mi dnes,myslím,mimořadně sedne a sluší :D }
Ako sa im ešte aj z tohoto zloženia podarilo vyžmýkať ovocné tóny netuším. Ale do toho sa vyvŕbila vlhká lesná hlina, čím mi pripomenula jeden dnes už neexistujúci hustý slivkový sad, ktorý nikto neoberal a na jeseň po daždi boli slivky na zemi v v stave ... blízkom splynutiu s prírodou, ehm. Mám podozrenie, že v zložení bude niečo, čím sa pančuje "oud". No a ako som si na ten sad spomenula, tak sa mi vnútila do pozornosti aj trocha stromovej kôry, my sa snáď k tomu lesu ešte prepracujeme! No, neprepracujeme, lebo v tomto bode sa rozhodla rozlúčiť. Ako fakt sa snažím, už sa mi podarilo detekovať na ústupe aj trochu kadidla, ale bohužiaľ. Toto je proste pre niekoho iného.
Tohle je skutečně les, ale tak hluboký a temný, že jestli tudy běžely děti, tak nenašly ani cestu domů, ani perníkovou chaloupku a pravděpodobně skončily hned první večer v tlamě medvědí smečky.
I když ve složení není uvedený, cítím ve vůni oud a (bohužel pro mě) jen tak nezmizí.
Už složení napovídalo, že by mohlo jít o lesní vůni, ale to jsem netušila, jak bude temný až čarodějný. V tomhle lese nám hoří jehličí, které se kdosi snaží uhasit nakyslými aldehydy a prachem a daří se mu to. Narazíme tu i na lehce tlející listnaté stromy (pačuli) a na jeskyni čarodějnice, co zde v kotlíku, z něhož se vydatně kouří, pálí teplé kadidlo a rozpouští v něm lehce olejovitou růži. Přihodí i několik zrnek fialkového pudru.
Oheň pod kotlíkem jí příjemně ambrově plápolá, jak přidává další a další dřevěná polínka. Najdeme mezi nimi i kořenitý santal. Mezitím sezobne i pár kostiček bílé čokolády (tonka). V tom si však uvědomí, že lektvar je už hotový, takže jej zprudka uhasí, až to zasyčí a vznese se z něj obláček páry a suchého kouře (labdanum) a dá tak vyniknout jejímu chladnému kamennému a prašnému obydlí.