Chypre Palatin Parfums MDCI

Umně namíchaná vůně, která se kloní na dámskou stranu parfémového spektra. V úvodu se snoubí tóny šťavnaté klementinky s bylinným galbanem, opojným hyacintem, švestkou a žvýkačkovou růží, která přes styraxovou pryskyřici a výrazný sametový větvičník s tóny kořenové zeleniny, doplněný houbičkovým pačuli, přechází na kůži prohřátou špetkou kastorea. Závěr patří vanilkovému pudru. Projekce je střední, výdrž přesahuje 12 hodin.

Tak v prvom rade je to podľa mňa dámska vôňa. Začína umierneným zeleným, ale veľmi jednoznačným chypré akordom, pridávajú sa bylinné tóny, ktoré trošku evokujú Invasion Barbare, ale sú sladšie. Zaujímavý je koniec, ktorý je labdanovo-vanilkovo-púdrový.

Tato vůně je pro mne jednou z mála čestných výjimek poslední doby, že klasické chyprové vůně přece jen nejsou díky IFRA ještě zcela mrtvé. Bertrand Duchaufour prý toho docílil tak, že použil jakýsi upravený extrakt z větvičníku, který už neobsahuje jistou molekulu, kvůli níž se tato složka ocitla na černé listině IFRA. A už jen za toto si podle mě zaslouží poplácat po zádech, že nešel směrem jako většina ostatních značek a parfumérů a nepoužil pačuli, vetiver aj.

Samotná vůně začíná aromatickým nástupem hořké zeleně a bylinné levandule s kapkou svěží mandarinky a jiskrnými aldehydy. Tuto část pak elegantně vytlačí lehoučký kouřový závoj, jenž poodhaluje pudrový kosatec s jemnou růží a díky vůni líčidel tak Chypre Palatin ukazuje i svoji ženskou stránku.

A pokračuje v tom i s příchodem sametově zelených chyprých tónů s měkce zbroušenou kůži. Jistý souboj pohlaví nastává mezi nasládlou vanilkou a lehce živočišným kastoreem. Jako vítěz z toho s lehkou převahou vychází vanilka :) .

Ještě jsem zapomněla dodat, že kromě stránky chypré dostává vůně v základu i orientální charakter a to především díky směsi kouřových pryskyřic a dokonce bych si tipla i na schovaný mléčný santal. A velmi sympatické je mi na Chypre Palatin i to, že přes svou bohatost vůbec nepůsobí těžce (myslím na můj vkus), naopak se díky chyprovým tónům vznáší.

Dneska je velmi hezký den. Dneska mi totiž Chypre Palatin dobrovolně ukázal, co umí. A že to jsou docela věci… Přivítal se se mnou ostře zeleně chyprovým závanem a nevzbudil na první dojem příliš sympatií. Chvíli jsme vedle sebe jen tak seděli, tiše a beze slov, občas jsme se podívali jeden na druhého, občas jsem přivoněla. Jednoduché, okousané, nic.

Když už jsem ho chtěla odignorovat a jít o dům dál, můj nos něco zachytil – slabý nasládlý závan, jemné balzamično smísené s doznívajícím galbanem. U kůže nic, stará písnička. Ovšem ta sladkost se probouzela čím dál zřetelněji, už bylo možno jasně rozeznat hebký, sladký benzoin, balzámy, pryskyřici, vanilku a nejneznatelnější kapičku živočišna. Na pozadí té sladkosti se občas mihne mech.

Jsem v šoku, jsem nesmírně překvapená – vůně je krásná, má vývoj, jde nenápadně do prostoru a je velmi propracovaná. Původně jsem si myslela, že to bude něco jako Enlevement: hm – dobré – paráda – rozpad a nic. Ovšem tohle je lepší, Bertrand se předvedl. Nejzajímavější pro mě ovšem je, že voní hodně jinak, než bych čekala. Chypre Palatin se povedl, ale spíš než chypre je to elegantní orient, na mně opravdu poměrně sladký.