Jo. Bonpar je to správne slovo. Alebo hrsť Haribo medvedíkov vysypaná do úst bez vyberania farieb. Potom to zosladne takým iným neovocným, skôr pižmovo-vanilkovým spôsobom, ten zvrat je skoro až viditeľný, taký je prudký, proste za tým úvodom niekto práskol dverami, potom chvíľka tichého vanilkového piškótu a ochvíľu už nič.
Úvodní černorybízový bonpar, doprovázející čerstvě vymačkanou mandarinkovou šťávu mě malinko vyděsil a říkala jsem si, jak to u téhle vůně s těmi vzpomínkami na dětství vlastně myslel. Naštěstí se brzy začne ztrácet, jak už andry správně vystihla, v chumlavém bílém pižmu, z níž vystoupí kytička něžných konvalinek a růže.
Květiny však hrají v téhle vůni jen okrajovou roli, protože po rozvonění je vystřídá hromada sušené, pižmově nadýchané maracuje. Tomuhle ovoci už to vážně sluší. Navíc v kombinaci s našlehanou tonkou, vanilkou a podtóny santalu to přece jen nakonec vyvolá dojem sklenice teplého mléka, oslazeného kapkou medu, která vám měla jako dítěti zvednout náladu. Roztomilé s výbornou výdrží.
Další z řady chumlavých něžných vůní. Hlavní slovo má hebké bílé pižmo oslazené našlehanou tonkou s vanilkou a s jemným nádechem cukrové vaty. Jde jen o tu nadýchanou sladkost, není to gurmánské, dortíkové. Velmi příjemná je tu kombinace s čerstvě vymačkanou šťávou ze zralých mandarinek a exoticky sladké maracuji, doplněná nahořklou mandarinkovou kůrou. Ve všem tom měkoučkém pižmu to zdařilému ovoci sluší, je to osvěžující, nadlehčující tu sladkost a taky to dodává prvek zajímavosti oproti jiným podobným vůním. Květiny v srdci vůně se dají jen tušit, podobně jako v Jovoy Poudré nevynikají samy o sobě. Po rozvonění je vůně podkreslená santalovým dřevem, ubere na zářivosti a usadí se do komfortní aury s výbornou výdrží.
Jo. Bonpar je to správne slovo. Alebo hrsť Haribo medvedíkov vysypaná do úst bez vyberania farieb. Potom to zosladne takým iným neovocným, skôr pižmovo-vanilkovým spôsobom, ten zvrat je skoro až viditeľný, taký je prudký, proste za tým úvodom niekto práskol dverami, potom chvíľka tichého vanilkového piškótu a ochvíľu už nič.
Úvodní černorybízový bonpar, doprovázející čerstvě vymačkanou mandarinkovou šťávu mě malinko vyděsil a říkala jsem si, jak to u téhle vůně s těmi vzpomínkami na dětství vlastně myslel. Naštěstí se brzy začne ztrácet, jak už andry správně vystihla, v chumlavém bílém pižmu, z níž vystoupí kytička něžných konvalinek a růže.
Květiny však hrají v téhle vůni jen okrajovou roli, protože po rozvonění je vystřídá hromada sušené, pižmově nadýchané maracuje. Tomuhle ovoci už to vážně sluší. Navíc v kombinaci s našlehanou tonkou, vanilkou a podtóny santalu to přece jen nakonec vyvolá dojem sklenice teplého mléka, oslazeného kapkou medu, která vám měla jako dítěti zvednout náladu. Roztomilé s výbornou výdrží.
Další z řady chumlavých něžných vůní. Hlavní slovo má hebké bílé pižmo oslazené našlehanou tonkou s vanilkou a s jemným nádechem cukrové vaty. Jde jen o tu nadýchanou sladkost, není to gurmánské, dortíkové. Velmi příjemná je tu kombinace s čerstvě vymačkanou šťávou ze zralých mandarinek a exoticky sladké maracuji, doplněná nahořklou mandarinkovou kůrou. Ve všem tom měkoučkém pižmu to zdařilému ovoci sluší, je to osvěžující, nadlehčující tu sladkost a taky to dodává prvek zajímavosti oproti jiným podobným vůním. Květiny v srdci vůně se dají jen tušit, podobně jako v Jovoy Poudré nevynikají samy o sobě. Po rozvonění je vůně podkreslená santalovým dřevem, ubere na zářivosti a usadí se do komfortní aury s výbornou výdrží.