Kolekce Join the Club má řekněme „parfémově ilustrovat“ elitní kluby, Birdie je věnována golfovému. A bude to krátké a zděšené.
Oblíbené a často používané kožené rukavice (čili už poněkud jeté), ve kterých si někdo zapálil ne jednu, ale hned několik „prvních ranních“ mentolek, výhled na zastřižený trávník a pomalu vysvítající slunce, ještě je chladno a je cítit vlhkou hlínu a nějaké aromatické bylinky, snad rozmarýn, levandule, tymián… Od rozprašovače se zdála nasládle bylinkovo-mentolově osvěžující, ale to jsem netušila, že se na mně objeví kůže a vlhká hlína, které vůni z mého pohledu strhávají spíš k pánské straně spektra.
Tak tady je pro mě spojitost s golfovým klubem záhadou. Kde je ten hladce zastřižený trávník? Na úvod se mi dostalo štiplavé pepřové osvěžení s jablečným džusem a aromatickou levandulí a pak na mně vylezly ty samé kožené rukavice, do nichž někdo vysypal popelník z vykouřených mentolek, jak zmiňovala andry. Následovala mokrá brčálová zeleň s vlhkou hlínou, ale tráva stále nikde.
Po rozvonění zatuchlá kůže s mentolem naštěstí zmizela, zeleň trochu oschla, zůstal jen samotný popel z cigaret, rozfoukávaný slaným mořským vzduchem. Tak jestli to v golfovém klubu vypadá takhle, to pozvánku určitě oželím.
Kolekce Join the Club má řekněme „parfémově ilustrovat“ elitní kluby, Birdie je věnována golfovému. A bude to krátké a zděšené.
Oblíbené a často používané kožené rukavice (čili už poněkud jeté), ve kterých si někdo zapálil ne jednu, ale hned několik „prvních ranních“ mentolek, výhled na zastřižený trávník a pomalu vysvítající slunce, ještě je chladno a je cítit vlhkou hlínu a nějaké aromatické bylinky, snad rozmarýn, levandule, tymián… Od rozprašovače se zdála nasládle bylinkovo-mentolově osvěžující, ale to jsem netušila, že se na mně objeví kůže a vlhká hlína, které vůni z mého pohledu strhávají spíš k pánské straně spektra.
Tak tady je pro mě spojitost s golfovým klubem záhadou. Kde je ten hladce zastřižený trávník? Na úvod se mi dostalo štiplavé pepřové osvěžení s jablečným džusem a aromatickou levandulí a pak na mně vylezly ty samé kožené rukavice, do nichž někdo vysypal popelník z vykouřených mentolek, jak zmiňovala andry. Následovala mokrá brčálová zeleň s vlhkou hlínou, ale tráva stále nikde.
Po rozvonění zatuchlá kůže s mentolem naštěstí zmizela, zeleň trochu oschla, zůstal jen samotný popel z cigaret, rozfoukávaný slaným mořským vzduchem. Tak jestli to v golfovém klubu vypadá takhle, to pozvánku určitě oželím.