Barva flakónku sice evokuje slunce, léto, horko, pláž, ale je to jen dokonalý krycí manévr - ve skutečnosti je to pláž podzimní, sluníčko už moc nezahřeje, písek je vychladlý, mezi kameny a kusy vyschlého dřeva se zbytky mořské soli zasychají trsy jemně kouřového vetiveru a la Sycomore či Encre Noire. Zařadila bych ji klidně i mezi unisexy.
Beach Hut Woman, vůně mě okouzlila stejně jako dříve Lyric, mají stejný základ a obě vyzní po rozvonění kapku pánsky. Sice je dělí deset let, ale kvalita, jak se zdá, se vrací. Název Beach je poněkud nešťastný, nosila bych napodzim v naší zeměpisné šířce bez jakýchkoliv asociací.
Očekáváme letní vůní. Název a flakón nás v tom podporuje a my čekáme u moře teplo a slunce. Má to ale být nostalgická vzpomínka na dávno zapomenuté léto. Tak bych ji i viděla. Otevírá se kořením a citrusy, později se přidají exotické květiny. Prospěla by jí ta prosluněná vrstvička Sunshine, aby jsme tam dostali to slunce a poslední opalovačku. Je to pozdní dovolená, spíš podzim. Okrasná zahrada u plážového domku, uklizené pláže a poslední turisté. Vlhký, slaný a chladnější vzduch. Dřevěný nábytek, vyschlý po letním horku a navlhlý ranním deštěm, čeká na další léto.
Od vůně s tímto názvem jsem měla veliké očekávání. Doufala jsem, že bude ztělesněním mého velkého snu: přesunout se na nějaký velmi málo obydlený ostrov, kde nikdy není zima a oděna do skuně z palmových listů tam dožít do konce svých dnů. A vlastně bych ani neměla být zklamaná. Protože Beach Hut na mně voní přesně jako starý dřevěný domek s omšelou barvou, ošlehaný slaným mořským vzduchem. Svému názvu tedy vůně dostála na 100%. Jen jsem čekala i trochu přívětivého tropického povětří a vůni sluncem rozehřáté pokožky.
Takže: Vcházím na vrzající terasu dřevěhého domečku s rozpadlou střechou. Cítím trpce dřevitou vůni proutěného nábytku, který na větru a dešti nabyl stříbřité barvy. Moře je blízko, příboj mě skrápí sprškou slané vody s kousky chaluh. Kdysi to muselo být krásné místo. Kdysi.
Nostalgická a trochu smutná vůně končícího léta.
Ačkoliv Beach Hut Woman spojuje se Sunshine podobný odstín flakonu coby připomínkou letních prázdnin u moře, je vůní z úplně jiné než gurmánské kategorie. Procházíme se s ní po pláži, zatímco nám zpěněný mořský příboj omývá chodila a společně s mušlemi a oblázky přináší i mořské řasy a naplavené dřevo. Záda máme namazaná opalovacím krémem s vůní zralých banánů.
Za nějakou chvíli okraj moře opouštíme a procházíme se po pláži mezi slaměnými slunečníky. Slunce praží, písek nás hřeje do nohou a na pokožce natřené opalovacím krémem nám začíná zasychat i mořská sůl. Místo lehátek však naši plážovou procházku zakončíme u nedalekých skalisek, omývaných mořskými vlnami. Jinými slovy Beach Hut je propracovanější variací na Eau de Merveilles Bleue za téměř trojnásobnou cenu.
Barva flakónku sice evokuje slunce, léto, horko, pláž, ale je to jen dokonalý krycí manévr - ve skutečnosti je to pláž podzimní, sluníčko už moc nezahřeje, písek je vychladlý, mezi kameny a kusy vyschlého dřeva se zbytky mořské soli zasychají trsy jemně kouřového vetiveru a la Sycomore či Encre Noire. Zařadila bych ji klidně i mezi unisexy.
Beach Hut Woman, vůně mě okouzlila stejně jako dříve Lyric, mají stejný základ a obě vyzní po rozvonění kapku pánsky. Sice je dělí deset let, ale kvalita, jak se zdá, se vrací. Název Beach je poněkud nešťastný, nosila bych napodzim v naší zeměpisné šířce bez jakýchkoliv asociací.
Očekáváme letní vůní. Název a flakón nás v tom podporuje a my čekáme u moře teplo a slunce. Má to ale být nostalgická vzpomínka na dávno zapomenuté léto. Tak bych ji i viděla. Otevírá se kořením a citrusy, později se přidají exotické květiny. Prospěla by jí ta prosluněná vrstvička Sunshine, aby jsme tam dostali to slunce a poslední opalovačku. Je to pozdní dovolená, spíš podzim. Okrasná zahrada u plážového domku, uklizené pláže a poslední turisté. Vlhký, slaný a chladnější vzduch. Dřevěný nábytek, vyschlý po letním horku a navlhlý ranním deštěm, čeká na další léto.
Od vůně s tímto názvem jsem měla veliké očekávání. Doufala jsem, že bude ztělesněním mého velkého snu: přesunout se na nějaký velmi málo obydlený ostrov, kde nikdy není zima a oděna do skuně z palmových listů tam dožít do konce svých dnů. A vlastně bych ani neměla být zklamaná. Protože Beach Hut na mně voní přesně jako starý dřevěný domek s omšelou barvou, ošlehaný slaným mořským vzduchem. Svému názvu tedy vůně dostála na 100%. Jen jsem čekala i trochu přívětivého tropického povětří a vůni sluncem rozehřáté pokožky.
Takže: Vcházím na vrzající terasu dřevěhého domečku s rozpadlou střechou. Cítím trpce dřevitou vůni proutěného nábytku, který na větru a dešti nabyl stříbřité barvy. Moře je blízko, příboj mě skrápí sprškou slané vody s kousky chaluh. Kdysi to muselo být krásné místo. Kdysi.
Nostalgická a trochu smutná vůně končícího léta.
Ačkoliv Beach Hut Woman spojuje se Sunshine podobný odstín flakonu coby připomínkou letních prázdnin u moře, je vůní z úplně jiné než gurmánské kategorie. Procházíme se s ní po pláži, zatímco nám zpěněný mořský příboj omývá chodila a společně s mušlemi a oblázky přináší i mořské řasy a naplavené dřevo. Záda máme namazaná opalovacím krémem s vůní zralých banánů.
Za nějakou chvíli okraj moře opouštíme a procházíme se po pláži mezi slaměnými slunečníky. Slunce praží, písek nás hřeje do nohou a na pokožce natřené opalovacím krémem nám začíná zasychat i mořská sůl. Místo lehátek však naši plážovou procházku zakončíme u nedalekých skalisek, omývaných mořskými vlnami. Jinými slovy Beach Hut je propracovanější variací na Eau de Merveilles Bleue za téměř trojnásobnou cenu.