EdP. Medově sladká rudá růže se špetkou sladkého ovoce a velkou kupou pudrového pižma. A s velejemným oudem navrch - vhodná i pro první seznámení s oudovkami. Růže po arabsku - horká, tajemná a zároveň neuvěřitelně hebká vůně. A s velkou intenzitou a dlouhou výdrží.....
Pokaždé, když mě něco takhle uzemní, jsem nadšená. Pokaždé, když dvě kapky vůně zaplní s přehledem celou místnost, jsem potěšená. A pokaždé, když mi voní nějaké arabka, jsem příjemně překvapená (holt na ně nejsem moc typ ). Tahle vůně je jako film o růži: záběr zblízka, aby byl vidět sebemenší detail, rudá barva, žilky, které protkávají okvětní plátky, drobounké kapičky rosy… A my pozorujeme, jak se z poupěte stává květ v plné kráse, jak se jednotlivé okvětní plátky rozvíjejí a vystavují se slunečním paprskům. Tenhle květ nejen že nikdy neuvadne, ale postupně se k němu přidávají další a další, celá kytice, celá zahrada… Růže je to „denní“, nijak temná, ale nepopiratelně osobitá; doplněná mírnou citrusovo-bergamotovou svěžestí a lehkým oudem.
Zdánlivě křehká růžová růže, smáčená v zahradě ranní rosou, kterou postupně zahřívá ranní slunce a to až tak, že na ní vytvoří slabou medovou vrstvu. Doplňuje jí velmi krotký oud - v tomto případě mě napadá přirovnání, jako bychom to růži neustříhli, ale vyrvali jí v kožených rukavících i s trochou zeminy. Nakonec nám zůstává jen její květ, posypaný nasládlým "pudrovým" pižmem.
EdP. Medově sladká rudá růže se špetkou sladkého ovoce a velkou kupou pudrového pižma. A s velejemným oudem navrch - vhodná i pro první seznámení s oudovkami. Růže po arabsku - horká, tajemná a zároveň neuvěřitelně hebká vůně. A s velkou intenzitou a dlouhou výdrží.....
Pokaždé, když mě něco takhle uzemní, jsem nadšená. Pokaždé, když dvě kapky vůně zaplní s přehledem celou místnost, jsem potěšená. A pokaždé, když mi voní nějaké arabka, jsem příjemně překvapená (holt na ně nejsem moc typ ). Tahle vůně je jako film o růži: záběr zblízka, aby byl vidět sebemenší detail, rudá barva, žilky, které protkávají okvětní plátky, drobounké kapičky rosy… A my pozorujeme, jak se z poupěte stává květ v plné kráse, jak se jednotlivé okvětní plátky rozvíjejí a vystavují se slunečním paprskům. Tenhle květ nejen že nikdy neuvadne, ale postupně se k němu přidávají další a další, celá kytice, celá zahrada… Růže je to „denní“, nijak temná, ale nepopiratelně osobitá; doplněná mírnou citrusovo-bergamotovou svěžestí a lehkým oudem.
Zdánlivě křehká růžová růže, smáčená v zahradě ranní rosou, kterou postupně zahřívá ranní slunce a to až tak, že na ní vytvoří slabou medovou vrstvu. Doplňuje jí velmi krotký oud - v tomto případě mě napadá přirovnání, jako bychom to růži neustříhli, ale vyrvali jí v kožených rukavících i s trochou zeminy. Nakonec nám zůstává jen její květ, posypaný nasládlým "pudrovým" pižmem.