…podle sebe soudím tebe…
…pro trochu voňavé vody ve flakonu jsem schopna čehokoliv…
…takže bych se vůbec nedivila, kdyby si TW pro inspiraci zajel do pouště, aby
mu chřípí nosu roztáhl horký tetelící se vzduch nad rozpálenými pískovými dunami…,
ale zároveň
se posadí jen tak v plátěných kalhotách do písku na pláži a jen tak, mimoděk, při plynutí myšlenek si přesýpá písek z jedné dlaně do druhé…, nechá ho protékat mezi prsty jak hladivé pramínky…
…pak zavře oči a začne vůni písku, horka, pouště a dálek, vůni vlhkého vzduchu na pobřeží a vůni rozkvetlých květin za soumraku skládat z jednotlivých ingrediencí jako puzzle, aby je následně jako jednolitý celek vměstnal do skleněného flakonu, zazátkoval, zavřel jak džina do láhve…
…a vy jste si, když budete mít chuť, mohli poroučet, aby vám sloužil…
Rychlý začátek. Vetiver, kardamon, kadidlo - to je takový fofr, jako když z ničeho nic vichr počínající písečné bouře zvíří písek a vmete vám ho obličeje. Horko. Vítr.
Písek se usadí…
Pelargonie a kosatec. Kosatec máslový, jemně nasládlý je ve stejné síle jako hladce drhnoucí téměř nesladká(a jestli, tak díky mikrostopě tuberózy) vůně pelargónie. Koriandr je ve špetkovém množství a vetiver, teď už nenápadně, podmalovává vůni svou jakousi dřevnatostí…
Vůně písku.
To není JEN písek na poušti, nebo JEN písek na pobřeží. To jsou vůně, obrazy vůní, jakými všemi možnými způsoby může písek vonět.?.
(…mně osobně to nejvíce evokuje písek na pobřeží, moře pableskující v zapadajícím slunci, nasládle sytá vůně exotických květů ztrácejících se v šeru…)
26/07/10
Krásná sytá kořenitá květinovka klasického typu, ve které nic nechybí ani nic nepřebývá. Je tady růže a karafiát, je tady koření, myrha a kadidlo, ovocný tón zralé broskve i chypre tón větvičníku. Old fashioned v nejlepším smyslu slova.
Ano, tak tohle je orientální kytice hodná slavné Akaby, kterou by zajisté nepohrdla ani samotná královna ze Sáby, kdyby ji dostala darem od krále Šalamouna. Obsahuje jak klasickou bulharskou růži, kořeněnou kardamomem, palčivým hřebíčkem a teplou, nepatrně nasládlou skořicí, tak i ovocnou tureckou růži. Kromě ní nabízí i teplý čaj, uvařený na kadidlovém plamenu a hustou broskvovou marmeládu v dřevěné dóze. Ale při pohledu, který parfumér je pod ní podepsaný, se není nad její povedeností asi co divit. A zároveň teď už ani v nejmenším nepochybuju o tom, že když Thierry míchal Ne m´Oubliez Pas, z nepatrné části si přitom podle mě vzpomněl právě i na tento svůj dřívější výtvor, protože obě vůně mají určité spojovací body.
…podle sebe soudím tebe…
…pro trochu voňavé vody ve flakonu jsem schopna čehokoliv…
…takže bych se vůbec nedivila, kdyby si TW pro inspiraci zajel do pouště, aby
mu chřípí nosu roztáhl horký tetelící se vzduch nad rozpálenými pískovými dunami…,
ale zároveň
se posadí jen tak v plátěných kalhotách do písku na pláži a jen tak, mimoděk, při plynutí myšlenek si přesýpá písek z jedné dlaně do druhé…, nechá ho protékat mezi prsty jak hladivé pramínky…
…pak zavře oči a začne vůni písku, horka, pouště a dálek, vůni vlhkého vzduchu na pobřeží a vůni rozkvetlých květin za soumraku skládat z jednotlivých ingrediencí jako puzzle, aby je následně jako jednolitý celek vměstnal do skleněného flakonu, zazátkoval, zavřel jak džina do láhve…
…a vy jste si, když budete mít chuť, mohli poroučet, aby vám sloužil…
Rychlý začátek. Vetiver, kardamon, kadidlo - to je takový fofr, jako když z ničeho nic vichr počínající písečné bouře zvíří písek a vmete vám ho obličeje. Horko. Vítr.
Písek se usadí…
Pelargonie a kosatec. Kosatec máslový, jemně nasládlý je ve stejné síle jako hladce drhnoucí téměř nesladká(a jestli, tak díky mikrostopě tuberózy) vůně pelargónie. Koriandr je ve špetkovém množství a vetiver, teď už nenápadně, podmalovává vůni svou jakousi dřevnatostí…
Vůně písku.
To není JEN písek na poušti, nebo JEN písek na pobřeží. To jsou vůně, obrazy vůní, jakými všemi možnými způsoby může písek vonět.?.
(…mně osobně to nejvíce evokuje písek na pobřeží, moře pableskující v zapadajícím slunci, nasládle sytá vůně exotických květů ztrácejících se v šeru…)
26/07/10
Krásná sytá kořenitá květinovka klasického typu, ve které nic nechybí ani nic nepřebývá. Je tady růže a karafiát, je tady koření, myrha a kadidlo, ovocný tón zralé broskve i chypre tón větvičníku. Old fashioned v nejlepším smyslu slova.
Ano, tak tohle je orientální kytice hodná slavné Akaby, kterou by zajisté nepohrdla ani samotná královna ze Sáby, kdyby ji dostala darem od krále Šalamouna. Obsahuje jak klasickou bulharskou růži, kořeněnou kardamomem, palčivým hřebíčkem a teplou, nepatrně nasládlou skořicí, tak i ovocnou tureckou růži. Kromě ní nabízí i teplý čaj, uvařený na kadidlovém plamenu a hustou broskvovou marmeládu v dřevěné dóze. Ale při pohledu, který parfumér je pod ní podepsaný, se není nad její povedeností asi co divit. A zároveň teď už ani v nejmenším nepochybuju o tom, že když Thierry míchal Ne m´Oubliez Pas, z nepatrné části si přitom podle mě vzpomněl právě i na tento svůj dřívější výtvor, protože obě vůně mají určité spojovací body.
Krásna orientálna sladká ruža s kadidlom, neskôr až trocha zadymená, potom prejde do drevita, ale stále kraľuje tá sladká ruža...nádhera...