Štrůdl se zkaramelizovanou šťávou z jablek a spolu se skořicí připečenou na plechu. Ambrově zlatavá vůně, kde alkoholový závan dobrého koňaku a jalovčinky jedlou kompozici nadlehčují a provzdušňují, takže nepůsobí hutně. Kožený, sladce dřevitý základ se mísí s vůní hořké čokolády a přimyká se k pokožce. Pohodová vůně na zimní hygge posezení ve vlněných ponožkách a pyžamu u krbu, ale i luxusní vůně k nákladné róbě do opery. Hostina pro smysly.
Keby to bola proste ambra so škoricou, bolo bz to sladké a podobalo by sa to na Xtú náhradu Organza Indecence. Lenže nie je. Rasca tomu dodáva veľmi zváštny a originálny náboj. Čiastočne do krenista a čiastočne do drevita. Trochu čajových tónov to ale celé uhladí a usad´a je z toho mimoriadne príjemná a pohodová vôňa osladeného teplého čaju.
Až na výjimky jako Coromandel (Chanel) v koncentraci eau de parfum reformulace vůní pro mě dopadají v drtivé většině nešťastně. Zde jsem v původní verzi měla podobný problém jako Fleur s tím rozdílem, že moje ruské osazenstvo nevonělo po tabáku, ale při popíjení rumové bowle s rozinkami a kandovanými švestkami, do níž byla přimíchána vodka se zašpinilo od cigaretového popela.
Když jsem před měsícem konečně vyzkoušela současnou AR, zjistila jsem, že alkoholová bowle v úvodu už není tak výrazná jako dříve a má nyní podobu skutečně spíše jemného koňaku, který ambře společně s koktejlovým ovocem propůjčuje zlatavě medový nádech. Ani kůže už není tak živočišná. Nyní má skutečně spíše podobu knižního výtisku bible, vázané v hladké kůži, která jemně voní kostelním kadidlem. Hned vedle ní leží hrnek černého čaje s najemno namletou skořicí.
...hutné šampaňské s vodkou - z nich připravený, akorát nasládlý, téměř sirup - ještě paradoxně zahuštněno poctivým, měkce plyšovým, nasládlým vanilkou, černým čajem a
současně s tím/okamžitvě vnímám i jistou mohérovou sametovost z aldehydů, jež objímá měkce pružné a vláčné molekuly přítomné ambry.
Vůně je lahodně hladce hustá,
konzistencí řidšího medu, delikátně provzdušněně mazlavě likérovitá,
vláčně a vlaze prachová,
zlatá,
zlatě se třpytící,
příjemně omamující nenápadně se plížící tíhou do všech údů,
horkem tající jinak pevná kvalitní kůže...
...tekuté zlato požitku
(intenzita intimní, ale vytrvale sálající... To se mi líbí. Celé. Hodně...)
V momentě, kdy jsem si přečetla složení (šampaňské, vodka, pravá ambra, kadidlo, čaj, kmín, skořice, koriandr), tak jsem vědela, že tohle bude opravdu NÁŘEZ. A nejdřív skoro jo!!!! Začátek sladce kadidlový, ale ne nějaký sladký kouř, ale kousky kadidla plovoucí v medu s občasným lehoučkým kmínovým závanem. Přitom ale vůně není nijak přeslazená ani ulepená, ale taková hladká. Do toho alkohol se špetkou skořice - ale žádné šampaňské nebo vodka, nýbrž jemný sladký frapinovský rum vyzrálý v dubovém soudku. Kadidlo postupně vyprchávalo, až zbyl jen lehoučký obláček. Takže ani ne tak nářez, jako zajímavý lektvar. Vůně určitě není pro denní nošení - spíš pro občasné povětrání. Ovšem obávám se, že nositelka bude obtížně vysvětlovat, že žízeň zaháněla pouze čistou vodou.... Výdrž ale není z nejdelších - po 2 hodinách nezbyla ani jedna voňavá molekula (dokonce ani atom ne!!!). Akorát si nejsem jistá, jestli je to vůně dámská či pánská – podle začátku evidentně dámská, v „rumové“ fázi pak evidentně pánská, konec je evidentně unisex. Pořídila jsem si odstřik a vůně mě převálcovala s takovou převahou , že jsem ji musela dát pryč.
Carské Rusko v romantické představě tradované ve francouzských salónech, kde emigrovavší zchudlá šlechta dává volný průchod vzpomínkám nad sklenkou toho nejjemnějšího koňaku.
Sluncem zalitým březovým hájem projíždí otevřený kočár, který veze panstvo z jitřní bohoslužby. V záhybech plédu na rozpraskaných kožených sedačkách je ještě cítit nasládlé kadidlo, vozka si na sedátku pokradmu zapálil sváteční dýmku, ale už se blíží domov a s ním vůně bohatě prostřené snídaně. Pro děti je tu kaše s medem, skořicí a rozinkami a vše prostupuje vůně silného černého čaje.
Zkoušela jsem ji před deseti lety, kdy mi připadalo, že vozka si hned zrána přihnul vodky víc, než je zdrávo, a na kozlík se vyškrábal po proflámované noci načichnutý tabákem v zablácených kožených holínkách. Nyní je to v hladké kůži vázaný a secesními zlacenými motivy zdobený výtisk ruské klasické knihovny. Nádhera!
Štrůdl se zkaramelizovanou šťávou z jablek a spolu se skořicí připečenou na plechu. Ambrově zlatavá vůně, kde alkoholový závan dobrého koňaku a jalovčinky jedlou kompozici nadlehčují a provzdušňují, takže nepůsobí hutně. Kožený, sladce dřevitý základ se mísí s vůní hořké čokolády a přimyká se k pokožce. Pohodová vůně na zimní hygge posezení ve vlněných ponožkách a pyžamu u krbu, ale i luxusní vůně k nákladné róbě do opery. Hostina pro smysly.
Keby to bola proste ambra so škoricou, bolo bz to sladké a podobalo by sa to na Xtú náhradu Organza Indecence. Lenže nie je. Rasca tomu dodáva veľmi zváštny a originálny náboj. Čiastočne do krenista a čiastočne do drevita. Trochu čajových tónov to ale celé uhladí a usad´a je z toho mimoriadne príjemná a pohodová vôňa osladeného teplého čaju.
Až na výjimky jako Coromandel (Chanel) v koncentraci eau de parfum reformulace vůní pro mě dopadají v drtivé většině nešťastně. Zde jsem v původní verzi měla podobný problém jako Fleur s tím rozdílem, že moje ruské osazenstvo nevonělo po tabáku, ale při popíjení rumové bowle s rozinkami a kandovanými švestkami, do níž byla přimíchána vodka se zašpinilo od cigaretového popela.
Když jsem před měsícem konečně vyzkoušela současnou AR, zjistila jsem, že alkoholová bowle v úvodu už není tak výrazná jako dříve a má nyní podobu skutečně spíše jemného koňaku, který ambře společně s koktejlovým ovocem propůjčuje zlatavě medový nádech. Ani kůže už není tak živočišná. Nyní má skutečně spíše podobu knižního výtisku bible, vázané v hladké kůži, která jemně voní kostelním kadidlem. Hned vedle ní leží hrnek černého čaje s najemno namletou skořicí.
...hutné šampaňské s vodkou - z nich připravený, akorát nasládlý, téměř sirup - ještě paradoxně zahuštněno poctivým, měkce plyšovým, nasládlým vanilkou, černým čajem a
současně s tím/okamžitvě vnímám i jistou mohérovou sametovost z aldehydů, jež objímá měkce pružné a vláčné molekuly přítomné ambry.
Vůně je lahodně hladce hustá,
konzistencí řidšího medu, delikátně provzdušněně mazlavě likérovitá,
vláčně a vlaze prachová,
zlatá,
zlatě se třpytící,
příjemně omamující nenápadně se plížící tíhou do všech údů,
horkem tající jinak pevná kvalitní kůže...
...tekuté zlato požitku
(intenzita intimní, ale vytrvale sálající... To se mi líbí. Celé. Hodně...)
Závan éterické vodky, snítka heřmánku, olejovité labdanum, sladké sušené švestky, sametová papírová kůže a pudrová hřejivá ambra. Ruská vůně v dobrém smyslu slova, Fleur ji popisuje naprosto výstižně. Pro mě jednoznačný unisex. Výdrž přesahuje 3 hodiny.
V momentě, kdy jsem si přečetla složení (šampaňské, vodka, pravá ambra, kadidlo, čaj, kmín, skořice, koriandr), tak jsem vědela, že tohle bude opravdu NÁŘEZ. A nejdřív skoro jo!!!! Začátek sladce kadidlový, ale ne nějaký sladký kouř, ale kousky kadidla plovoucí v medu s občasným lehoučkým kmínovým závanem. Přitom ale vůně není nijak přeslazená ani ulepená, ale taková hladká. Do toho alkohol se špetkou skořice - ale žádné šampaňské nebo vodka, nýbrž jemný sladký frapinovský rum vyzrálý v dubovém soudku. Kadidlo postupně vyprchávalo, až zbyl jen lehoučký obláček. Takže ani ne tak nářez, jako zajímavý lektvar. Vůně určitě není pro denní nošení - spíš pro občasné povětrání. Ovšem obávám se, že nositelka bude obtížně vysvětlovat, že žízeň zaháněla pouze čistou vodou.... Výdrž ale není z nejdelších - po 2 hodinách nezbyla ani jedna voňavá molekula (dokonce ani atom ne!!!). Akorát si nejsem jistá, jestli je to vůně dámská či pánská – podle začátku evidentně dámská, v „rumové“ fázi pak evidentně pánská, konec je evidentně unisex. Pořídila jsem si odstřik a vůně mě převálcovala s takovou převahou , že jsem ji musela dát pryč.
Carské Rusko v romantické představě tradované ve francouzských salónech, kde emigrovavší zchudlá šlechta dává volný průchod vzpomínkám nad sklenkou toho nejjemnějšího koňaku.
Sluncem zalitým březovým hájem projíždí otevřený kočár, který veze panstvo z jitřní bohoslužby. V záhybech plédu na rozpraskaných kožených sedačkách je ještě cítit nasládlé kadidlo, vozka si na sedátku pokradmu zapálil sváteční dýmku, ale už se blíží domov a s ním vůně bohatě prostřené snídaně. Pro děti je tu kaše s medem, skořicí a rozinkami a vše prostupuje vůně silného černého čaje.
Zkoušela jsem ji před deseti lety, kdy mi připadalo, že vozka si hned zrána přihnul vodky víc, než je zdrávo, a na kozlík se vyškrábal po proflámované noci načichnutý tabákem v zablácených kožených holínkách. Nyní je to v hladké kůži vázaný a secesními zlacenými motivy zdobený výtisk ruské klasické knihovny. Nádhera!