Počáteční kouřová nálož dokáže řádně protáhnout všechny nosní dutiny (u slabších povah i přerazit nosní přepážku). V momentě, kdy jsem začala shánět papír na sepsání závěti, najednou kouř ubral na intenzitě a začal postupně sládnout. A z úderné kouřovky se vcelku rychle stala sladce zakouřená jemná ambrovka, držící se pěkně u těla (něco jako parfémový "pléd").
teplá, velmi intenzivní, koncentrovaná...kadidlového kouře je tam poctivá dávka, ale je jakoby zapracovaný do medové ambrovo-dřevité hmoty (přesto docela štípe a jde do prostoru, jednu chvíli to bylo vyloženě ohořelé dřevo s popelem)... vanilka je tam velmi lehce, zato v ní cítím kakao... pak se stahuje, uhlazuje se do voskovita se sladkým popraškem, ale bude to už napořád ta kostelní mrskačka v první hodině, co se mi z ní vrylo do paměti (a vlastně i do nosu, ten horký popel mi tam zůstal po celou dobu, i když z vůně samotné byl už pryč)...na můj vkus je moc rozpínavá, až vlezlá (kouřem i pryskyřicemi)
Dřevitá ambrová vůně, v které se po chvilce objeví kadidlo. To postupně převládne ve vůni úplně, je to jako v kostele v době svátků. Připomíná mi Avignon, i když je kadidlový kouř méně štiplavý a ne tak studený. Po několika hodinách se vůně vrací i k dřevu a ambře, k tomu je mírně proslazená vanilkou. Vůni si nechávám na sváteční příležitosti, anebo pokud na běžné nošení, raději na zimu.
Po štiplavém pryskyřičném úvodu se vůně ustálí na krásném medovém benzoinu doplněném vanilkou, který vzdáleně připomíná včelí vosk. Na kůži se udrží kolem 6 hodin a na oblečení i druhý den příjemně hřejivě voní. Krásná vůně. Moje nejoblíbenější ambrová. Takový Orient si nechám líbit. Zkoušel jsem EdP v původním hranatém čirém flakónu.
Tak tohle je orient podle mého gusta: teplé kadidlo smíchané s dalšími jemně štiplavými pryskyřicemi. Vůně pak vanilkově zesládne a spolu se suchým kouřovým labdanem vytvoří věrný dojem prachově pryskyřičnaté ambry, k níž se přidá i trocha drhnoucí kůže. Vůni zdobí skvělá intenzita a výdrž. Z řady Les Orientalistes mě zaujala rozhodně nejvíc a vlastně je doteď mou nejoblíbenější "goutalkou" vůbec.
Počáteční kouřová nálož dokáže řádně protáhnout všechny nosní dutiny (u slabších povah i přerazit nosní přepážku). V momentě, kdy jsem začala shánět papír na sepsání závěti, najednou kouř ubral na intenzitě a začal postupně sládnout. A z úderné kouřovky se vcelku rychle stala sladce zakouřená jemná ambrovka, držící se pěkně u těla (něco jako parfémový "pléd").
teplá, velmi intenzivní, koncentrovaná...kadidlového kouře je tam poctivá dávka, ale je jakoby zapracovaný do medové ambrovo-dřevité hmoty (přesto docela štípe a jde do prostoru, jednu chvíli to bylo vyloženě ohořelé dřevo s popelem)... vanilka je tam velmi lehce, zato v ní cítím kakao... pak se stahuje, uhlazuje se do voskovita se sladkým popraškem, ale bude to už napořád ta kostelní mrskačka v první hodině, co se mi z ní vrylo do paměti (a vlastně i do nosu, ten horký popel mi tam zůstal po celou dobu, i když z vůně samotné byl už pryč)...na můj vkus je moc rozpínavá, až vlezlá (kouřem i pryskyřicemi)
Dřevitá ambrová vůně, v které se po chvilce objeví kadidlo. To postupně převládne ve vůni úplně, je to jako v kostele v době svátků. Připomíná mi Avignon, i když je kadidlový kouř méně štiplavý a ne tak studený. Po několika hodinách se vůně vrací i k dřevu a ambře, k tomu je mírně proslazená vanilkou. Vůni si nechávám na sváteční příležitosti, anebo pokud na běžné nošení, raději na zimu.
Po štiplavém pryskyřičném úvodu se vůně ustálí na krásném medovém benzoinu doplněném vanilkou, který vzdáleně připomíná včelí vosk. Na kůži se udrží kolem 6 hodin a na oblečení i druhý den příjemně hřejivě voní. Krásná vůně. Moje nejoblíbenější ambrová. Takový Orient si nechám líbit. Zkoušel jsem EdP v původním hranatém čirém flakónu.
Tak tohle je orient podle mého gusta: teplé kadidlo smíchané s dalšími jemně štiplavými pryskyřicemi. Vůně pak vanilkově zesládne a spolu se suchým kouřovým labdanem vytvoří věrný dojem prachově pryskyřičnaté ambry, k níž se přidá i trocha drhnoucí kůže. Vůni zdobí skvělá intenzita a výdrž. Z řady Les Orientalistes mě zaujala rozhodně nejvíc a vlastně je doteď mou nejoblíbenější "goutalkou" vůbec.