Tak trochu dvojnice Dívky na jehlách (Fille en Aiguilles), kořeněná vůně, jehličnaté větve, míza kanoucí ze zranění po naříznutí kůry. Vůně působí tmavě, přesně jako hnědofialová tekutina ve flakónu. Je vyloženě "lutensovská", kromě Fille en Aiguilles tam po rozvonění cítím i sladkou kořeněnost Five O'Clock au Gingembre. Celkově bych řekla, že se tento unisex kloní více na pánskou stranu.
...jahodou hebký a měkoučký pepř, vláčný, delikátně načokoládovělý.
Do bezgravitační pěny vyšlehané pryskyřice s kadidlem,
k tomu až dřevité, ale opět delikátní tóny z pačuli a vetiveru,
prohřáto živočišnými, jak jinak než delikátními, tóny - teplo, příjemně křehká animálnost.
Velmi jemná - pocitově - hustota kompozice, jakási odlehčená ale stabilní hutnost.
Tahle vůně je luxusně delikátní v tom nejlepším smyslu slova.
Všechny ingredience, když se soustředím, tam najdu. Ale všechny do sebe krásně nenásilně zapadají, vpíjejí se, prolínají a navazují jedna na druhou,
že mě nic neruší, neotravuje,
vůně si jen tak klidně na kůži plyne...
Pružné, tlumeně zelené(dřeva, rostliny ve složení) kadidlo, s tóny jahodově čokoládovělého pepře.
...řekla bych, že vůně
meditační...
(na můj vkus zelené příliš)
Nálož palčivého hřebíčku a pepře rozemletého s několika lístky libečku přechází přes nasládlou sametovou skořicovou kůru na zemité kadidlo oslazené labdanem a vanilkou. Není to špatné, nicméně nadvláda 03.Apr.1968 mezi kadidlovými vůněmi zůstává neotřesena.
O tom, že je Arturetto Landi mistr kadidlových vůní asi nikdo nepochybuje, ale dovede je posunout i do budocnosti? Rozhodně. Hebké sametové kadidlo okořenil špetkou pepře, skořice, hřebíčku, šafránu a přidal několik okvětních plátků růže a jasmínu. Ale co je nejpodstatnější, velice šikovně mezi ně zakomponoval i jednu rozkrojenou jahodu a ždibec libečku tak, že vůbec nepůsobí polévkově a naopak společně se senem, koženým tónem labdana, kastoreem, cibetkou, hořkoslanou balzamickou ambrou, zemitostí pačuli a dřevem, jemně oslazeným tonkou vytváří společně s kadidlem dojem venkovského kostelíka a přilehlých polí, na nichž místní sedláci právě sklízí seno. Vůně je ovšem jednoznačně pánská od začátku do konce.
Tak trochu dvojnice Dívky na jehlách (Fille en Aiguilles), kořeněná vůně, jehličnaté větve, míza kanoucí ze zranění po naříznutí kůry. Vůně působí tmavě, přesně jako hnědofialová tekutina ve flakónu. Je vyloženě "lutensovská", kromě Fille en Aiguilles tam po rozvonění cítím i sladkou kořeněnost Five O'Clock au Gingembre. Celkově bych řekla, že se tento unisex kloní více na pánskou stranu.
...jahodou hebký a měkoučký pepř, vláčný, delikátně načokoládovělý.
Do bezgravitační pěny vyšlehané pryskyřice s kadidlem,
k tomu až dřevité, ale opět delikátní tóny z pačuli a vetiveru,
prohřáto živočišnými, jak jinak než delikátními, tóny - teplo, příjemně křehká animálnost.
Velmi jemná - pocitově - hustota kompozice, jakási odlehčená ale stabilní hutnost.
Tahle vůně je luxusně delikátní v tom nejlepším smyslu slova.
Všechny ingredience, když se soustředím, tam najdu. Ale všechny do sebe krásně nenásilně zapadají, vpíjejí se, prolínají a navazují jedna na druhou,
že mě nic neruší, neotravuje,
vůně si jen tak klidně na kůži plyne...
Pružné, tlumeně zelené(dřeva, rostliny ve složení) kadidlo, s tóny jahodově čokoládovělého pepře.
...řekla bych, že vůně
meditační...
(na můj vkus zelené příliš)
Nálož palčivého hřebíčku a pepře rozemletého s několika lístky libečku přechází přes nasládlou sametovou skořicovou kůru na zemité kadidlo oslazené labdanem a vanilkou. Není to špatné, nicméně nadvláda 03.Apr.1968 mezi kadidlovými vůněmi zůstává neotřesena.
O tom, že je Arturetto Landi mistr kadidlových vůní asi nikdo nepochybuje, ale dovede je posunout i do budocnosti? Rozhodně. Hebké sametové kadidlo okořenil špetkou pepře, skořice, hřebíčku, šafránu a přidal několik okvětních plátků růže a jasmínu. Ale co je nejpodstatnější, velice šikovně mezi ně zakomponoval i jednu rozkrojenou jahodu a ždibec libečku tak, že vůbec nepůsobí polévkově a naopak společně se senem, koženým tónem labdana, kastoreem, cibetkou, hořkoslanou balzamickou ambrou, zemitostí pačuli a dřevem, jemně oslazeným tonkou vytváří společně s kadidlem dojem venkovského kostelíka a přilehlých polí, na nichž místní sedláci právě sklízí seno. Vůně je ovšem jednoznačně pánská od začátku do konce.