bohužel už nevyráběný mainstream s potenciálem orientu ala zjednodušené amuážky (konkrétně pak mix Ubaru a Lyricu, samozřejmě poněkud méně bohatý). růže, jasmín (žádná omamnost a indoly), lehké živočišno, štiplavá suchá skořice, dřevo, pepř. doporučuju.

muglerovsky umělý Angel light... první myšlenka: ahá, Angel edt s ještě menší dávkou připálenýho karamelu… ale konalo se příjemné překvapení, rozvoněla se ta příjemná sladká část z Angela, ta šťavnatá, s tóny lesních plodů. pěkné. a časem asi dorazí i nějaký dezert, zákusek, pralinka či co :)

žvýkačková, ale má něco do sebe

Úplný začátek je standardně umělý, ale trvá velmi krátce, vůně velmi rychle přechází do toho, na co se v ní všichni těšíme: křehké, jemně zapudrované květy fialek a kosatce. S EdT nebudu vůbec srovnávat, ta je o něčem jiném. Pokud jde o EdP, č.p. je oproti ní už od počátku mnohem méně řvavý, i přes svůj charakter jemný a distingovaný (hihi, v kontextu s Insolence je to úsměvná charakteristika) a mnohem výrazněji z něj dýchá taková vílovost (ehm, to je patvar od slova víla) a řekla bych, že je i lehčí a uhlazenější. ... hm, trochu divné zrovna na Insolenci, ale mám za to, že č.p. je vůně na večer ve dvou. tato koncentrace není po rozvonění vůbec typicky řvavá, napak je dost intimní, drží se u těla a voní sladce jako - no prostě sladce :)

Black Orchid rizla Valentinou

Káva se nám poněkud přepražila a je dost hořká, ale nevadí, nejlépe to schováme v xxl latté s kapkou karamelového sirupu a s velkou porcí sladkého krémového našlehaného ambroxanu. Pro jistotu ještě přisladíme, aby ta hořkost nebyla moc poznat, dáme mléčnou čoko polevu a zasypeme namletým chladivým kardamomem, hodně. Počkat, to je málo, ještě trochu. Tak, voilá, podzimní limitovaný nápoj je na světě! Turecká káva je sice silná a sladká, ale tohle je spíš řetězcový produkt v půllitrovém kelímku s plastovým víčkem. Kořenitá, poměrně sladká gurmánka a jako taková není špatná, ale určitě ne vůně kávy.

zelený fík, zelená dužina z fíkových listů, rozmačkané, se šťávou. citrusy, které jsou lehce nakyslé a neobtěžují řezavou kyselostí, jen osvěžují. pár kapek zeleného čaje, který se rychle smíchá se šťávou z plodů a listů fíkovníku. léto jak vyšité, bez třeskuté svěžesti, prostě jen klid, pohoda, jemný větřík, lehátko na terase, slunečník a vychlazené pití. ovšem pokud začne citrus se zeleným čajem zlobit, může se objevit Jar na nádobí.

krémově zelená vůně čistoty

Zajímavá kořenitá vůně nedosahující sice levelu velkoleposti jako Noir Epices od F. Malleho, ale zato jsme zde ušetřeni nálože hřebíčku. Zpočátku působí až kovově chladně, tmavě šedě, vydatně zasypána velmi výrazným černým pepřem, nahořklá suchým pelyňkem, s pár santalovými třískami. Později začíná pomalu balancovat na hranici nasládlé hřejivosti, kdy se přes ostrou kovovou hranu líně převalí pro tuto značku poměrně typický základ z husté smetanové vanilky, hebkého bílého pižma a mléčného santalu a špetky ambry, v tomto případě dokonce s nepříliš hořkým kakaovým popraškem. Příjemný kontrast, příjemná vůně a příjemná cena za extrait.

Suché cedrové dřevo, suchý kosatcový pudr, téměř nesladká vanilka a hebké pižmo. Další variace na téma VCA Bois d'Iris s tímtéž tónem, tentokrát velmi suchá až prachová s minimální sladkostí, velmi jemná.