Tato vůně je v dostání ve třech koncentracích, jako EDT s růžovým motýlem na krabičce, EDP s modrým a č.p. s červeným. Já mám vzorek č.p. a bohužel nemůžu srovnat s jinými koncentracemi. Osobně č.p. obecně nemám moc ráda, neumím je ocenit, jelikož často splývají s kůží, objevují se a zase mizí a mě to znervózňuje. Hanae Mori je ovšem v koncentraci čistý parfém přesně podle mých představ. I malá kapka má úžasnou intenzitu, vůně je plná a komplexní a vydrží i přes sport a sprchu až do druhého dne. Vůně by se mohla líbit těm, koho zaujala Liaisons Dangereuses (Kilian), Ginger Musk (Montale) nebo případně Bouche Baie (Nez a Nez). Na Fragrantice je přirovnávaná ke Cašmiru, ale s tím já osobně nijak zvlášť nesouhlasím. A teď konečně k vůni :) Vůně je sytá a gurmánská; hustá marmeláda z lesního bobulového ovoce, s kandovanými plátky růží. Záhy se přidá krémová vanilka zahuštěná ylangem (letmá připomínka Amber Ylang Ylang) a celek nyní působí poměrně hodně sladce, asi jako to měkké ovocné želé obalené v cukru (v tomto případě třtinovém) zalité pudinkem z pravé vanilky. Ovšem tato marmeláda je servírovaná na dřevě – santalovém prkénku – a dřevitost brzy celou kompozici prodchne a ztlumí sladkost a z dezertu k odpolední kávě se stane dáma. Dřevitost ovocnokvětinové marmeládě opravdu sluší.

Někdo na plotýnce plynového sporáku ve starém zčernalém hrnci nechal rozpustit a zkaramelizovat a připálit balíček cukru i s plastovým sáčkem a ve vzniklé směsi se jal namáčet pečené kaštany ze supermarketu... Video polínek dřeva a ohně plápolajícího v krbu si mezitím pustil na notebooku - kouř v kuchyni virtuální atmosféru dokonale dokreslil jako 5D kino. By the Fireplace je sladká a uměle připálená a všeobecně strašná, ale naštěstí moc nedrží.

růžové mýdlo. na vzorek docela vzpomínám a myslím, že je jí škoda.