Povedená vůně. Terpentýnové jehličí položené na polštáři z vonných dřev, nahořklých bylin a sladké kořeněné růže přechází na kadidlovou pryskyřici, nesoucí mýdlové podtóny, která se prohřívá kastoreem. Výdrž přesahuje 4 hodiny.

Jednoduchá chladivá letní vůně. Hořké citrusy, svěží zelené lístky s vodním tóny a svíravá zeleno-vetiverová směs.

Úvodní grapefruitová šťáva přechází přes svíravou zeleň na sametový bílý čaj, který postupně dřevnatí cedrovým dřevem a prohřívá se zakouřeným větvičníkem a borovicovým balzámem. Závěr patří krémovému pižmu. Doporučuji tento parfém k vyzkoušení i dámám, je to čistý unisex. Při teplotách kolem 20 °C vydrží přes 8 hodin.

Gurmánský vetiver, který neurazí, ale ani nenadchne. Nejprve je zemitý, osvěžený hořkým bergamotem a oslazený kardamomem, následně suše dřevitý, doplněný cedrovými ořezky, nakonec jej překrývají prašné sladké pryskyřice. Projekce je slabší, výdrž se pohybuje kolem 3 hodin.

Byzantium je císařovna Theofano při slavnostním obřadu v roce 963, jak ji popsal Gustav Schlumberger ve své Epopeji byzantské: „Sedíc (…) na svém vysokém zlatém trůně (…), s tváří malovanou živými barvami, s tělem utaženým do dlouhých zlatých šatů, podobných těsnému pouzdru, jež právě nahradily její vdovské roucho, plece halíc v těžký pestrý plášť, ve velkých čtvercích vyšitý perlami a rubíny, podobala se podivné blýskající antické modle, ztrácející se v hedvábí, drahokamech a vzácných kovech. Na její hlavě skvěl se diadém s trojnásobnou řadou perel. Její ruka držela ratolest, veledílo byzantského zlatnictví.“ Nádherný, čistě přírodní růžový parfém bez oudu (ten patří muslimům, s kterými Byzanc v době císařovny Theofano urputně válčila). Hutná, medově sladká, jemně ovocná růže, osvěžená hořkým bergamotem a šťavnatým pomerančem, zvolna přechází přes vzdušné jasmínové kvítky na sametové kořeněné pačuli, které sládne pryskyřicí benzoe a prohřívá se labdanem. Projekce je kromě úvodu slabší, výdrž přesahuje 4 hodiny. Pokud jsem dobře hledal, výroba byla ukončena.