Z trojice gurmánských variant Muglerových vůní je tato nejpodobnější svému předobrazu - zatímco karamelový Alien a kakaový Angel obohacují vyznění původní vůně o jednu velmi výraznou složku, tady je víceméně všechno na svém místě, jen hladší, koncentrovanější, hlubší. Jako když v kastrůlku provedete redukci omáčky. Dalo by se také říci, že se le Gout chová v poměru k EdP jako čistý parfém, včetně toho, že se drží víc u těla. Je tu víc koření - ano, působí až "polévkově", ale petržel určitě neválcuje ostatní složky. Víc živočišna - mokré kluzké kameny u moře. Víc navinulé sladkosti, ale přitom méně ovoce (EdP jde na mojí kůži někdy až do melounova, o jahodovém nášupu v Eau pour Elles nemluvě). Zvláště v závěru se velmi pěkně ukáže slaměnka a opoponax. Celkové vyznění je méně tvrdé a méně dřevité, než jaká je EdP ve své odvrácené podobě. Na druhou stranu tu občas vystupuje podivný kovový tón.

Kaviár, vodka a fíky. Hladká a čirá, jako želé. Oproti EdP určitě odlehčená a učesaná, ale nic podstatného tu nechybí. Jasná obloha, mírný větřík... pocit volnosti a rozletu...