La Petite Robe Noire Ma Robe Pétales (Guerlain)
|
Laguna (Salvador Dalí)
Kdysi jsem měla originální vzorek. Plastická zelená pusa s nosem mě tehdy fascinovala, i vůně ukrytá ve vialce. Ze zvědavosti jsem přihodla k nákupu malý flakon a pokud mě paměť nešálí, připadá mi stejná - aromatická, vodní, šťavnatá. Cítím něco jako anýz, i když ve složení není, spoustu ovoce, mléčný kokos a santal. Pravda, taky trochu plastové, nahořklé konvalinky, ale ty jí odpustím. |
Le Parfum L'Eau Couture (Elie Saab)
Takhle nějak by mohlo vonět slavné turecké cukroví: hutné, sladké, s bílou matnou vrstvičkou nahoře. Tu drsnost a mat tady obstarává zelená mandle - nádech trpké svíravosti drží vůni, aby se neutopila v cukru. Pod zelenými mandlemi najdeme kandovaný pomerančový květ. Dojezd je vanilkový. Vůně do chladnějšího jara, při umírněné aplikaci docela něžná. |
Liquid Gold Euphoria (Calvin Klein)
Ta se s tím nepáře. Santal, skořice, orchidej, vše ve větším než malém množství, surové a plné barbarských šťáv. Tohle se nečichá, tohle se fetuje. |
Live Irrésistible (Eau de Parfum) (Givenchy)
Zvedač nálady do chladného léta nebo začínajícího podzimu. Rozverná, šťavnatá vůně. Začátek je ve znamení tropického ovoce - ananas, maracuja, citrusy, ale nějakým zázrakem z toho nevzniká multivitamín. Spíš ovocné smoothie, nadupané elánem do života. V srdci se rozvíjí růže s trochou pepře. Základ je hutný - pačuli, ambra, pižmo, pralinka… vanilku cítím až úplně nakonec, prachově jemnou. Je v ní sladkost zralého ovoce a teplo posledních prosluněných dnů. Velmi nositelná, se slušnou výdrží. |
Svoji rodinu nezapře: sladkost a třešně jsou tu pořád. Oproti růžovým šatičkám jsou tyhle zelené určitě lehčí a vzdušnější, ale o svěžesti bych nemluvila, i úvodní citrusové tóny jsou jaksi matné, drhnoucí, zastřené. Podobně pistácie a mandle - připadají mi syrové, beze stopy pražení či typické ořechové mastnoty. Výrazně cítím i mandlový květ, jinak se květiny spíš schovávají a splývají s jemnými ovocnými tóny v univerzální nasládlé hutnosti à la LPRN. Impozantní je razance, s níž jde vůně do prostoru, člověk jí má plný nos. I proto bych ji vzala spíš na jarní procházku parkem než do kanceláře. (No dobrá, nebudeme si lhát: nejlepší na této vůni je její barva. Přesto jsem ráda, že jsem se tímhle obchodním trikem dala nachytat, aspoň nakrátko.)