Serge Lutens

09. srpna 2014 11:44
Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 11:44

Značka se jmenuje po svém kreativním řediteli, parfumérem a tvůrcem naprosté většiny vůní je Christopher Sheldrake.

SL

(zdroj: osmoz.ti.smile.fr)

Serge Lutens se narodil v roce 1942 a začínal jako kadeřník v Lille, kde začal experimentovat s kosmetikou a fotografováním. V 60. letech se přestěhoval do Paříže, kde pracoval jako makeup artist pro Vogue a v roce 1967 ho najal Dior, aby vytvořil řadu kosmetiky. V 70. letech pracoval jako fotograf a v roce 1980 začal pracovat pro japonské Shiseido, u kterého kromě reklam a balení kosmetiky vytvořil v roce 1982 svůj první parfém Nobre Noir. Později v roce 1992 ve spolupráci se Shiseidem vznikla slavná Feminité du bois.

(zdroj: intothegloss.com)

Lutens navrhl koncept butiku Les Salons du Palais Royal Shiseido, jehož fialový interiér s točitým schodištěm stojí za shlédnutí. Vlastní značku založil Lutens v roce 2000.

(zdroj textu: fragrantica.com)

interiér Palais Royal

(zdroj: smh.com.au)

 

Parfémy jsou rozděleny do několika řad:

- exportní v pravoúhlých flakonech (světlá nálepka je EDP, černá EDP haute concentration, čili větší podíl vonné složky),

- exkluzivní ve zvonkových flakonech bez rozprašovače (k dostání pouze v butiku Palais Royal v Paříži),

- "antiparfémy", tj. reakce na aktuální trend vůní čistoty ve štíhlých vysokých flakonech

- a nejnovější řada Section d'Or v pravoúhlém pozlaceném flakonu, jejíž první kousek by měl vyjít na podzim 2014.

Některé vůně z exportní řady se časem přesouvají do exkluzivní a některé vůně jsou v dostání v cestovním balení Le vaporisateur tout noir.

zvonek

(zdroj: smellythoughts.wordpress.com)

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 12:24

přehledově, co mám vyzkoušeno...

Arabie – obrovská hromada kari a nic jiného

Ambre Sultan – moc bylinek, když se nezadaří, je to hotová polévka. vůbec by s nimi měl ubrat, ambra se mi pod nimi ztrácí. je to ambra horká, velmi suchá, písková, jako poušť.

Santal Blanc – krásné kořeněné jakoby surové a zároveň prachové santalové dřevo.

Santal de Mysore – ten santal by byl nádherný, ale je zahrabaný pod příliš velkou hromadou „omáčky“ z koření a bylinek

Rousse – suchá, hrubá, surová skořice tíhnoucí ke dřevu, ne taková ta „buchtičková" jako ve většině vůní. plus docela výrazný hřebíček.

Feminité du Bois – méně dřevitá než původní verze od Shiseida a je cítit, že ke zralému ovoci přidali ždibek květin. Švestky, broskve, růže, skořice a hlavně "signature" vhlký až živočišný cedr.

Fourreau noir – cítila jsem velké množství lékořice, levanduli bych tam asi nenašla. černá ta vůně je, to ano, taková neotřele elegantní, tajemná.

Five o'clock au gingembre – dráždivý zázvor, trocha dřeva a čaje

Musc Koublai Khan – nejživočišnější vůně, Kingdom a Urban Musk od Forda nemají šanci. na kůži mi ale napáchala jen paseku, nerozvoněla se do „tělové“, zůstala u stáje, a to značně dlouho nepoklizené.

Datura Noir – sladce krémová bílokvětinovka

Borneo 1834 – pačuli mám moc ráda, ale na mně nic nevynikne, s kakaem vytvoří neurčitou směs nahnilého dřeva luhovaného v rumu

Sarrasins – brutální, osamělý jasmín

Chergui – kopec tabáku, kvalitní koňak, med. hustá, hutná, suchá vůně

Gris Clair – suchá prachová levandule, částečně mi připadá, jako bych žehlila naškrobené prádlo. uklidňuje mě.

Fumerie Turque – labužnický kouř, suché dřevo, suchá kůže, medový tabák. velmi autentická – živě si představím malou místnost plnou modavého voňavého kouře z dýmek a ten absolutní relax při pokuřování.

Un Bois Vanille – představovala jsem si ji temnější, černější. dost sladká až dortíková vanilka s kokosovým mlékem. ta lékořice dělá trochu připálený dojem..

Douce Amere – hořkosladká. krásná hustá vanilka v kombinaci s hořkým absintem, což mi trochu houpe žaludkem, ale objektivně velmi dobré.

Bas de Soie – drsný kosatec, i se zeleným stonkem, který někdo rozdrtil. kombo hyacint a galbanum řádí :)

Daim blond – béžovo hnědá broušená kůže, přesně ten dojem na mě dělá. je to jemná kůže, ale ani zdaleka tak jemná, jako v Gulerlainové Cuir Beluze, to je jiná kategorie. plus sušené meruňky a nahořklý drhnoucí hloh.

La Myrrhe – teplá živočišná myrha, nečekaná kombinace. čekala jsem chladnou, klidnou a ona je přitom tak trochu zvrhlá.

L'Eau SL – aldehydy, sušené bylinky a citrusová kůra, podivně neosobní nasládlá čistota, ale dobře nositelná pro ty, jimž tento styl vůní vyhovuje.

Jeux de peau – kokosové lázeňské oplatky, teplé našlehané mléko a pendrek, nostalgická bezstarostnost.

De profundis – kytice chryzantém ve zvlhlém dřevěném podstavci na zbytcích tozcupovaných zelených stonků a lístků. vůně samoty. a jindy květinářství :)

Sa Majesté la Rose – tmavě rudá růže v plném květu, zelené lístky, zdřevnatělé stonky, nakyslý, citrusový nádech a občas probleskne mýdlový tón.

Fille en Aiguilles – těžký vonný dým z pálícího se borovicového jehličí a aromatických bylin. kadidlo není štiplavé, vůně působí docela meditativně, jako posezení u krbu (na hradě).

Louve – višně, resp. griotka přechází do sladce sirupové vůně teplého těla, mandle příliš nevystupují. zimní, ženská vůně.

A la nuit – jasmín a hlavně jasmín, ale ne tolik temný a opuštěný a indolický jako v Sarrasins, spíš medový. taková letní noc někde na jihu.

Fleurs d'Oranger – po Sarrasins a A la nuit další smrt pod hromadou omamných bílých květů, tentokrát v hlavní roli ovšem pomerančový květ a tuberóza, doplněné o docela provokativní kmínové živočišno.

Cuir Mauresque – teplá až horká hebce živočišná kůže s poměrně jemným kořením a kadidlem. všechny vůně Orientu.

Miel de bois – hustý, hutný med a divná, docela syntetická hořkost.

Serge Noire – "temňák“ jak se patří. obrovská spousta koření (pepř, hřebíček, koriandr), pár polívkových bylinek z Ambre Sultan, trocha kadidla a značně očouzené dřevo. později se objeví ambra a skořice a vůně zesládne a trochu se zaoblí.

L'Eau Froide – nejprve pepř + eukalyptus, posléze i kadidlo působící velmi chladným dojmem. kov, kámen, rez.

Nuit de Cellophane – WC osvěžovač s vůní kytiček, později vůně čistoty s lehkými květinkami a ovocnou/meruňkovou sladkostí. na Lutense divně veselé.

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 12:36

přehled vyzkoušeného, část dva...

Bois de violette - typický cedr a mechová lesní zeleň, z níž vykvetou jemné kvítky fialek. oproti FdB neovocná, méně pižmová, jemnější

Bois et fruits - FdB se sladším, zralým, šťavnatým, exotickým ovocem, méně koření a živočišna, cedr samozřejmostí

Boxeuses - švestky s punčovým kořením na jemné, hladké kůži, podbarveno jemným pižmem, později se přidá špetka kari a kůže přidá na intenzitě

Bois oriental - cedr z FdB s akcentovanou kořenitostí

Cedre - kontrast absolutně nesladce omamné tuberózy a suchého cedrového dřeva

Clair de musc - jemné aldehydy a neupocená tělová vůně

Laine de verre - skelná vata. doslova :)

El attarine - zralé fíky a datle se špetkou kari a exoticky tělesné hebké a teplé pižmo

Encens et lavande - levandulová smršť a jemné kouřovo, později se role prohodí a trochu dusivý, hustý, ale nikoli štiplavý dým levanduli válcuje... a kolem je dojem velkých, chladných kamenů

Iris silver mist - postupně pudrovatící nesladký čerstvý mrkvový kosatec na drhnoucím suchém cedrovém dřevě s pár kapkami zelené mízy

Mandarine mandarin - ledový zelený čaj s bobkovým listem, tymiánem a kopcem hřebíčku se šťávou z nakyslé mandarinky

Rahat loukom - růže zalitá třešňovým likérem s marokánkami, oříšky, čokoládou, kandovaným ovocem, později nastupuje lukumová kombinace vanilka-mandle-pižmo a sladkost zachraňuje drhnoucí pryskyřice

Santal majuscule - santal gurmánsky laděný, jemně kořenitý, sladší, trochu orientálně květinový, růží podkreslený a lutensovsky předimenzovaný

Vetiver oriental - temně zelený vetiver s vlhkou zeminou, překvapivě hladký a jmený, s gurmánským nádechem

Vitriol d'oeillet - karafiát se spoustou pepře a muškátového oříšku a špetkou papriky, koření je ale uhlazené

Online moudjahidine
Avatar
328 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 19:21

Bois et Musc

 

Překrásná minimalistická kompozice cedru, santalu a pižma. Jsem skoro na pochybách, jestli je tohle vůbec Lutens, pověstná údernost chybí, Bois et Musc je přímo průsvitná. Předstírá, že nemá ani výdrž, ale je to jenom taková hra. Asi stokrát jsem si řekla, že už o ní nevím, aby mě za chvíli zase ovanul ten fantasticky hladkej cedr s muskovou jiskřičkou. Připomíná Feminité du Bois, ale ještě víc Bois de Violette, což není nic jinýho, než její okořeněná a ofialkovaná ségra. Na lutensovku může působit možná až sterilně, rozhodně se nedočkáte žádnejch živočišnejch tónů, čímž je mezi Bois… bezpochyby výjimečná. Krásnej příklad toho, že vynikající nude parfém se královsky obejde bez kytek, ambry i vanilky.

Online moudjahidine
Avatar
328 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 19:22

Un Bois Sépia

Kompozice Christophera Sheldrakea je všechno jen ne obyčejná dřevitá unisexovka. Začíná působivým cypřišem, ke kterému se postupně přidává vetiver a opoponax, které ukotvuje santal a krásná hluboká pačuli. Je to meditativní vůně, která mi v lecčems připomíná Gris Clair bez levandule. Středomořské cypřišky, pudrová pylovost, sotva znatelná ovocná (snad broskvová) špička doprovázející santal. Je to nesmírně harmonická kompozice, která plyne jako poklidné vody Lac de Sainte-Croix na sklonku léta. Strašně mi připomíná jižní Francii…

Offline wendulka spravce
Avatar
15259 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 17:12

Clair de Musc

Ano, má to typově velmi blízko k No. 5 a podobným aldehydovkám. S pomocí hořkého bergamotu to aldehydy vyloženě jiskří a už bych málem jásala. Jenže zatímco v Chanelu to rozehraje naplno sytá růže s jasmínem, zde se do popředí tlačí květinově pikantní karafiát a hřejivé pižmo. To je sice jednou stranou pro změnu připomínka Opia, ovšem o dost živočišnější :? .

Na skutečnou vůni čistoty je potřeba vydržet až do úplného rozvonění, kdy se dočkáte hebounké pudrovosti, navrátivších se aldehydů z pětky, tentokrát však znatelně hladších, stopy lehce zemitého kosatce a „medově“ nasládlých ambrových tónů. A právě ta zemitost a špetka santalu, v němž se střídá kapka mléčnosti se suchou kořenitostí, nám to opět z té linie velké čistoty vrací znovu do kolejí typově podobných Chanelu. Už zase to slovo musím použít, škoda toho upoceného pižma na začátku, fakt škoda.

Offline wendulka spravce
Avatar
15259 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 17:21

Rousse

Zvláštně pojatá skořice hlavně, pokud jde o úvod. To se na mě vyvalí skoro až dusivý oblak nesladké skořice s jemně pikantním zázvorem, kapkou mandarinkové šťávy a spoustou hřebíčku. Co mě však ruší, je to živočišné pižmo, které tuhle kombinaci doprovází, ba ji až chvilkami přehlušuje .

Teprve po rozvonění ukazuje Rousse svojí malinko hezčí, suchou prachovou stránku, kdy skořice i květinově zesládne (že by muškát?). Přidává se dřevitý základ se špetkou prachové vanilky, na chvíli se dokonce mihne i fialka z Bois de Violette , jen to dřevo se mi zdá trochu hlubší a pryskyřičnatější.

Pikantní cedr jako takový se ukazuje až v samotném závěru, kdy už po fialce není ani památky. Stále mě však i přes tu svojí suchou hřejivost nechává ledově chladnou.

Offline wendulka spravce
Avatar
15259 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 17:43

Arabie

(http://3.bp.blogspot.com)

Je to tak, orient jak vyšitý (nijak řvavý lutensovský držák) a ta asociace s krámkem se sušeným i čerstvým ovocem a kořením je přesná. Vejdete dovnitř a do nosu vás praští ostrá zeleň, kterou právě obchodník drtí v hmoždíři, mísící se s vůní z hromádky datlí a fíků, ležících hned vedle na pultu. V nabídce je i koření od muškátového oříšku, přes kmín, hřebíček a já nevím, co ještě.

Přecházíte k dalšímu pultu s medem, který můžete na zkoušku ochutnat v připraveném džbánku. Vy jste ovšem přišli pro pár pomerančů. Když je chcete vzít do ruky, ze zadní části krámku k vám dolehne aroma připálené vanilky. Od nákupu se ale nenecháte odradit a s pomeranči se odcházíte občerstvit do vedlejší "kavárny", jejíž vnitřek je prosycen vůní z kouřícího labdana a dalších pryskyřic.

Offline wendulka spravce
Avatar
15259 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 17:54

Ambre Sultan

No Arabii uznávám jako zajímavou naučnou encyklopedii plnou koření, ovoce, připálené vanilky a kouřících pryskyřic. Lutensova ambra by mi spadla do podobné kategorie: hřejivá, příjemně pryskyřičnatá, sladká a krémová po vanilce, se špetkou suchého prachového kakaa a s tóny pouštního písku. Jenže toho všechno se dočkáte jen, když přežijete tu téměř vražednou úvodní směs polévkového koření, bobkového listu, koriadru, oregana, voskového živočišna, dřevěných pilin a další hořké bylinné zeleně. Tu ti teda Sergi neodpustím .

Datura Noir

Datura není jedovatá, je to okouzlující bílokvětá tanečnice, která se kolem vás ovíjí a snaží se vás okouzlit svým šarmem. Otevírá se vůní kokosu smíchaným s nastrouhanou citronovou kůrou – taneční kroky nabývají na intenzitě – a na řadu přichází bílé květy, především již tolikrát zmiňovaná tuberóza (jemně opojná, ale ne bolehlavová).

Po rozležení vás pošimrají v nose krásné jemně nahořklé mandle. Dokonce od této tanečnice dostanete i pozvání na oříškovo-vanilkový koktejl, který doplňuje vůně zapálených vonných tyčinek.

Offline wendulka spravce
Avatar
15259 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 17:58

Chergui

Tenhle orientální lektvar opravdu čaruje, osobně mě dostala až od druhého pokusu, ale aspoň to stálo za to. Úvod je ve stylu bylinkového likéru s dávkou ostřejšího koření. Potom to začne roztáčet tabák a že má chlapec grády. Už to vypadá, že to nebude o ničem jiném, když v tom tabák volá: "Pomoc, med mě chce utopit."

Zvláštní je, že tento souboj vždy vyzní do ztracena, místo toho nastupuje pro mě ta nejkrásnější část z celé vůně: seno (květiny, jmenovitě kosatec se mihne pouze v epizodní, téměř zanedbatelné roli) a prachová ambra s lehkou stopou kouře a kakaa. Jediné, co k tomu mohu dodat Christopher Sheldrake prostě umí.

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:18

Rahat loukom

Přemýšlím, co jde na lukumové vůni udělat ještě originálního. Asi nic. Jsou všechny skoro stejné, ale pro milovníky sladkých gurmánek božská mana – pochopitelné. Začíná to klasicky, růží zalitou třešňovým likérem, který je doplněný marokánkami: čokoláda, oříšky, kandované ovoce. Zatím to až tak přeslazené není a je to i relativně „temné“. Až v pozdější fázi nastupuje sladká lukumová kombinace vanilka – mandle – pižmo a vůně výrazněji zesládne kamsi směrem k Brulure de Rose. Pořád ještě je to ovšem Lutens, takže posléze naštěstí přichází drhnoucí pryskyřice zachránit situaci.
Ve srovnání s Keikovým Loukhoumem – zde je méně mandlí a vanilky, marokánkový tón přispívá barevnému vnímání v podstatně tmavších odstínech než růžová barvička flakonu Loukhoumu. Ve srovnání s Louve – ta mi připadne taková víc intimní (dojmově, ne co se týče intenzity), trochu mléčná, v začátku má poměrně výrazný griotkový tón (víc než třešně v RL) a mandle nastupují hned, ovšem u mě jsou spíš ultrasladké než hořké. Ale v podstatě si jsou Louve a RL hodně podobné. Nevím, kterou bych preferovala.

 

 

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:19

Iris silver mist 

S kosatcem si moc nerozumím, ale můj vztah k němu je lepší, než býval. S Lutensem si moc nerozumím, ačkoli ho nutně musím zkoušet a kritizovat a chválit a chtít a vztekat se, že to na mně není ono, pořád dokola. Lutensova kosatce jsem se bála moc, po zkušenosti s Bas de Soie, který patří do kategorie „zůstaneš navěky zavřený ve vialce“ :D Mrkvový kosatec je moje noční můra, důkazem budiž Hiris a Bois d'Iris od TDC.
Ale tady se Lutens vytáhl nad všechna očekávání. Že by to bylo tím, že tvůrcem vůně není jeho dvorní parfumér Christopher Sheldrake, ale Maurice Roucel (Musc Ravageur, L'Instant, Insolence, 24, Faubourg)? Mrkvový kosatec tam sice je, ale tak zajímavě, nesladce, čerstvě a příjemně podaný, že se nad tím nemůžu přestat udivovat. A co je hlavní a nejlepší, je servírovaný na výjimečně dobrém drhnoucím suchém cedrovém dřevě (úplně jiném než v Lutensových Bois de cokoli), které není cítit jak tužka, což je mu rozhodně k dobru. Na dřevě se v chladném ránu zachvívá i pár kapek zelené mízy z dužnatých listů a stonku (dávám na vrub galbanu). Nejen to dřevo je drhnoucí (což asi bude tím vetiverem), vlastně i ten kosatec, který se pozvolna mění do své pudrové podoby (mrkev setrvává). Celek je opravdu nesladký a kdo u Lutense čeká kopec koření nebo aspoň živočišné pižmo, tady by se nahledal, protože vůně je průzračně čistá, byť o lehkosti se jistě mluvit nedá. Výborné, pasuju to na jednoho z nejlepších Lutensů. Navíc je to po Vetiver Oriental už druhé brilantní podání mé jinak nepříliš oblíbené složky. (Myslím, že strýček Lutens by se měl vrátit „ke kořenům“ a podívat se, jak dobré byly leckteré jeho starší vůně a přestat to v těch novějších tak mermomocí lámat přes koleno, aby to bylo jó stylové. Já třeba nepotřebuju, aby každý rok vypustil do světa dva nové parfémy… Navíc je vidno, že hostující parfumér může být docela ku prospěchu.)

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:19

Boxeuses

Ten Serge mě už pěkně štve. Boxeuses jsem nucena považovat za další variaci na Feminité du Bois, ovšem tentokrát byl cedr nahrazen kůží. Koření připomíná Cuir Mauresque, ale zpracování je jemnější a bez zlovolného kadidla. Ono je to vlastně docela zajímavé, že část Sergeových vůní je sebou vájemně inspirovaná, případně obsahuje určitý odkaz. Ale Boxeuses je slaďoučké kandované ovoce (švestky nejvíc) s punčovým kořením, vystavené na jemné, tenounké, hladké, nepříliš zřetelné kůži, lehce podbarveno nenápadným, teplým pižmem. Později se pikantnějším indickým kořením přiblíží spíš Arabii, ale jen náznakem, a ke konci poodhalí tu jemnou kůži trochu víc. Po lékořici široko daleko ticho po pěšině. Myslím, že je to pěkně nositelný, spíš dámský Lutens.

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:20

Encens et lavande

První dojem mě hluboce zklamal: kdyby na sobě neměla nadepsáno, že je to Lutens, mohla to být jakákoli jiná aromatická fougere. Levandulová smršť a jemné kouřovo. Gris Clair je oproti ní jemnější, prachovější, sušší a ne tak nekompromisně, absolutně levandulová. Zatímco jsem si tak polemizovala o srovnání těchto dvou, Encens začal zhusta válcovat zkřehlou Lavande trochu dusivým, hustým, ale nikoli štiplavým kouřem a jejich role se prakticky prohodily, teď levandule jen podmalovává kadidlovou vůni, která je zvláštní tím zachyceným statickým okamžikem, kdy se lidská ruka dotkne velkého, chladného kamene.

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:22

 

Vetiver oriental

Jedna ze Sergeových mírnějších. Dominuje (nečekaně) temně zelený vetiver prodchnutý vlhkou zeminou a kolem kmeny a větvičky spadané z vysokých, hustě rostoucích stromů. Jako lesní podrost a spadané listí v podzimní mlze a po dešti. Není nijak drsný, naopak mě překvapil svou hladkostí a jemností. A kdesi se tam ukrývá spíš tušený než vědomý gurmánský nádech (pohled na složení prozradí čokoládu, to nevím, spíš jsem hledala feedback, jestli se mi to náhodou opravdu jen nezdá).
Dojmově mám pocit že jsem malý lesní tvor a koukám se na tu změť u země s nosem přilepeným u ní a kolem mě jsou kmeny vysoké jako sekvoje pro člověka. Panenská příroda a ticho, jedn občas to někde zašustí, zapraská, jak se kolem pohybují ostatní obyvatelé tohoto skoro pohádkového lesa 

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:22

Santal majuscule 

Ohohó. První dojem je rozhodně velmi příjemné překvapení, protože na Fragrantice byl přirovnáván k Jeux de Peau, s čímž naštěstí nesouhlasím, ačkoli jistý hutný gurmánský tón by JdP připomínat mohl. Ale nechválím dne před večerem, Santal Blush mě taky nejprve dojal a pak zesládl, zoplatkovatěl a bylo po dojmu.
Po rozvonění naštěstí setrvává v mléčně dřevité podobě, prvotní nápor koření se rozpustil, zjemněl. Růži tam nijak výrazně neregistruju, ale když ji hledám, tak ji tam jako tmavě červené podkreslení zapracovanou najdu. Ovšem čím déle vůni zkoumám, tím spíš tam je. Santalová růže? Růžový santal? Vůně je dokonale hladká a a to vzájemné prolnutí složek je bravurní.
Je znatelný rukopis ve zpracování Lutensových santalů, opět je to typicky výrazné, předimenzované. Oproti Santal de Mysore mnohem méně kořenité, oproti Santal Blanc… ten mi připadne takový santalovější, trochu do pudrova a trochu štiplavý, Santal Majuscule je spíš trochu gurmánsky laděný, jemně kořenitý, sladší, trochu orientálně květinový kvůli té růži – a pro mě nositelnější. S tím pánským označením se snad někdo spletl při zadávání do databáze – je to klasický lutensovský unisex. Hodnotím Santal Majuscule lépe než Santal Blush, byť tu určitá sladkost je taky. A jsem velmi ráda, že tuto vůni nikdo nenazval Santal Noir, ačkoli by teoreticky mohl ;)

Offline wendulka spravce
Avatar
15259 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:23

Fille en Aiguilles

Tohle není děvče, to je rebelka každým coulem v přítmí jehličnatého lesa. Nástup štiplavého koření, bylinek a kadidla mi normálně zježil chlupy v nose . A kejkle nekončí, ty stromy jakoby někdo i s tím jehličím začal drtit, až z nich začne vytékat hustá tmavohnědá míza s hořkosladkou příchutí – že by spíš ten les byl tím rebelantem ?

Po nějaké době najednou zlom, ostrost ustoupila a vůně přešla na suše hřejivou, skoro až relaxační úroveň , tvořenou směsí nyní už jemnějšího kadidla, jehličí, oříšků a nasládlou sirupovostí. V závěru se ještě přidává vetiver s nazelenalým mechovým tónem. Z hlediska naučnosti zajímavá vůně se skvělou výdrží podobně jako Arabie, leč prakticky pro mne jaksi obtížně nositelná.

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:24

L'Eau froide

Some fresh air in the rusty old water pipes.“ – teda u Lutensů to doslova drtí – kdo proboha vymyslel dát dohromady pepř a eukalyptus?? (Kdo asi.) Je to jak protahovací sprej do nosu proti rýmě... Za krátko nastupuje marketingem avizované kadidlo, ne ve smyslu kouřova, ale spíš chladu. a ty rezavé trubky by se tam taky našly. Vůně je velmi chladná, opravdu až ledová, a suchá. Kov, kámen, led. Jako je to nepopiratelně originální počin (prej rebélie aktuálním trendem absolutní čistoty – haha! já myslím, že SL dokázal dát novou dimenzi i tomuhle), ale pokud bych měla vybrat, volím původní L'Eau jako rozhodně o poznání nositelnější.

Offline andry
Avatar
2279 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:25

Jeux de peau

Nejprve kokosová lázeňská oplatka, sladká veselá vůně dětství. Poté (naštěstí) potemní, jinak by to byl dost divný Lutens.. Dál řekla bych teplé mléko s hustou našlehanou pěnou a nevím proč cítím lékořicový pendrek. Kokosová oplatka se pomalu vrací a promíchává, vylepšená o perníkový posyp na plátku meruňky (až tu mám ze složení a postupně je zřetelnější, zbytek je tam opravdu dobře rozeznatelný). Vůně sladkého dezertu ke kávě (bez kávy), který máte na stolku u okna, za nímž se pomalu stmívá. Sedíte v oblíbeném křesle, za vámi praskají polena v krbu a vás přepadá nostalgie a vzpomínky na bezstarostné dětství, které už je nenávratně pryč.

Offline wendulka spravce
Avatar
15259 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 18:40

Serge Noire

Ouvej, to zas můj nos dostal díky doporučení co proto . Začíná to sice dřevy a kouřícími pryskyřicemi, jenže potom přijde taková pecka: to není pták fénix, to je živočich, který povstal z popela – Koublai se může jít zahrabat . A on se mi ještě ke všemu vydatně namazal kafrovou mastí a vyválel v zatuchlé zemině a koření, tomu říkám noir divočina a padám do kolen.

Kde je, prosím, ta kolébavá uklidňující vůně? … A vida, přece je tu, uragán se přehnal a přinesl s sebou špetku skořice, jemný hřebíček, ambru a suchá dřeva – pohodlně strávený večer u dohořívajícího krbu. Takovou vůni dvou tváří jsem tedy zatím ještě nepotkala, ale za tu zkoušku to rozhodně stálo.