Tvůrkyní značky je Annick Goutal (1945-1999), umělecky založená žena, která se k parfémové tvorbě dostala oklikou přes lásku k hudbě a starožitnostem. Byla třetím z osmi dětí a jako malá vypomáhala v otcově výrobně cukrovinek, kde ručně balila pralinky do ozdobných krabiček a sáčků. Od šesti let se intenzivně věnovala hudbě a v šestnácti letech začala sklízet jako klavírní virtuózka první úspěchy. Svobodomyslná atmosféra 60. let v ní probudila touhu poznat i něco jiného, odcestovala tedy jako au-pair do Londýna. Tam si jejího půvabu náhodně povšimnul fotograf, který ji nasměroval ke kariéře modelky. Annick však byla stále přitahována uměním. V Paříži otevřela butik se starožitným nábytkem, který pojmenovala Folavril (podle jedné z postav románu Červená tráva od Borise Viana).
www.annickgoutal.com
V roce 1977 ji oslovila přítelkyně Micheline Perrault, aby společně prodávaly kosmetické produkty. Annick je svěřena zdánlivě podružná úloha - zabývat se obalem a parfemací výrobků. Tehdy zúročuje zkušenosti z rodinné výrobny cukrovinek i světa starožitností, kde hledá inspiraci pro romanticky něžné flakónky, etikety a krabičky. Vydává se do Grasse, kde pro ni bylo osudové setkání s parfumérem Henri Sorsanou. S údivem objevuje souvztažnost hudební i parfemářské terminologie, čtyři roky studuje a znovuobjevuje hudbu ve vůních.
V prosinci 1980 otevřela svůj první butik a prvním uvedeným parfémem se stal Folavril, v jehož jméně ožilo někdejší podnikání se starožitnostmi. Folavril byl nezvyklou kombinací jasmínu, manga, rajčatových listů, do jisté míry předchůdcem vlny gurmánských parfémů. V následujících pěti letech se Annick horečně vrhla do přípravy nových vůní: vytvořila jich za tu dobu třináct. V roce 1986 se její spolupracovnicí stává Isabelle Doyen.
Roku 1991 firmu přebírá Taittinger, Annick Goutal zůstává nadále jako umělecká ředitelka a parfumérka. Pracovala neúnavně až do své smrti na rakovinu v roce 1999. Posledním parfémem, který dokončila těsně před smrtí, byl Ce soir ou jamais (Dnes večer nebo nikdy).
Důležitou roli parfumérky hraje u Annick Goutal v současné době její dcera z prvního vztahu, Camille Goutal (nar. 1975).
.www.annickgoutal.com
Pro značku Annick Goutal byly typické retro flakónky, stylizované v duchu secesní zdobnosti, zkrášlené zlatými či organzovými mašličkami, vytlačovanými etiketami se zlacením. Některé z vůní byly plněny do tzv. motýlích flakónů, někdy i pouze jako limitovaná edice v doprovodu s ručním zdobením flakónů pravým zlatem. Inspiraci pro flakón, jehož zátku tvoří objímající se motýli jako symbol věčné lásky, nalezla Annick Goutal ve starožitném flakónu z roku 1930. K ruční výrobě jednoho flakónu z foukaného skla je zapotřebí součinnosti tří osob.
www.annickgoutal.com
V roce 2013 prošly interiéry butiků i flakóny Annick Goutal zásadní proměnou, a to v souvislosti se změnou vlastníka, jímž je nyní korejská společnost. Nový majitel poněkud modernizoval butiky, které částečně oprostil od jejich romantizujícího "cukrárenského" oparu, a také unifikoval flakóny, které bohužel zbavil jejich barevnosti. I tak si ovšem ponechávají lehce nostalgický vzhled: