Laboratorio Olfattivo

Značka byla založená v roce 2010 v Římě. Její koncept spočívá v zaměření na umělecké parfumérství, což spočívá zejména v tom, že každý z oslovených parfumérů tvoří vůně zcela ve své režii. Firma zároveň dle svých slov dbá na nejlepší možnou kvalitu použivaných surovin a i proto jsou všechny jejich vůně nabízeny v koncentraci Eau de Parfum. A kromě běžných vůní jsou v sortimentu Laboratorio Olfattivo nabízeny i bytové parfémy a nově i tekutá mýdla s vysokým obsahem přírodních olejů

(www.artribune.com)

Přehled aktuálních vůní a parfumérů, kteří za nimi stojí:

Alambar (Enrico Buccella), Alkemi, Cozumel, Noblige a Rosamunda (Marie Duchêne), Daimiris a Esvedra (Pierre Guillaume), Nirmal (Rosine Courage), Décou-Vert a Salina (David Maruitte) a Kashnoir (Cécile Zarokian).

(zdroj: www.ausliebezumduft.de , www.laboratorioolfattivo.de a www.parfumo.de)

Alkemi

Tato vůně má být výsledkem alchimistického experimentu Marie Duchêne, při němž se snažila přetvořit orientální dřeva a pryskyřice v olfaktorické zlato - vzpomínka na mýty opředený starý Egypt. Vůně je hřejivá už od samého počátku, kdy vám v podobě kořeněné brandy pookřeje hrdlo. Potom už mě spíš než do Egypta přenesla do komnat arabské princezny, odpočívající na měkkých polštářích. Vlasy jí zdobí květy ylangu.

Její komnata je obložená dřevem a naplněná vůní pryskyřic a trochou pačuli. Ty dodávají vůni tmavší hloubku. Úplná tma zde však není, místnost prosvětlují zlatavé paprsky "balzámové" ambry a vanilky a jako laskominu tu má princezna mandle obalené tenkou vrstvičkou medu. Alkemi je báječně suchá balsamická, zároveň i tak nějak tajemná vůně se skvělou výdrží a díky již zmiňované vanilce a mandlím s kapkou medu má v sobě i cosi gurmánského.

Alambar

Nejprachovější z prachových s lehkou gurmánskou stopou, ambra je tu prostě hlavním hráčem. Nastupuje hned po bergamotovém úvodu, nejprve je smíchaná s jemným kakaovým popraškem, přes ten se však rychle převalí sladká skořice...A zase ji tu máme, ambra v celé svojí prachové kráse. Po nějaké době ji ještě načas obalí krémová vanilka, sice trochu hutnější, přesto na mě působí jen jako dokreslující prvek. V závěru už ambra nedává šanci nikomu a užívá si zaslouženou pozornost, stává se lehce kouřovou a sálá z ní moc příjemné teplo.

Cozumel

Vůně nese název ostrova v Karibiku, ležícího 20 kilometrů východně od Yucatanského poloostrova, asi 60 kilometrů od města Cancún. Obklopuje ho Mezoamerický korálový útes, takže je to ideální místo pro turisty, kteří chtějí strávit dovolenou v Mexiku, spojenou s koupáním a potápěním.

Tedy musím říct, že podání mexického podnebí od Marie Duchêne je zprvu poněkud zvláštní: spousta bazalky a dalších aromatických zelených bylinek v kombinaci se slanou vodnatostí. Ale ne mořský příboj, stojatá slaná voda v sudu.

Nenechte se tím však odradit, po rozvonění už je totiž jiné kafe, dostavuje se skvělý sušený tabák, seno a hřejivá ambra se suchým, mírně drhnoucím cedrem. V tomhle už to mexické slunce a horký písek nacházím. A vidím dokonce i toho týpka ve slamáku a slunečních brýlích, co se rozvaluje na pláži pod slunečníkem a hoví si na cedrovém lehátku, v jedné ruce cigárko (tabák + kouřové kadidlo), které čas od času odklepne do popelníku na stolečku u slunečníku, a v druhé ruce tu a tam sezobne kostičku bílé čokolády (tonka). Mňam, nad vším :P .

Daimiris

Vůně má být Pierrovou ódou na ženskost. No zpočátku to ženské příliš není: opravdu hodně pikantního šafránu s kořením a jakoby oudovým náznakem, postupně se z toho však vyloupne jemně zbroušená dámská kůže s rumem s karamelovou příchutí. Takže spíš než jemná žena by to mohla být tvrdá obchodnice, která si právě vybojovala důležitý projekt a za odměnu si dopřála skleničku na povzbuzení.

K ženštější stránce se Daimiris propracovává postupně, to když se ke kůži přidá jemňounce zapudrovaný kosatec. A proč věřím tomu, že za touhle vůní stojí Pierre Guillaume? Protože kromě husté „zlatavé“ ambry vnímám jeho otisk v podobě sladké našlehané tonky postrouhané několika hoblinkami mléčné čokolády, což kosatec promění v gurmánskou lahůdku.

Rosamunda

Další z řady pěkně zpracovaných orientálních růží. I tahle začíná pikantním bylinným šafránem. Oproti Rose d´Arabie je ale svěžejší, víc šťavnatá, jemně nasáklá vínem jakoby z Une Rose a zároveň i malinko vosková. Má i své zelené lístky a zásluhou hladkého suchého dřeva má i svůj stonek. Pačuli jí dodává tón zemitosti. Díky velejemnému oudu je zabalená v černém sametu.

Kashnoir

Znáte ty vůně, které vás překvapí tím, že jsou úplně jiné, než jste čekaly? Kashnoir není ani narkotická, ani v ní necítím tu údajnou ispiraci tajemným Východem. Tuhle vůni jsem prostě nepochopila, takže to vezmu čistě technicky.

Začíná poměrně chladnými svěžími citrusy, na prach rozdrcenou aromatickou levandulí a kořením. Odtud se pro mě tak trochu nepochopitelně stočí do gurmánské roviny: zavalí vás totiž čerstvý měkounký marcipán politý sladkou pomerančovou vodou. Sladkost pak ještě umocňuje hřejivý vanilkově pryskyřičnatý benzoin, který zřejmě v kombinaci s dalšími složkami vytváří celkem věrohodnou iluzi máslových sušenek. A nesmím zapomenout na vanilku v podobě pudinku :) .

Prašné zemité tóny pačuli je asi tak jediný náznak veškerého noir v celé vůni a zachraňují ji od vyložené přeslazenostii, ale v kombinaci s těmi gurmánskými tóny to na mě působí, jakoby se nám ty sladkosti vyválely ve špíně. Inu mám pocit, že v tomto případě vedení značky Cecile Zarokian zcela volnou ruku při tvoření ponechávat nemělo :) .

Noblige

Noblesse oblige ... vznešenost zavazuje. Francouzský výraz pro jakýsi etický kodex vyvolených, pro vědomí, že výsadní postavení zavazuje k ušlechtilému jednání. No, kdyby tenhle parfém něco takového v lidech dokázal probudit, měl by být instalován jako sprcha u vchodu do parlamentu.

Uvítá vás ohromující výbuch citronů a bergamotu. Dokonalá aromterapie. potřebujete se ráno (odpoledne, večer) rychle probrat? Šplíchněte na sebe Noblige. 
Zpoza citrusů začne brzy vykukovat levandule. Levandule v žensky měkkém podání, ne šedá, tvrdá a pichlavá jako v Gris Clair, ani temná jako ve Fourreau Noir, ale jemně fialková, vznášející se spolu s krémovým kosatcem na pižmovo-vanilkovém obláčku. 
Víc není co analyzovat, vůně je lineární, jen snad ... ještě lehce sládne v drydownu. 

Po tom monumetálním citrusovém úvodu se vůně stáhne k tělu a výdrž je také spíše menší (což u mne znamená pod tři hodiny).

Suma sumárum je to velmi příjemná, teplá, odpočinková vůně, vhodná pro celoroční nošení. Ovšem ingredience jsou kvalitní a tady se lze obloukem vrátit k noblesse oblige - není důležité, jak honosně vypadáš, noblesu musíš mít v sobě. Tahle vůně ji má.

Nos: Marie Duchêne

(www.meister-parfumerie.de)

Levandule s kosatcem, to by se mi mohlo líbit a vypadá mnohem nadějněji, v Kashnoir jí zabíjí ten marcipán. Značím si.

Je taková hladká, zapadající do sebe. Kashnoir mi proti ní přijde nesourodý, mám u něj poznačenou zatuchlost, ale musím ještě pořádně vyzkoušet.

Škoda jen té výdrže, ale více vrstev to jistí.

Nová vůně Patchouliful postavená na pačuli s kořením, kosatcem a frangipani. Nosem je Cécile Zarokian.  

Zajímavé je, že slovo "patchouliful" se prý (podle Urban Dictionary) používá v anglickém slangu pro výraz "více než krásná". Tak to jsem zvědavá, jestli to bude platit i pro vůni.

(zdroj: Fragrantica)

Salina

Vůně nese název ostrova vulkanického původu, který je součástí Liparského souostroví. Značka tedy zamířila do podobných končin jako Acqua di Parma v případě Mirto di Panarea jen s tím rozdílem, že zde jsou vrcholy ostrova pokryté hustým jehličnatým lesem.

Ostrov je pak taktéž znám výrobou kapar a malvazového vína. Spojujícím prvkem je však opět turismus a v tomto případě za inspiraci posloužilo slunce, písek a především slaná mořská voda.

(http://4.bp.blogspot.com)

A slaná je tahle vůně tedy pořádně. Jako by ty vyhaslé sopky byly z jednoho velkého solného krystalu, po němž stéká voda z prádelny (dám krk za to, že je ve složení molekula calone), smíšená se svěžími citrusy, drceným jehličím a sopečným popelem.

Teprve po rozvonění se dostaví ta slibovaná procházka po pláži, která je lemovaná jehličnany (suchý a poměrně hladký cedr), vanilkově nasládlou levandulí a dalšími, jemně nahořklými zelenými bylinkami. Cítíte šumění teplého mořského příboje a pod nohama vás hřeje písek.

(http://s2.favim.com)

Noblige

Musím potvrdit to, co napsala MirkaU, tohle je noblesně zpracovaná levandule. Objevuje se hned za chladivě jiskřícími citrusy a trpkým bergamotem, je hebounká až mohérová. Přichází v doprovodu hořkého, nazelenalého neroli a v mém případě ledového kosatce.

Postupně však vůni začne zahřívat pižmo, zásluhou čehož nám kosatec na chvílku ukáže i krapet zemitější tvář s mrkvovým podtónem. Zrníčka vanilkového pudru nám ovšem levanduli vrátí do měkce nadýchané podoby stejně jako trocha krémové tonky, která pro změnu uhladí kosatec.

A nakonec se nám k tomu všemu přidá vůně bílého prádla. Přitom ale chybí jakýkoliv pocit škrobu, aviváže či pracího prášku, prostě jenom prádlo vyprané v čisté vodě, s nímž si pohrává svěží vánek. Na mojí kůži se Noblige vyznačuje průměrnou intenzitou, zato výdrž opravdu odpovídá těm popisovaným 3 hodinám.

Nirmal

Mrkvový kosatec jsem se naučila mít ráda díky Iris Silver Mist a i proto jsem si dost dobře nedovedla představit, jak při takovém složení a názvu může Nirmal vonět čistě nebo neposkrvrněně. No taky že tak ze začátku nevoní, protože je to jen mrkev se zelenou natí, kterou jste právě vytáhli ze záhonu, vedle něhož kvetou fialky. Je docela sucho, takže je celá zaprášená.

Na čistotu kosatec si musíte počkat až po rozvonění. V první fázi je pudrový až semišový. Trochu mu to kazí laciný vzdušný cedr s ambrou, ale právě ta nakonec sehraje dost podstatnou roli, protože nám tu mrkvičku s kosatcem v základu hezky uvaří. Škoda že ta cesta k tomu nejlepšímu v téhle vůni je tak trnitá.

Patchouliful

Složením se možná tahle vůně tváří jako jedna z vlídnějších pačuliovek, ale nenechte se mýlit. I přes úvodní trpký bergamot se štiplavě nasládlou, najemno namletou skořicí a palčivě dřevitým hřebíčkem tu pačuli hned projeví svůj typický zemitý charakter se zelenými podtóny a evokuje obraz vlhkého kamenného sklípku.

Od ostatních pačuliovek se odlišuje tím, že do tohoto sklepa umístili zazimovat plumérii, aby kolem sebe šířila svoji hřejivou, medově sladkou vůni a krotila tak samotné pačuli. Jinak tu jako v řadě vůní tohoto typu najdete i uskladněné cedrové bedýnky se surovým kakaem (labdanum?) a balíček karamelek. A o výdrž se pochopitelně nemusíte obávat, přežije i sprchu :) .

Daimiris

Přemýšlím, jestli si Pierre chtěl pohrát s významy slova "daim". Daim jednak jako světlá přírodní semišová kůže, jelení nebo jehněčí, a Daim jako křupavá máslovokaramelová tyčinka v mléčné čokoládě švédské čokoládovny Marabou. A k ní iris? Dobrý nápad. Na úvod rum, kardamom a šafrán a pak už tu máme to krásné semišové pouzdro. Co se v něm ukrývá? Kosatec. A tyčinka daim, skoro úplně zbavená sladkosti.

www.cromwell.co.uk

Vida, o existenci té čokoládové tyčinky jsem dosud neměla tušení. Jo, potom to v případě Daimiris sedí obojí. Hodně povedená vůně. Jednu dobu jsem o ní vážně uvažovala.

Karamel v čokoláde, švédsky kultový zázrak....fakt nič?

Já to taky neznám

No, to sú ale základné medzery vo všeobecnom rozhľade,ktoré je treba rýchlo dohnať !!!

Budu se snažit, šéfe. Blbý dotaz, dá se to vůbec ve zdejších končinách koupit? Např. Ikea? Fakt mi to nic neříká.

V Ikea určite, tam z toho robia aj tortu, a momentálne je myslím normálne v obchodoch Milka s nalámaným Daimom. Ale odporúčam ísť natvrdo po klasike ....